Influenceři vydělávají i statisíce měsíčně. Ne vždy je ale správně zdaní
I příjmy ze spoluprací s technologickými giganty jako Google, YouTube nebo TikTok nebo i jinými třeba ryze tuzemskými firmami prodávajícími trendy produkty pro mladou generaci, podléhají zdanění. Tyto výdělky je proto nutné každoročně uvést v daňovém přiznání. Lhůta pro jeho elektronické podání letos připadá na 4. května.
Na tuto povinnost by proto neměli zapomínat ani influenceři a další tvůrci online obsahu. Vedle samotného přiznání příjmů je důležité pohlídat si i správné uplatnění progresivního zdanění, kde podle zkušeností berních úřadů dochází k častým chybám.
„V zákoně o daních z příjmů máme u zdanění fyzických osob takzvanou daňovou progresi, příjmy nad určitou hranici se tedy zdaňují vyšší sazbou daně,“ upozorňuje před koncem termínu pro elektronické podání daňového přiznání tiskový mluvčí Finanční správy ČR (FS ČR) Patrik Madle.
Vyšší zdanění příjmů nad 36násobek průměrné mzdy
Vyšší sazba daně z příjmů fyzických osob činí 23 procent a sama o sobě se nemění. Jak ale Madle upozorňuje, každoročně se zvyšuje hranice, od které se tato sazba uplatňuje, protože je navázaná na průměrnou mzdu. Právě tuto hranici je potřeba si zejména u vyšších výdělků pečlivě hlídat.
„Stačí jeden zajímavý kontrakt na propagaci či umístění produktu do svého obsahu na sociální síti nebo uzavření mediálního partnerství a limit se snadno přešvihne. Odměny nikoli jen předních influencerů šplhají i do stovek tisíc měsíčně,“ říká finanční poradce skupiny Partners David Kučera.
Úspěšní tvůrci obsahu s širokou základnou odběratelů navíc dneska často využívají svou popularitu i k dalším aktivitám. Pořádají online workshopy, konference s nejrůznějším zaměřením, nebo dokonce otevírají e-shopy s vlastní značkou.
„Influenceři se často zaměřují na lifestyle, zábavu nebo sport, což mladou generaci nejvíce přitahuje. V posledních letech ale pronikli i do investování, kdy vysvětlují, jak nejlépe zhodnotit peníze,“ říká David Kučera s tím, že tady už by byl o něco opatrnější s ohledem na míru objektivity takových doporučení.
Jak funguje progresivní zdanění
Základní sazba daně z příjmů fyzických osob činí 15 procent. Ovšem ta se vztahuje pouze na výdělky do určitého limitu za daný kalendářní rok. Tato hranice vychází z průměrné mzdy, která se ale každý rok mění, respektive roste.
„Tato hranice je dána 36násobkem průměrné mzdy, a proto se každoročně v návaznosti na růst průměrné mzdy mění,“ potvrzuje za Finanční správu ČR Patrik Madle.
A 36násobek průměrné mzdy pro rok 2025 podle něj odpovídá částce 1 676 052 korun. V předchozím roce 2024 to bylo 1 582 812 korun. Pro jistotu také ale upozorňuje, že vyšší 23procentní sazba daně se neuplatňuje na celý základ daně, ale pouze na tu část, která je nad tuto hranici. To znamená, že například při základu daně 1 800 000 korun za rok 2025 se 23 procenty zdaní částka 123 948 korun.
Pozor na barter i provize
U influencerů je specifické, že do příjmů se nezapočítávají pouze peníze. Jak upozorňuje Patrik Madle, patří sem i tzv. barterová plnění – například pobyty, produkty nebo služby získané výměnou za propagaci. Ty je proto nutné správně ocenit peněžní hodnotou a zahrnout do daňového přiznání.
Investice
Investujte a nechte své peníze vydělávat
Chci chytře investovat
Stejně tak se zdaňují provize z tzv. affiliate programů, což je odměna třeba za přivedení nového zákazníka.
„Při zpracování daně z příjmu doporučuji využít interaktivní formulář Finanční správy ČR, do kterého se nejenže automaticky načtou finanční správě známé údaje, ale také se dopočte daňová povinnost, včetně vyšší sazby daně,“ říká finanční poradce Kučera s tím, že elektronická podání se stávají i u daňových přiznání běžným standardem, oproti tomu papírové formuláře docela vzácnou výjimkou.
Čísla o daňových přiznáních
Odkazuje přitom na údaje Finanční správy ČR za loňský rok, kdy přijala více než 2,87 milionu daňových přiznání k daním z příjmů. Z nich 2,346 milionu připadalo na fyzické osoby a necelých 525 tisíc na právnické osoby.
„A 75 procent všech daňových přiznání k dani z příjmů podaly fyzické osoby a firmy elektronicky,“ dodává Kučera. Na fyzické osoby připadalo necelých 70 procent případů přiznání a právnické osoby už několik let odesílají elektronicky téměř sto procent daňových přiznání. K rychlému přechodu na e-podání i tady podle něj přispěla zákonná povinnost využít této formy komunikace v případě, že daná osoba má aktivní datovou schránku.