V okolí rozvodny Medlánky, nacházející se na pomezí Králova Pole v Brně, převládá industriální ráz. Krajině dominují vysoké stožáry velmi vysokého napětí sbíhající se k transformátorům. Do světa drátů, betonových skeletů budov a technologických kontejnerů nicméně přibyl nový prvek. Čtyři řady celkem 42 kusů světle šedých bateriových modulů Pixii, připomínajících velikostí větší lednice nebo kovové šatní skříně. Nezapřou čistou severskou linii, původem jsou z Norska, i když se vyrábí na Slovensku v Liptovském Mikuláši. Robustní izolované stěny a speciální dveře chrání vnitřní obsah před nepřízní počasí. Prozatím nic nesignalizují, úložiště společnosti Solsol o výkonu 4,2 megawattů s celkovou kapacitou 9,4 megawatt hodin (MWh) je v dokončovací fázi. Do 14 dnů by mělo být na stavbě hotovo. V minulých týdnech si realizátoři museli poradit s mrazivým počasím, počátkem února zůstávaly v bezprostřední blízkostí baterií zbytky dřívější sněhové nadílky. Systém je však certifikován na teploty –20 °C až +45 °C. Bateriové moduly stojící v řadách čekají na finální připojení. Jednou z výhod systému Pixii je i 10tiletá záruka, která je na trhu raritou. Standard v případě velkých baterií je 3 -5 let. (5. února 2026) Na rozdíl od baterií umístěných do velkých lodních kontejnerů lze Pixii přirovnat ke stavebnici Lego pro elektřinu. Pokud u běžného úložiště vyhoří centrální střídač, celý systém se zastaví. Když jeden modul selže u Pixii, ostatní pracují dál. Případný vadný kus lze vytáhnout a nahradit novým za provozu. „Systém jsme volili právě díky modularitě, i rozměry byly velkou výhodou u tohoto projektu. Nedovedu si představit, jak bychom sem dopravovali lodní kontejner,“ říká Radek Orság, CEO společnosti Solsol, dodavatele technologie Pixii a ukazuje na úzkou příjezdovou cestu do areálu, kde bylo úložiště umístěno. Prázdná skříň vysoká přes dva metry váží přibližně 650 kg a uvnitř může být naskládaných až 48 modulů o celkové váze 2 800 kg. „Jedná se o největší variantu Power Base XL,“ potvrzuje Marek Machovec, technický ředitel společnosti Ilios, která baterie v Brně instaluje pro externího investora. Vzápětí otevře přední dveře jednoho kabinetu a ukazuje na precizně uspořádaný systém šuplíků nad sebou. V horní části se nachází pomyslný mozek. Jedná se o moduly PixiiBox připomínají staré VHS videopřehrávače, které se zasouvají do slotů. Každý modul je obousměrný měnič měnící střídavý proud (AC) ze sítě na stejnosměrný (DC) pro baterie a naopak. Pod měniči jsou naskládány bateriové bloky. Pokud zákazník potřebuje vyšší výkon, jednoduše se přidají další moduly v podobě nových „šuplíků“, Ty se zasunou dovnitř, nemusí se pořizovat celý nový systém. Pojistka před blackouty Machovec přiznává, že projekt v Brně je největší, který doposud realizoval. A že se jeho tým u toho občas zapotil. Ve skutečnosti museli technici společnosti Ilios některé kabely při zapojování kvůli nízkým teplotám v provizorním stanu na kraji stavby nahřívat. Z několika krajních skříní ještě trčí kabeláž. Po dokončení však nebude viditelná. Veškeré propojení je na zadní straně skříně v tzv. sběrnici. Když se modul zasune, automaticky se nacvakne na konektory. Žádné visící dráty nebo složité zapojování svorek. Chlazení bude zajišťovat systém ventilátorů umístěných uvnitř. Má zabránit tomu, aby se moduly při vysokém výkonu přehřály. Inženýr Machovec potvrzuje, že blízkost rozvodny také sehrála v umístění nového úložiště roli. „Čím jste blíže, tím je větší kapacita v síti. I