Lounge – pořad iDNES.tv Sledovat další díly na iDNES.tv Demografická matematika je neúprosná. Dnes připadají na jednoho důchodce zhruba dva ekonomicky aktivní lidé. V roce 2053 to bude méně než 1,75 člověka. Zároveň se průměrná délka života za posledních třicet let prodloužila skoro o osm let. Náhradový poměr – tedy podíl průměrného důchodu vůči průměrné mzdě – dnes činí zhruba 45 až 48 procent. Podle prognózy Národní rozpočtové rady klesne o dalších deset procentních bodů, shrnuje Pavel Peterka. Deficit důchodového účtu přitom poroste z dnešních jednotek miliard na stovky miliard korun ročně. Hosté pořadu Jan Troníček Allianz Jan Troníček je zkušený profesionál v oblasti řízení investic, který působí v Allianz jako senior expert životního pojištění a penzijního spoření. V minulosti se věnoval především privátnímu bankovnictví v oblasti retailu. Je absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze a mezi jeho záliby patří například výtvarné umění nebo studium cizích jazyků. Vojtěch Šmajer OVB Allfinanz Vojtěch Šmajer je produktovým analytikem investic a penzí ve společnosti OVB Allfinanz, a.s.. Do OVB přišel zúročit své zkušenosti z bankovnictví, kdy byl v letech 2019–2024 členem dozorčí rady Komerční banky. Pravidelně vystupuje v médiích a své sedmnáctileté zkušenosti s investováním se snaží předávat srozumitelnou formou. Je absolventem Právnické a Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity a příznivcem dřívějšího odchodu do důchodu (early retirement) skrze vlastní investice. Michal Korejs NN ČR Michal Korejs zastává od roku 2019 roli ředitele produktového vývoje v NN Životní pojišťovně. V oblasti produktového vývoje má více než dvacetiletou praxi, kterou získal i během působení v pojišťovnách Victoria-Volksbanken, ČSOB a Aegon. Stojí za vývojem průlomového životního pojištění NN Orange a je aktivním propagátorem témat spojených se závažnými životními riziky, jako jsou invalidita a dlouhodobá péče. Pavel Peterka XTB Pavel Peterka působí jako hlavní ekonom společnosti XTB pro Českou republiku a Slovensko. Zaměřuje se na analýzu makroekonomických trendů, měnové a fiskální politiky a jejich dopadu na finanční trhy. Pravidelně komentuje ekonomická témata v médiích, podcastech a tisku. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a doktorské studium v aplikované ekonomii absolvoval na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně. Současně vyučuje na Metropolitní univerzitě Praha a v minulosti působil jako ředitel pro strategii ve finanční skupině Roklen. Vojtěch Šmajer přitom hned v úvodu uklidňuje. Zbytečné strašení o tom, že státní důchody úplně zaniknou, je podle něj nesmysl. „Je to společenská smlouva, takže státní důchod bude vždy. Otázka je, v jaké výši,“ říká. Stát podle něj posledních dvacet let systematicky zpřísňuje podmínky – zvyšuje věk odchodu do důchodu, omezuje výpočtovou základnu, odsouvá nárok. Trendem podle analytika bude pokračování v tomto směru, protože jinak to prostě nejde. Proč Česko nemá druhý pilíř? Řada zemí – od skandinávských států po Švýcarsko – spoléhá na vícepilířový systém, kde povinné soukromé spoření tvoří klíčovou část penzijního zabezpečení. Česko se o to pokusilo, druhý pilíř ale vzápětí politicky padl. „Kdybychom dnes mohli vidět projekce, kolik peněz by v druhém pilíři bylo, bavili bychom se o stovkách miliard korun, které by systém stabilizovaly,“ říká s politováním Šmajer. Michal Korejs z NN vidí příčinu v historické nedůvěře k soukromým institucím. „Část populace, která prožila centrálně řízenou ekonomiku, stále cítí, že sociální péči včetně důchodů má zajišťovat výhradně stát,“ vysvětluje. Negativní zkušenosti z devadesátých let – kampeličky, problematické developerské projekty – tento