Češi se učí investovat. Spoření ustupuje, ale opatrnost zůstává
České domácnosti procházejí v posledních letech výraznou proměnou. Zatímco ještě před deseti lety dominovalo klasické spoření, dnes se stále větší část peněz přesouvá do investic. Podle dat, která zmiňuje šéf investic v Air Bank Petr Žabža, už investice tvoří více než polovinu finančních aktiv domácností. „Ano, v posledních letech se poměr překlopil ve prospěch investic,“ říká.
Jenže tak růžová, jak to na první pohled vypadá, situace není. Investice sice rostou, velká část peněz ale dál „zahálí“ na účtech bez výrazného zhodnocení. „Zůstává tam obrovský polštář „mrtvých“ peněz – jen na neúročených běžných účtech domácností leží přes 1,17 bilionu korun,“ upozorňuje Žabža.
Podobně opatrný pohled nabízí i Ivana Pícková, ředitelka retailového bankovnictví Banky CREDITAS. Ani podle ní Češi zatím investory v pravém slova smyslu nejsou: „Zatím ne. Odhadem 60 procent finančního majetku mají v hotovosti nebo na různých typech účtů.“
Jak ale upozorňuje Marek Podrabský z Raiffeisenbank, zkušenost s investováním má zatím jen část populace: „Obecně z průzkumů AKAT vyplývá, že zkušenost s investováním má přibližně 41 procent Čechů.“
Shoda ale panuje v tom, že zájem o investování roste. Investování se tak postupně stává běžnou součástí finančního života.
Fondy zůstávají základem, roste chuť po dynamice
Pokud jde o konkrétní produkty, základ portfolií se příliš nemění. Hlavní roli stále hrají investiční fondy, které kombinují dostupnost a relativní stabilitu. „Nejčastější investicí zůstávají podílové fondy,“ shrnuje Podrabský.
Zároveň ale roste ochota podstupovat vyšší riziko. Investoři častěji přesouvají peníze do akciových a smíšených fondů nebo sahají po přímých investicích. Jak uvádí Žabža, právě tyto dynamičtější strategie v poslední době rostou nejrychleji.
Na popularitě získávají také ETF fondy, zejména u mladších investorů. „Dlouhodobě je mezi našimi investory největší zájem o široce diverzifikované ETF zaměřené na nejznámější celotržní akciové a dluhopisové indexy,“ popisuje trend Radim Krejčí, zakladatel investiční platformy Portu a doplňuje: „Dále pak naši investoři využívají investice do sektorů a jednotlivých akcií jako doplněk pestrého portfolia, což je přístup, který dává smysl.“
Stejný trend potvrzuje i Marek Podrabský: „Výrazně roste zájem o přímé investice do akcií, zejména zahraničních firem, a dlouhodobě posiluje i popularita ETF především u mladších klientů.“
Vedle toho posilují i nemovitostní fondy nebo nové produkty, jako je dlouhodobý investiční produkt (DIP), který láká daňovým zvýhodněním. Investiční trh se tak postupně rozšiřuje a nabízí širší škálu možností než kdy dřív.
Naopak tradiční produkty, které dříve dominovaly českému trhu, postupně ustupují. Stavební spoření nebo některé formy penzijního spoření ztrácejí atraktivitu, zejména kvůli nízkému reálnému výnosu. Tento posun ukazuje, že Češi začínají více přemýšlet o skutečné hodnotě svých peněz, nikoli jen o nominálním zhodnocení. Krejčí k tomu dodává, že „staré penzijní fondy mají svou povahou blíže ke spořicím produktům než k investicím“.
Inflace jako budíček
Zásadní zlom, kdy se Češi „probrali“ a pustili se do investic s větší vervou, přišel v několika posledních letech. „Spouštěčem byla vysoká inflace let 2022–2023, která bolestivě ukázala, že peníze na běžném účtu opravdu reálně ztrácejí hodnotu,“ říká Žabža. Totéž potvrzuje i Banka CREDITAS. Také u ní přišla největší vlna nového zájmu o investování s tím, když se zkombinovala poměrně vysoká inflace a nízké sazby na depozitech.
Vedle inflace sehrála důležitou roli také digitalizace. „Investování je dnes dostupnější než kdy dřív díky mobilním aplikacím a online platformám, což otevírá dveře i lidem, kteří by se k němu dříve nedostali,“ doplňuje širší kontext Podrabský.
Právě dostupnost podle Krejčího zásadně mění celé prostředí. „V Portu máme aktuálně přes 300 tisíc klientů a přibližně pětina registrovaných jsou zcela noví investoři, kteří s tím zatím zkušenosti neměli,“ říká a dodává, že zájem o investování roste i díky jednoduchosti a srozumitelnosti těchto služeb.
Zásadní je podle něj i širší změna: „Z mého pohledu jsou pro demokratizaci investování nejdůležitější tři následující faktory: dostupnost, uživatelská přívětivost a důvěryhodnost.“
Generační rozdíly – mladí bez obav, starší s rozvahou
Výrazné rozdíly jsou patrné mezi jednotlivými generacemi. Mladí lidé berou investování jako přirozenou součást života. „Mladší generace také přichází s vyšší ochotou akceptovat určité riziko a nebojí se tolik experimentovat,“ popisuje Krejčí.