z hlediska distribuce je to jednodušší,“ dodává. Čím blíže je baterie k místu spotřeby nebo k uzlu rozvodu, tím méně energie se také „vytopí“ v drátech. Přenos elektřiny na dlouhé vzdálenosti vždy generuje teplo a tím pádem i ztráty. Bateriové úložiště Pixii v Brně bude sloužit jako podpůrná služba výkonové rovnováhy (SVR), kterou si objednává a řídí provozovatel přenosové soustavy, státní společnost ČEPS. Pokud frekvence v síti kvůli vysokému odběru klesne, baterie začnou okamžitě dodávat energii. Jsou totiž schopné reagovat v řádu milisekund. Pokud naopak frekvence kvůli vysoké výrobě například z fotovoltaických elektráren stoupne, baterie se začne nabíjet. Na rozdíl od klasických elektráren, které se musí „roztopit“, úložiště v Medlánkách se sepne okamžitě a může zabránit blackoutům. Členové Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ u nového bateriového úložiště v Brně. (5. února 2026) Po oživení systému a revizích je třeba zažádat u distributora EG.D o tzv. UPOS, což je umožnění provozu pro ověření technologie. Po jeho vydání má společnost 12 měsíců pro získání tzv. UTP – umožnění trvalého provozu. „Samotné UTP připojení úložiště v Brně do sítě a k službám výkonové rovnováhy proběhne po simulačních zkouškách v řádu pár týdnů,“ konstatuje Orság. Největší úskalí současného boomu bateriových systémů je v jejich konečném připojení k síti. U klasických fotovoltaických elektráren je možné dodávat do sítě či spotřebovávat vyrobenou energii již při UPOS a UTP je jen formálním schválením. „U velkých bateriových úložišť je ale k využití služeb SVR, certifikace výrobny a UTP nutností, což představuje velký problém u mnoha čínských neznačkových výrobců, kteří pro tyto kroky nemají připravený matematický model své technologie,“ upozorňuje šéf společnosti Solsol. Podle něj velká část levných bateriových systémů akumulace energie, které se dostávají na trh, nebude vůbec připojitelná nebo jim tento krok zabere dlouhé měsíce vyjednávání s čínskými výrobci ohledně dodání matematických modelů. To může investici částečně znehodnotit. „Výhoda Pixii je, že jako evropský výrobce tyto modely již máme a umíme připojit v síti na využívání SVR v řádu týdnů,“ říká Orság. V loňském roce se Česká republika zařadila po bok ostatních unijních států a po letech odkladů uzákonila pravidla pro akumulaci energie, agregace a flexibility. Novela energetického zákona Lex OZE III otevřela řadu nových příležitostí. „Úložiště v lodním kontejneru má dnes průměrnou kapacitu zhruba 5–6 megawatthodin, u těchto kabinetů je to řádově 200–500 kWh, tedy necelá půl megawatthodina. Kabinetní řešení jsou tedy zhruba 10 až 15krát menší než standardní velká baterie. A to je právě ideální třeba pro průmysl,“ zdůrazňuje Jan Fousek, výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU – BAT CZ, která exkurzi spolupořádala. Smyslem bylo ukázat svým členům bateriového úložiště v terénu a také zjistit, co všechno jejich realizace v Česku přináší. Úskalí bateriového boomu v Česku Přítomní podnikatelé se v Brně shodli, že zatímco hasiči jsou v pohodě, v případě hygieny a stavebních úřadů je schvalování projektů velkých bateriových úložišť velmi individuální. Pokud se totiž nachází blízko obytné zóny nebo u kanceláří, může být po instalaci hygienou zakázáno nebo omezeno v provozu v určitých hodinách, což drasticky snižuje jeho ekonomickou návratnost. „Škoda, že ten přístup není úplně jednotný skrz celou Českou republiku. Co jsme to tu začali budovat, tak legislativa se