Stihla ji rakovina, na léčbu si půjčila a svou matku připravila o dům
„Lékařské statistiky ukazují, že nějaká forma nádorového onemocnění postihne více než třetinu populace a způsobí přes 20 procent všech úmrtí. Nejčastěji se jedná o zhoubné nádory prostaty, ženského prsu, tlustého střeva, konečníku a plic,“ říká přednosta onkologické kliniky ÚVN, profesor Luboš Petruželka.
Dobrá zpráva je, že díky screeningovým programům zaměřeným na včasné odhalení klinicky němých stadií časných karcinomů je možné zahájit léčbu výrazně dříve, než tomu bylo v minulosti. I léčebné výsledky jsou lepší díky vývoji nových účinnějších léčiv a léčebných postupů. Pacienti tak mají výrazně větší šanci na uzdravení. „Rakovina ale změní život celé rodiny,“ dodává přední český onkolog.
Každé vážné onemocnění, zvlášť živitele, ale i dalších členů domácnosti, které si vyžádá dlouhodobější léčbu, mívá zásadní dopad na rodinný rozpočet. Kvůli vyšším výdajům či výpadku pravidelných příjmů je pak nutné sáhnout i do úspor. Bezmála čtvrtina domácností však přiznává, že by takovou situaci nedokázala finančně zvládnout a celkem 48 procent rodin uvádí, že mají připravenou finanční rezervu, která pokryje výdaje nejvýše po dobu tří měsíců. Vyplývá to z aktuálního průzkumu agentury IPSOS pro poradenskou společnost Broker Consulting.
Na léčbu rakoviny si půjčila, matka přišla o dům
„Do podobné situace se dostala naše kamarádka. Před pár lety onemocněla rakovinou tlustého střeva, operace byla nezbytná včetně poměrně náročné léčby. Snažili jsme se jí spolu s dalšími přáteli pomáhat i finančně, protože léčba trvala velmi dlouho. Žila sama v podnájmu, její maminka byla dávno v penzi a moc ji nemohla finančně podporovat. Po čase se zdálo, že se kamarádka dostala z nejhoršího, a začala opět pracovat alespoň na zkrácený úvazek, aby si přilepšila k invalidní penzi. Nakonec se onkologické onemocnění projevilo opět v plné síle. Kostní metastázy v páteři způsobily její ochrnutí a kamarádka nemoci podlehla ve svých 45 letech,“ vzpomíná pan Mirek.
Příběh měl ale pokračování. Až po pohřbu ženy příbuzní zjistili, že si na svou léčbu vzala úvěr, a když ho nestíhala splácet, vzala si další a dokonce zastavila dům, který spoluvlastnila se svou matkou. Dluhy, které po ní zůstaly, se vyšplhaly do stovek tisíc korun. Celou situaci pak musela řešit spolu s celou rodinou její stará maminka. Dům prodala a odešla do domova pro seniory.
Klíště ho vyřadilo ze života na dlouhé měsíce
Život ale přináší i další rizika, která mohou vést k závažnému dlouhodobému onemocnění. Potvrzuje to případ šestadvacetiletého muže. Doma zjistil, že má na těle přisáté klíště, manželka mu ho vyndala a ranku vydezinfikovala. Oba měli za to, že je vše v pořádku. Po dvou týdnech však pro muže přijela záchranka. Diagnóza zněla: akutní meningoencefalitida. A prognóza? Muž nebude minimálně dalších šest měsíců dýchat bez přístrojů. Propad příjmů byl razantní. Z životního pojištění, které mladý muž uzavřel krátce před onemocněním, aby ochránil sebe i svou ženu, vyplatila pojišťovna Simplea mladé rodině více než sedm milionů korun.
„Náhoda si nevybírá a v tak těžkých chvílích nechce rodina pojištěného řešit, kde sežene peníze na běžné výdaje. Jediné, co si rodina přeje, je to, aby se jim jejich blízká osoba uzdravila a vrátila se zpět do jejich života. Přesně pro tyto případy je vhodné mít životní pojištění,“ říká Petr Hubený, analytik pojišťovny Simplea.