Pro mladší investory je podle něj typická i větší otevřenost novým trendům: „Častěji třeba do svého portfolia zařazují kryptoměny, více podléhají trendovým investicím.“
Zároveň ale upozorňuje, že u krypta často nejde o hlavní pilíř portfolia: „Pro mladší investory je samozřejmě atraktivní i krypto, i když často jde jen o spekulaci, zábavu a hru s malými částkami.“
To potvrzují i data další bank a investičních společností. Petr Žabža k tomu doplňuje, mladí lidé mají k dispozici delší investiční horizont. Díky tomu si mohou dovolit větší výkyvy a zároveň těžit z dlouhodobého růstu trhů.
Střední generace ve věku 31 až 54 let zkouší investovat napříč různými produkty, zároveň začíná zohledňovat penzi a životní rizika. „Skoro polovina z ní investovala do akcií a dluhopisů a uvádí u nich vysokou míru spokojenosti,“ říká Pícková a dodává, že specifikem této skupiny je vyšší míra neznalosti vlastních investic.
Generace 55+ zůstává opatrnější a více se zaměřuje na jistotu a ochranu majetku. Největší zastoupení mají v jejich portfoliu konzervativní investice, zejména penzijní produkty.
Češi věří finančním poradcům, blízkým i technologiím
Důležitou roli v investování hraje důvěra. Češi se při rozhodování často opírají o kombinaci odborných i osobních zdrojů. Tradičně silnou pozici mají finanční poradci a banky. Podle průzkumu ČASF má finančního poradce 35 procent obyvatel Česka a dalších 10 procent ho mělo v minulosti, přičemž 31 procent Čechů jde př rozhodování o finančních produktech právě za ním.
Platí také, že lidé starší 54 let se spoléhají na finanční poradce výrazně více než mladší generace, což odpovídá zažitému modelu „důvěra v instituci a známou tvář na pobočce“. „Důvěra v poradce však má své trhliny – veřejná diskuse opakovaně upozorňuje na problém provizního modelu a potenciální střet zájmů, což postupně tlačí klienty k nezávislejším zdrojům a jednodušším digitálním nástrojům, například přímo od bank,“ vysvětluje Žabža.
Tento trend potvrzují i aktuální průzkum Raiffeisenbank. Ten ukázal, že šest z deseti investorů (64 %) využívá online platformy alespoň jednou měsíčně, nejčastěji přímo prostřednictvím mobilní nebo internetové aplikace.
Výrazně tedy roste vliv okolí a digitálních zdrojů. Doporučení od přátel nebo zkušenějších známých má často velkou váhu. U mladší generace pak nabývají na významu online platformy, podcasty nebo specializovaný obsah na internetu.
Podle Krejčího je přitom důvěra jedním z klíčových faktorů, bez kterého se investování dál rozvíjet nebude. Lidé musí věřit nejen konkrétní platformě, ale i samotnému principu investování.
Emoce místo strategie – nejčastější chyba
Občas se ovšem investoři nevyhýbají chybám. Ty se přitom opakují napříč generacemi i pohlavími pořád podobné. Nejde přitom ani tak o špatný výběr produktů, ale spíše o chování investorů.
Jedním z nejčastějších problémů je snaha „přechytračit trh“. „Jedna z největších je snaha načasovat trh,“ zdůrazňuje Žabža. Investoři tak často nakupují ve chvíli, kdy ceny rostou, a prodávají při poklesech.
Podle Krejčího k tomu přispívá i přílišná aktivita: „Není ani potřeba denně sledovat vývoj hodnoty portfolia, protože to vede k impulzivním rozhodnutím – ke ztrátovému prodávání v panice během propadů nebo zběsilému přikupování, když jsou trhy na nových maximech.“
Další chybou je přílišná opatrnost. Pícková upozorňuje, že mnoho lidí nechává zbytečně velkou část úspor na účtech, kde ztrácejí hodnotu.
Dlouhodobost jako klíč k úspěchu
Naopak jedním z hlavních posunů je rostoucí důraz na pravidelnost a dlouhodobý horizont. Investoři si postupně uvědomují, že snaha trefit ideální okamžik většinou nefunguje.
„Klíčové je držet se plánu a nenechat se rozhodit krátkodobými výkyvy. Při horizontu několika let už totiž není podstatné, co se děje na trzích v krátkém období, ale jaké hodnoty investice dosáhne na konci,“ vysvětluje Krejčí.
Dlouhodobý horizont navíc umožňuje využít efekt složeného úročení, který je jedním z nejsilnějších nástrojů při budování majetku. „Právě to představuje potenciálně obrovskou výhodou pro mladší investory,“ dodává Podrabský.
Pokud lidé něčeho litují, když se ohlédnou zpět, je to odkládání se jedno hlavní téma – odkládání. Mnozí litují, že nezačali investovat dříve. To potvrzuje nejen aktuální investiční happy index Banky CREDITAS, ale i ostatní oslovení odborníci. „Z hloubkových rozhovorů s klienty opravdu často vyplývá, že litují, že nezačali investovat dříve,“ potvrzuje Podrabský z Raiffeisenbank. A podobnou zkušenost mají i v Portu. „Odkládání a čekání na ten „správný moment“ je jednou z nejdražších chyb,“ uzavírá Krejčí.