Ekonomika poroste, inflace zůstane nízká, předpovídá ministerstvo
V roce 2026 by hospodářský růst mohl dosáhnout tempa 2,4 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu více, než ministerstvo očekávalo ve své listopadové prognóze.
„Ekonomika bude nadále tažena domácí poptávkou. Kromě pokračujícího růstu spotřeby domácností dojde také k oživení investiční aktivity firem, což však zároveň podpoří dovoz, zatímco stranu vývozu budou limitovat zvýšené obchodní bariéry. Příspěvek zahraničního obchodu k růstu HDP by tak měl i nadále zůstat záporný,“ shrnulo ve své prognóze ministerstvo financí.
Průměrná míra inflace v roce 2025 dosáhla 2,5 procenta, letos by měla zpomalit až na 2,1 procenta. V loňském roce byl nadále zvýšený růst cen služeb, u zboží byl naopak utlumený, a to zejména vlivem zlevnění energií i pohonných hmot.
Zlevní energie, koruna posílí
Letos bude inflaci výrazně tlumit vývoj cen energií, který umocní převedení financování poplatku za obnovitelné zdroje plně na státní rozpočet. Inflační tlaky bude nadále mírnit také měnová politika, očekávaný pokračující pokles dolarové ceny ropy, ale i další posilování koruny.
Naopak proinflační faktory podle resortu financí představuje pokračující dynamický růst mezd a přetrvávající zvýšená cenová dynamika u služeb, a to především vlivem silného růstu nákladů vlastnického bydlení a nájemného z bytu.
Na trhu práce i přes dílčí nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků dochází k mírnému nárůstu nezaměstnanosti. V loňském roce míra nezaměstnanosti patrně dosáhla 2,8 procenta. Vývoj bude letos tlumit poptávka po práci ve službách a stavebnictví, která zůstává silná. Vykompenzuje tedy propouštění v průmyslu.
Míra nezaměstnanosti by v letošním roce měla setrvat na úrovni 2,8 procenta, předpokládá ministerstvo. Růst mezd a platů přesto zůstane z dlouhodobého hlediska nadprůměrný.
Pokračující ekonomické oživení a přijatá opatření pozitivně ovlivnily hospodaření sektoru vládních institucí v roce 2025. To by mělo i navzdory navýšeným výdajům na obranu, vyšším sociálním dávkám či nákladům na odstraňování povodňových škod skončit meziročně stejným deficitem dvě procenta HDP. Zadlužení veřejných financí dále rostlo a mělo by dosáhnout 44,6 procenta HDP.
Mezi hlavní nejistoty, které prognózu resortu financí ohrožují, patří geopolitické napětí, cla a jiné překážky v mezinárodních obchodě. Přetrvávajícími riziky jsou možné obnovení problémů v dodavatelských řetězcích, pokračující silný růst cen ve službách a volatilita cen energií a surovin.
Z hlediska hospodářských politik nelze vyloučit případné změny ve fiskálních politikách zemí EU, zejména v souvislosti s navyšováním obranných výdajů v souladu s podmínkami nového evropského fiskálního rámce.