Češi si chrání majetek víc než velká životní rizika
Osm z deseti Čechů si uvědomuje, že při vážné nemoci mohou vzniknout náklady, které by bylo nutné hradit z vlastní peněženky. Řada lidí však na to předem nemyslí, a když nastane problém, snaží se někteří dokonce tajit, že jsou na tom finančně špatně. „Základním pravidlem pro každého z nás je mít vytvořenou peněžní rezervu na tři až šest měsíců, díky které budeme schopni finančně překlenout budoucí nepříznivé období. V případě závažného onemocnění by pak úspory měly pokrývat delší dobu,“ říká Martin Novák, hlavní analytik společnosti Broker Consulting,
Čísla však mluví jasnou řečí. Životním pojištěním chrání svou rodinu jen 55 procent Čechů. „Když se lidí ptáme, na čem jim v životě nejvíc záleží, naprostá většina hovoří o rodině a zdraví. Pohled do světa pojištění ale ukazuje úplně jinou skutečnost: Češi si chrání svůj majetek, ale méně už myslí na opravdu velká životní rizika spojená se zdravím. Vedle vyváženého fungování rodinného rozpočtu je krytí těch finančně nejzávažnějších životních rizik naprosto klíčové pro zajištění klidné budoucnosti,“ říká Petr Němeček, ředitel distribuce NN Životní pojišťovny.
„V Česku je přitom nejčastějším důvodem pádu do chudoby ztráta příjmu nebo i zaměstnání při vážné nemoci nebo úrazu – tedy záležitosti, proti kterým se lze chránit dobře sjednaným životním pojištěním,“ dodává Aleš Krejdl, ředitel oblasti životního pojištění z Generali České pojišťovny.
„Ruku v ruce s rozsahem pojistného krytí jde i správná výše pojistných částek. I v životním pojištění musí pojistné částky reflektovat třeba inflaci produktů a služeb, aby pojistné plnění dostálo svému účelu, tedy pomohlo překlenout složitou životní situaci,“ upozorňuje Marek Woitsch, ředitel Úseku tvorby produktů České podnikatelské pojišťovny.
Podle odborníků má smysl uzavřít životní pojištění v situaci, kdy je potřeba finančně ochránit sebe a další členy rodiny nejen pro případ vážného onemocnění, invalidity a smrti, ale i pro případ nesoběstačnosti. „Vážná nemoc u naší kamarádky se neobešla bez domácí péče. Když ochrnula, skončila nejprve v nemocnici a následně ve stacionáři, který jsme s podporou přátel pomáhali financovat. Netušili jsme přitom, jak fatálně se dokázala nemocná zadlužit, vůbec to ani nenaznačila,“ poznamenává pan Mirek.
Z „životka“ loni Češi dostali téměř 36 miliard
Podle aktuálního průzkumu České asociace pojišťoven se v poslední době razantně zvedají obavy lidí, že se nebudou o sebe moci sami postarat ve stáří, ale i v situaci, kdy je postihne vážná nemoc nebo invalidita. Nesoběstačnosti se dnes obává 72 procent Čechů, před čtyřmi lety mělo tyto obavy 59 procent lidí.
„Pojištění pro případ nesoběstačnosti dnes nabízí hned několik pojišťoven, některé pomohou i se zajištěním místa v sociálním zařízení. Navíc plánujeme do 10 let vytvořit také síť 20 center péče o seniory,“ vysvětluje Jan Matoušek, výkonný ředitel České asociace pojišťoven.
Stále více Čechy trápí také možná nedostupnost kvalitní zdravotní péče. Z průzkumu ČAP vyplývá, že tyto obavy vzrostly od roku 2021 o 12 procentních bodů a aktuálně nedostupnost zdravotní péče považuje za riziko 55 procent lidí. „Češi stárnou a s tím budou podle ekonomů do budoucna stoupat náklady na péči o ně. Obavy o dostupnost zdravotní péče tak jsou oprávněné,“ komentuje Jan Matoušek.
Přesto je pro celkem 45 procent Čechů životní pojistka zbytečná. Počty pojistných událostí přitom podle statistik České asociace pojišťoven narůstají. V rámci životního pojištění zaznamenaly pojišťovny v roce 2024 celkem 692 tisíc případů. Pojištěným lidem vyplatily na pojistném plnění celkem 35,9 miliardy korun, což meziročně představuje částku vyšší o 1,76 miliardy korun.