„Obchodní řetězce tlačí dodavatele do co nejnižších cen i tím, že snižují objednávky od tuzemských zpracovatelů, kteří toto chování zase promítají do objednávek od zemědělců,“ popisuje mluvčí. Zatímco se tak výkupní ceny snížily na předcovidové hodnoty, náklady zemědělců i zpracovatelů jsou od té doby výrazně vyšší. Podle generálního ředitele Drůbežářského závodu Klatovy Davida Bednáře se situace letos podepíše i na výsledcích firem. Zatímco loni měl podnik se skoro třímiliardovým obratem jeden z rekordních zisků kolem čtvrt miliardy korun před zdaněním, letos očekává zhruba polovinu. Celá kuřata stála v květnu podle Českého statistického úřadu v průměru 63,17 Kč za kilogram, prsní řízky pak 133 korun. Loni touto dobou se prodávala za 77,55 Kč, řízky pak za 174,87 Kč. Tento průměr je podle Bednáře v pořádku, sám uvádí, že vyrábí kilo řízků za 105 korun bez daně z přidané hodnoty. Nechápe ale to, že se 80 procent jeho zboží prodává v akcích za zhruba 89,9 Kč a mimo akce stojí maso i přes 200 Kč. Lidé pak podle něj nemají představu, jaké jsou náklady a jak vysoká je reálná cena potravin. „Je to degradace lidské práce. Chápu, že zákazník je spokojený. Ale my se snažíme vysvětlovat, že za takovou cenu se to nevyrobí ani v Polsku a my podobné ceny nepamatujeme ani 15 až 20 let zpátky,“ říká ředitel. Kde se tvoří ceny Ceny se podle Pánkové i Bednáře neutvářejí v ČR, ale na evropské úrovni. Podle Bednáře byl v posledních dvou letech velký tlak ze strany bezcelních dovozů z Ukrajiny, které se ale nyní snižují: podle něj se Ukrajina dostala na výhodnější asijské trhy. Podle údajů Státního zemědělského intervenčního fondu bylo v březnu 65 procent dovezeného kuřecího masa z Polska, necelých devět procent pak z Ukrajiny, následovalo Holandsko. Aby podpořil české výrobce, napsal v červnu obchodníkům dopis i ministr zemědělství Marek Výborný , řetězce by podle něj měly brát hlavně tuzemské maso. Agrární komora podobné kroky vítá. „Je ale otázkou, do jaké míry pomohou tuto situaci skutečně zlepšit. Chovatelé masné drůbeže nyní bez nadsázky patří k nejvíce ohroženým odvětvím v rámci tuzemské živočišné výroby,“ říká Pánková. Bednář je k této aktivitě spíše kritický: po snížení stavů je totiž podle něj masa reálně nedostatek a pokud by řetězce nyní nebraly ze zahraničí, nemuselo by ho být dost. Pánková nechce další cenové pohyby kuřecího masa odhadovat i právě s odkazem na to, že ceny se tvoří mimo ČR. „Do spotřebitelských cen potravin se promítají kromě ceny od zemědělce dále náklady a přirážka zpracovatelů, náklady na obaly, na skladování, přepravu a především náklady a přirážka velkých obchodů. Roli hrají i další faktory, jako jsou míra dovozu nebo slevové akce,“ tvrdí. V posledních měsících došlo k poklesu cen krmných směsí u drůbeže, které tvoří většinu farmářských nákladů. Ty předloni vyskočily až na 12,4 tisíce korun za tunu, loni pak po většinu roku přesahovaly deset tisíc – a letos jsou kolem 9 400 Kč. Že by po sklizni šly ceny dolů, to Bednář příliš nepředpokládá. Klíčoví jsou cizinci Problém sektoru bude do budoucna i v pracovnících. Do velké míry jsou v potravinářství zaměstnáváni mimo jiné Ukrajinci. Tamní konflikt jednou skončí a pak se bude řešit, kolik těch lidí se bude vracet zpět,“ uvažuje Bednář. Podle něj je budoucnost v automatizaci, ze zahraničních pracovníků pak ve Filipíncích. Je ale velmi náročné je do ČR dostat, státní projekty na urychlení zaměstnávání zahraničních pracovníků podle něj pořádně nefungují. „Nejsme bez externích pracovníků schopni fungovat. Musíme je sice platit jako české pracovníky, ale je tam spousta takových, kteří pracují lépe než Češi – třeba na pozicích mistr nebo předák,“ dodává ředitel. Růžové vyhlídky nemají ani chovatelé slepic na vejce, kteří se připravují na zákaz klecových chovů. Ten začne platit od roku 2027, řada obchodních řetězců se ale zavázala, že nebudou vejce z obohacených klecí brát už od příštího roku. „Chovatelé proto přestavují ustájení na alternativní způsoby a nyní je již přebudováno kolem 50 procent kapacit. Současně je třeba říct, že chov nosnic v alternativních typech ustájení znamená vyšší náklady, které by se měly promítnout do realizační cen. A bude záležet i na zákazníkovi, zda si bude chtít za tato vejce připlatit,“ říká Pánková. Zákaz klecových chovů totiž v hlavních státech, které do ČR vejce dováží, nebude, například Polsko o něm podle ní ani neuvažuje. „Řada chovatelů proto zvažuje, že po zákazu v roce 2027 chov nosnic výrazně omezí nebo úplně ukončí,“ uzavřela mluvčí komory Pánková.