nám změnila asi třikrát,“ poznamenal ředitel Orság. Bateriová úložiště aktuálně patří mezi nejrychleji realizovatelné energetické zdroje v Česku. Výstavba velkých konvenčních zdrojů nebo posilování sítí trvá roky, solární projekty v kombinaci s bateriovými úložišti lze přitom realizovat v řádu měsíců. Asociace AKU-BAT CZ nicméně dlouhodobě varuje před vidinou dalšího českého boomu, po dřívějších solárních nyní bateriového. Kapacity plánovaných projektů totiž výrazně přesahují potřeby služeb výkonové rovnováhy ČEPS, nyní nejzajímavější části trhu v tuzemsku. Podle Fouska je momentálně největším problémem připojování množství spekulativních žádostí. „Je potřeba se s tím popasovat a nějak to vyřešit. Jednáme s distribučními společnostmi, s ministerstvem průmyslu a obchodu a s Energetickým regulačním úřadem. Existuje již návrh na zavedení povinného poplatku za připojení,“ vysvětluje. Jak dodává, pro efektivní trh je nutné dokončit jeho reformu, odstranit bariéry agregace flexibility a co nejrychleji zavést dynamickou tarifní strukturu. V továrně pod Tatrami Zatímco norská společnost Pixii AS vyvíjí technologii, software a design, výroba, hardwarová kompletace, testování a distribuce pro region střední Evropy těchto nových energetických úložišť probíhá v závodě slovenské společnosti MTS v Liptovském Mikuláši. Pracuje zde 80 zaměstnanců, instalovaný výkon všech modulů, které za rok vyprodukují je 250 MW, z toho více než 95 procent jde na export. Přes prosklené stěny moderního výrobního podniku lze vidět panorama Nízkých a Západních Tater. „Zde jsou ještě skříně bez zadní stěny a tady můžete vidět, jak se dovnitř dodávají střídače,“ říká Juraj Žák, ředitel slovenské pobočky Pixii, který členy asociace AKU-BAT CZ provází výrobním procesem. Popisuje rozpracovaný hliníkový kabinet, na němž jsou prozatím vidět veškerá střeva, budoucí způsob chlazení a také izolace. Juraj Žák, ředitel slovenské pobočky Pixii popisuje českým podnikatelům část montáže bateriových modulů. (5. února 2026) Výroba v Liptovském Mikuláši se nesoustředí na chemii článků, které se dovážejí, ale na finální montáž energetických modulů a jejich integraci do větších celků. Podnik MTS je lídrem v oblasti automatizace, nicméně momentálně roboty při produkci Pixii nepoužívá. „Jedná se spíše o ruční precizní práci. Výroba jednoho kabinetu trvá přibližně 8 až 10 hodin, nicméně celý proces včetně testů úložiště vyjde na přibližně 50 hodin, „ popisuje Roman Pavlík, ředitel provozu společnosti MTS. Každý vyrobený kus prochází testem izolace a bezpečnosti při vysokém napětí. Modul je při výstupní kontrole také vystaven zátěží nabíjení/vybíjení, aby se simuloval reálný provoz. V podhůří slovenských velehor vznikají v prostorných a čistých výrobních halách bateriové moduly, jejichž fungování bylo vymyšleno u norského pobřeží. Samotné články nicméně pochází z Číny, jedná se však o typ LFP (Lithium-Železo-Fosfát), které jsou bezpečnější a mají delší životnost než klasické NMC (Nikl-Mangan-Kobalt) baterie. Celá architektura systému, jeho bezpečnost a servisní zázemí v Liptovském Mikuláši jsou však evropské. To je hlavní důvod, proč si tyto systémy vybírají energetické firmy zemí EU, které nechtějí mít v síti čínskou černou skříňku s nejasným softwarem. Podle Pavlíka je bateriový systém Pixii vhodný pro podpůrné služby pro přenosovou soustavu, pro komerční a průmyslové provozy, velké distribuční společnosti, stejně jako komunitní projekty nebo rychlonabíjecí stanice pro elektromobily.