Kyberšmejdi lákají na peníze od VZP. Chtějí údaje o platební kartě s cílem krást
Mnoha Čechům, včetně mě, přistálo tento týden v e-mailu oznámení, že VZP „zpracovává vrácení dlužné částky“. V mém případě, ačkoli nejsem klientkou VZP, by mělo jít o 11 480 korun a 59 haléřů přeplatku za poslední účetní období. Stačí kliknout na aktivní kolonku: Uplatnit vrácení.
Klikám jen z profesní zvědavosti, abych viděla, co čeká případné zájemce o slibované peníze. Objeví se web, který se tváří jako oficiální stránka VZP. Ale není. Nelze otevřít žádný z odkazů na této stránce. Vždy se objeví pouze totožný pokyn, že máte „dodržet potřebné kroky a postupovat podle postupu“, tedy vyplnit tabulku s osobními údaji.
I když vepíšete nesmysly, projdou údajnou kontrolou. Pak přijde to hlavní. Podvodníci chtějí uvést údaje o platební kartě včetně CVV, což je třímístný bezpečnostní kód na zadní straně, který slouží k ověření při platbách na internetu. Banky varují majitele účtů, aby tento kód nikomu nesdělovali, jinak riskují zneužití platební karty k neoprávněným online platbám i krádeži peněz. Přesto se řada lidí nechává nachytat.
Právě proto se VZP
rozhodla před rizikem varovat.
„S novým rokem oprášili kyberšmejdi starý podvod: slibují vrácení údajných přeplatků ze zdravotního pojištění. Vlna nebezpečných e-mailů opatřených logem VZP a dalších platných prvků, které mohou příjemce zmást, je mimořádně intenzivní. Mohly je dostat statisíce lidí,“ říká ředitel Odboru bezpečnosti VZP Jan Svoboda.
Podle něj jde o zdařilý podvod, jehož cílem je stejně jako v předchozích případech získat přístup k bankovním účtům a připravit oběti o peníze. Podle něj by příjemci e-mailů měli být obezřetní a nenechat se zlákat vidinou údajného přeplatku. „Rozhodně by nikdo neměl do takového e-mailu či zprávy vyplňovat osobní a bankovní údaje, jinak se vystavuje riziku, že přijde o peníze z účtu, jako se tomu již v řadě případů stalo,“ upozorňuje Svoboda.
E-maily ohledně přeplatků neposíláme, upozorňují pojišťovny
V nedávné minulosti zdravotní pojišťovny běžně vracely desetitisícům lidí přeplatky za léky, především seniorům nebo invalidům, kteří mají snížené limity doplatků. Od loňského ledna se ale systém zásadně změnil. Takzvané započitatelné doplatky i případné slevy z konečné ceny léků se pacientům automaticky počítají a odečítají už v lékárně. Žádné další peníze už tedy nikdo nikomu nepřeposílá.
Jediné peníze, které zdravotní pojišťovny lidem vracejí, jsou případné přeplatky z pojistného. To se však týká pouze těch klientů, kteří si pojistné hradí sami.
„Jde buď o osoby samostatně výdělečné činné nebo bez zdanitelných příjmů, za které zdravotní pojistné neplatí stát ani zaměstnavatel. Pokud na zálohách zaplatí víc, než jsou jsou jejich skutečné příjmy, přeplatek vracíme. U nás se to týká asi 12 tisíc klientů ročně, ale e-maily jim neposíláme,“ říká manažer Vojenské zdravotní pojišťovny Jan Mates.
Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP) vrací přeplatky pojistného každý rok téměř 21 tisícům klientů, kteří si pojistné platí sami. „Ale v žádném případě jim neposíláme e-maily. Naopak, zájemci o vrácení přeplatků pojistného si o to musí sami požádat. Když nepožádají, započítáváme jim přeplatky do dalšího období,“ vysvětluje mluvčí ČPZP Elenka Mazurová.
Menší pojišťovny se nyní nesetkaly s tím, že by se podvodníci snažili lidi okrást jejich jménem. Patrně se zaměřili jen na největší VZP, u níž jsou pojištěné zhruba dvě třetiny Čechů. „Naši klienti se však o případných přeplatcích či dluzích na pojistném nedozvídají z e-mailu, ale dvěma jinými způsoby: v aplikaci Moje VZP nebo osobně na pobočce,“ upozorňuje mluvčí VZP Viktorie Plívová.
O podvodných e-mailech se pojišťovna dozvídá nejčastěji od klientů, kteří si prostřednictvím datové schránky, infolinky či na pobočkách VZP ověřují pravost informací o slibovaných přeplatcích.
„Vždy je informujeme o tom, že jde o podvod a radíme, aby nic nevyplňovali. Bohužel se nás někteří lidé obracejí až ve chvíli, kdy již přišli o peníze. Pak nám nezbývá, než jim doporučit, aby kontaktovali policii a také svoji banku. Na naši infolinku se například dovolal muž, který požadované údaje vyplnil a kvůli tomu přišel o 350 tisíc korun ze svého účtu. Rozhodně to není ojedinělý případ,“ dodává Plívová.