Centrální banka nechává sazby beze změny. Základní úrok činí 3,5 procenta
Pro stabilní úroky hlasovali všichni členové bankovní rady. „Současné inflační tlaky nedovolují další snížení sazeb,“ uvedl Aleš Michl, guvernér České národní banky. Jako proinflační faktor zmínil také zdražování služeb, rychlý růst mezd nebo riziko navyšování vládních výdajů. Guvernér vypíchl také růst cen nemovitostí. I ten vede centrální bankéře k opatrnosti.
„Inflační rizika se oproti minulosti zvýšila, hlavně jádrová inflace, její průměry ukazují mírný nárůst,“ dodal Michl s tím, že rada se jednoznačně shodla na tom, že úroky nyní není možné snížit, ale nechává si všechny možnosti otevřené. „Sazby klidně i zvýšíme. Zatím to ale vypadá, že po nějakou dobu zůstanou stabilní,“ vysvětlil guvernér.
V dalším rozhodování bankéřů bude hrát roli mimo jiné také geopolitická situace. „Rada potvrzuje své odhodlání pokračovat v měnové politice tak, aby se inflace udržela u cíle,“ dodal guvernér.
Stabilitu úroků analytici předpokládali. Podle Jana Bureše, hlavního ekonoma Patria Finance, k tomuto rozhodnutí měla Česká národní banka hned několik důvodů. Prvním je lepší výkon tuzemské ekonomiky, než očekávaly dřívější odhady.
Naopak moc impulsů pro další snížení nechodí ze strany inflace, kterou mají úrokové sazby krotit. V květnu její meziroční míra poskočila na 2,4 procenta, centrální banka přitom cílí na rovnou dvojku.
„Navíc jádrová inflace (celková inflace bez cen, které jsou ovlivněny sezonními výkyvy, vládními regulacemi nebo cenami surovin, pozn. red.) opět odeznívá o něco pomaleji, než ČNB předpokládala v poslední prognóze. V květnu vzrostla na 2,8 procenta a v červnu pravděpodobně především kvůli vyšší inflaci služeb, jako je nájemné, rekreace a další, bude atakovat úroveň tří procent,“ shrnul Bureš.
Podobné faktory jako Bureš vyjmenovává také analytik Raiffeisenbank Martin Kron. Přidává k nim ale ještě vysokou nejistotu ve spojitosti s americkými cly a současným geopolitickým vývojem. „Rozhodnutí rady je na místě. Otázkou ale je, jaký postup zvolí bankovní rada v dalších měsících. Naše prognóza předpokládá extrémní obezřetnost a letos už žádné snížení sazeb,“ shrnul Kron.
Podle analytika Bureše panuje v bankovní radě poměrně silná shoda na tom, že úrokové sazby jsou blízko svého dna. Drobná odlišnost je pouze v tom, kde přesně se dno může nacházet. „Například člen bankovní rady Jan Kubíček je přesvědčen, že na 3,5 procenta jsou již sazby na neutrální úrovni a není třeba je snižovat,“ dodává analytik Bureš.
Druhá část bankovní rady si ještě kosmetický pokles sazeb o čtvrt procentního bodu dovede představit. „To však za předpokladu, že v druhé polovině roku zvolní inflace ve službách i dynamika mezd,“ upozornil analytik.
„Česká národní banka je nyní opatrnější, nezbývá než toto rozhodnutí respektovat a doufat, že v dalších měsících se odhodlá ještě k dalšímu snížení, které by ekonomice určitě prospělo,“ míní Jiří Medřický, finanční ředitel skupiny Redstone.
Zlevňování hypoték zpomalí
Podle Jaroslava Tona, spoluzakladatele realitní a investiční skupiny Salutem Group, rozhodnutí ponechat sazby beze změny znamená negativní zprávu, pro ty, kteří chtějí hypotéku. „Pokud jde o financování bydlení, toto rozhodnutí neovlivní hypoteční sazby okamžitě, avšak může zpomalit jejich postupný pokles,“ říká Ton.
Podobně čte situaci také Jiří Piluša, finanční ředitel developerské společnosti Neocity. „Na hypotečním trhu se neočekávají zásadní změny a pokles hypotečních sazeb bude jen velmi pozvolný. Dobrou zprávou je, že ČNB ponechala pravidla pro poskytování hypoték beze změny, což potvrzuje stabilitu finančního sektoru,“ dodal.
Čekat na případné zlevnění ale Piluša podobně jako další realitní experti nedoporučuje. Poptávka po nových bytech zejména v hlavním městě je totiž nadále vysoká, ale počet nově povolovaných projektů se snižuje. „Čekání na levnější hypotéku se tedy lidem nevyplácí a nic nenasvědčuje tomu, že se tento trend otočí,“ uzavřel Piluša.