Investice do pozemků určených k výstavbě rodinného domu se dostaly v posledních letech do hledáčku nejednoho investora. Nabízejí totiž bezpečné uložení peněz se slušným zhodnocením. A skoro žádnou starost. Tedy s výjimkou každoroční platby daně z nemovitosti. „Ve Středočeském kraji se dá růst cen parcel určených k výstavbě domu v posledních letech odhadnout na 5-10 procent každý rok, metr čtvereční takové parcely s přístupem k sítím a s dopravní dostupností ku Praze se pohybuje od nižších tisíc korun výše až klidně do deseti a více tisíc korun,“ popisuje na příkladu hypoteční poradkyně skupiny Partners Dana Chňoupková Míchalová. Takové zhodnocení přitahuje pozornost profesionálních investorů stejně jako běžných lidí s volnými finančními prostředky. Podle hypoteční poradkyně jde o dlouhodobý trend, kdy roste počet lidí se zájmem o koupi zahrady či pozemku především s potenciálem změny v územním plánu na parcelu určenou k bydlení, tedy ke stavbě domu. A to i financovaných hypotečním úvěrem, dodává. „Investici do stavebního pozemku lidé chápou mnohdy i jako zajištění se na stáří nebo základ pro bydlení svých dětí,“ dodává Chňoupková Míchalová. Nestaví se okolo tvé parcely, nestavíš ani ty Investice do stavebních pozemků nebo těch, které se v budoucnu s velkou pravděpodobností změní na stavební parcely v územním plánu, s sebou ale přináší i zásadní problém. Nikoliv však pro samotné investory, ale pro lidi, co chtějí v dané lokalitě skutečně trvale žít a postavit si tam domek. A nemusí jít přitom jen o investory v tom pravém slova smyslu. Může jít i o místní, kteří dokáží mít nejen parcely, ale i je mít vedené v uzemním plánu jako stavební. K čemu to vede v praxi, popisuje pan Miroslav z menšího města na Benešovsku. „Mám pozemek o výměře necelé dva tisíce metrů čtverečních v nejhorším stupni bonity půdy uvnitř zástavby obce, přesto mi jej již podruhé zamítli změnit na parcelu určenou k výstavbě bydlení,“ říká. Jeho pozemek, na kterém by si rád postavil rodinný dům, tak stále zůstává v režimu využití zemědělská plocha. A tak ho obhospodařují místní zemědělci. A on jen každý rok odvede finančnímu úřadu daň z nemovitosti. „To se mi nelíbilo, proto jsem před druhým podáním žádosti o změnu využití způsobu pozemku vyrazil na odbor výstavby a územního plánování, jehož pracovníci mají vypořádání změn na starosti. A tam mi to vysvětlili tak, že mi zůstal rozum stát,“ pokračuje pan Miroslav. Referent odboru mu při pohledu do územního plánu řekl, že kolem jeho pozemku je hodně stavebních parcel, kde ale nestojí žádné domy, kde není výstavba. Proto prý musím počkat, až se tam nějaké domy postaví, pak mu vyhoví a jeho pozemek schválí jako stavební. „Problém ale je, že na parcelách, které jsou kolem té mé, nikdo nic stavět v dohledné době nechce a nejspíš ani nebude. Jediný, kdo tam chce stavět, jsem já, ale to zase nemůžu, protože podle úředníků musím počkat,“ kroutí hlavou pan Miroslav. Příběh pana Vladislava Kdo měl kdy nějaké jednání kolem územního plánu, jistě potvrdí bezmoc, která pramení z toho, že jsou to úředníci a jejich normy, kdo rozhoduje o tom, co si na svém a za své smí postavit majitel pozemku. O to víc je to frustrující, když to omezuje lidi i v jejich soukromém životě. Což je i případ pana Vladislava. Nemovitost, jak říká, dostal darem od svých rodičů. Už několik let plánuje, že si na pozemku postaví menší rodinný dům pro svou rodinu. Ale nemůže to udělat už dlouhých šest let, kdy poprvé žádal o změnu svého pozemku na stavební. Podruhé pak loni, opět bohužel neúspěšně. A tak žije s manželkou a dvěma dětmi ve stejném městě, kde vlastní pozemek, v pronajatém bytě v bytovce. Sousedovi to, že velkou část kdysi zemědělské půdy nedaleko jeho pozemku majitel rozdělil na menší díly, změnil na stavební parcely a sedí na nich jako na majetku, vyčítat nechce. „Problém je v tom uzemním plánu, v těch úřednících, kteří mi tvrdí, že si tam nic stavět nemůžu, když já si tam postavit dům chci. Nic tomu nebrání, jen to, že nejdřív by si jako měli postavit ten dům ti kolem mě,“ pozastavuje se pan Vladislav nad pro něj nepochopitelnou logikou. Na stavebním úřadu ho tamní pracovníci sice ujistili, že i jeho pozemek se v budoucnu určitě změní na plochu určenou k výstavbě domu, ale kdy to bude, to nevědí. V tuto chvíli s tím ale nic neudělají, uvedli. A tak pan Vladislav už podruhé zaplatil nižší tisíce korun za požadovanou změnu v územním plánu obce, i když k jejímu vypořádání opět nakonec nedošlo.