Jak byste jako ekonom zhodnotil novelu stavebního zákona? Jde o dlouho potřebnou změnu. Povolování staveb je u nás evidentně excesivně složité a proces trvá nesmyslně dlouho. Stavební povolení velkých projektů se dnes běžně protáhne na sedm až deset let. Jaké to má důsledky na ekonomiku a dostupnost bydlení? Objem produkce stavebnictví je zhruba 900–1 000 mld. Kč a generuje zhruba 5–6 procent HDP. I když vyloučím vliv inženýrských staveb a infrastruktury, dotkne se novela zhruba 2/3 produkce. Nějakou dobu to samozřejmě bude trvat, musí se také zvýšit kapacity na to, aby se to postavilo, atp. Ve výsledku se bavíme se o konečném efektu na úrovni několika set miliard Kč produkce, a tedy odhadem přes 1 procento HDP. Novela mění to, že se projekt posuzuje podle právního stavu k datu podání žádosti, ne podle pravidel platných na konci řízení. Co taková změna znamená pro investora, který se rozhoduje, jestli do projektu jít? Snižuje mu významně nejistotu ohledně provozu. Umožňuje mu tak snížit jím odhadovaný čas trvání řízení i jeho náklady na to povolení. Může rychlejší a předvídatelnější povolování reálně ovlivnit ceny bydlení, nebo tam hrají větší roli jiné faktory – úrokové sazby, poptávka, náklady na materiál? Cenu bydlení má šanci novela ovlivnit především přes navýšení nabídky. Ale další efekt by měly být snížené investorem odhadované podmínky pro návratnost projektů. Cenu tedy směrem dolu může ovlivnit, ale spíše bych čekal, že by měla vytvořit něco jako brzdu růstu cen například bytů. Miroslav Singer Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. V roce 1995 úspěšně obhájil disertaci na University of Pittsburgh. Do bankovní rady ČNB nastoupil v roce 2005 jako viceguvernér. V roce 2010 ho tehdejší prezident Václav Klaus jmenoval guvernérem. V současnosti působí v top managementu mezinárodní finanční skupiny Generali CEE Holding. Je také místopředseda dozorčí rady Moneta Money Bank. Spolupracuje se Solvo Institutem. Kritici novely mluví o centralizaci a oslabení role obcí. Souhlasíte? Nechci si hrát na odborníka na procesy. Ale docela s jistotou bych konstatoval, že je ve stávajícím stavu věcí zcela absurdní tvrdit, že se nesmí změnit pravomoci obcí. Jako bývalý guvernér ČNB jste roky sledoval faktory, které ovlivňují inflaci. Jakou roli v růstu cen bydlení hraje pomalé a nepředvídatelné povolování? V inflaci mají ceny bytů nepřímý, ale nezanedbatelný vliv. Kam byste zařadil rychlost a předvídatelnost povolování mezi faktory konkurenceschopnosti země – vedle daní, cen energií nebo kvality infrastruktury? Toto je samozřejmě významný faktor, který nelze podceňovat. Investory to zajímá a z rozhovorů s nimi vím, že náš stávající systém povolování je naší významnou konkurenční nevýhodou. Dá se podle vás zrychlit povolování, aniž by to oslabilo ochranu veřejných zájmů nebo práva účastníků řízení? Jak jsem uvedl, považuji za absurdní za stávajícího stavu věcí tvrdit, že se nesmí oslabit pravomoci účastníků zdržovat a blokovat povolování. Naším problémem opravdu není to, že jdou věci příliš snadno a rychle. Co byste na této reformě označil za největší riziko nebo slabé místo? Že ji někdo shodí, tak jako posledně po nástupu k moci učinili primárně Piráti. Podle čeho byste za pět let poznal, jestli reforma fungovala, nebo ne? Podle akcelerace stavební produkce v řádu stovek miliard korun.