postoj jen posílily. Hosty v pořadu iDNES Lounge na téma „Zajištěné stáří a jak se připravit“ jsou ředitel pro produkt a underwriting NN ČR Michal Korejs a analytik společnosti OVB Allfinanz Vojtěch Šmajer. (9. dubna 2026) Jan Troníček z Allianz zároveň připomíná, že před každou vládou stojí těžko řešitelný trojúhelník: věk odchodu do důchodu, výše vyplácených penzí a míra zdanění pracujících. „Nemůžete zvyšovat věk odchodu donekonečna, ani zdanit pracující extrémně. Ta rovnice nemá jednoduché řešení,“ dodává. Spořit, nebo investovat? Pokud stát nenabídne systémové řešení, musí se každý postarat sám. Ale jak? Hosté debaty se shodli, že prosté spoření na účtu nestačí – inflace hodnotu peněz tiše a spolehlivě snižuje. Investování je tedy nutností, nikoliv luxusem. Peterka připomíná, že české domácnosti jsou specifické tím, jak velký podíl jejich majetku tvoří nemovitosti – u generace 50 plus je to přes 80 procent čistého jmění. To sice není špatná investice, diverzifikace se ale vyplácí. „Pro drtivou většinu lidí je dnes nejdostupnější cestou nákup ETF – burzovně obchodovaných fondů sledujících akciové indexy. Poplatková struktura je zásadně nižší než u aktivně spravovaných fondů a výnosy tomu odpovídají,“ vysvětluje Peterka. Hosty v pořadu iDNES Lounge na téma „Zajištěné stáří a jak se připravit“ jsou hlavní ekonom společnosti XTB Pavel Peterka a expert pro životní pojištění a penzi v Allianz Jan Troníček. (9. dubna 2026) Varuje ale i před tzv. starým penzijním připojištěním, kde průměrné výnosy lehce přesahují jedno procento ročně a inflaci nepokrývají. Lepší alternativou je doplňkové penzijní spoření s dynamickými strategiemi, nebo dlouhodobý investiční produkt (DIP), do něhož lze vložit ETF, dluhopisy i akcie. Složené úročení jako největší spojenec Ústředním motivem debaty bylo složené úročení. Čím dříve člověk začne, tím méně musí odkládat, výnosy pracují za něj. „Kolem patnáctého roku investování to začne dělat tzv. hokejku nahoru. Těch patnáct, dvacet let složeného úročení za vás odpracuje většinu dřiny v přípravě na penzi,“ říká Peterka a apeluje proto na změnu úhlu pohledu: investiční portfolio není jen „na důchod v šedesáti pěti“, ale parťák na celý život. „Za deset let si budete chtít koupit byt. Banka chce deset procent vlastních prostředků – kde to vezmete? To jsou peníze, které potřebujete mít připravené,“ říká. Uzamčené produkty jako DIP nebo doplňkové penzijní spoření proto doporučuje mladým lidem spíše až poté, co mají vyřešenou otázku vlastního bydlení. Jak by měl důchodový systém vypadat? Na závěr debaty dostali hosté otázku, jak by nastavili systém, kdyby měli volné ruce. Šmajer by zavedl povinné příspěvky zaměstnavatelů a automaticky zařadil pracující do globální akciové strategie odpovídající jejich věku. „Každá tisícovka, kterou zainvestujeme v Česku a skončí někde v Americe nebo Evropě, znamená, že tamní ekonomiky pracují pro naše důchodce. To je cesta, jak získat zpět rodinné stříbro,“ říká s nadsázkou. Korejs by rozšířil daňové odpočty i na produkty ochrany zdraví a invalidity, nejen na spoření na stáří. Po zavedení daňové uznatelného dlouhodobé péče se zájem o tento produkt zpětinásobil – a podobný efekt by mohl fungovat i jinde. Troníček by investoval do osvěty a finanční gramotnosti a jasně lidem sdělil: čím dříve začnou, tím lépe. Peterka by zjednodušil přístup ke státním dluhopisům pro běžné střadatele a zařadil finanční vzdělávání do osnov základních škol. „Dvakrát probírat bitvu na Bílé hoře a neprobrat složené úročení nebo inflaci mi přijde škoda,“ říká. Závěr debaty byl jednoznačný: průběžný systém bude mít stále méně prostoru být štědrý. Osobní zodpovědnost se stává klíčem – a nejlepší čas začít byl včera. Ten druhý nejlepší je dnes.