Ve srovnání s Němci, Poláky i Slováky hodnotí Češi dostupnost vlastního bydlení nejkritičtěji. „V porovnání mezi rokem 2020 a 2024 se situace s vlastnickým bydlením horší. V porovnání s vyspělejšími zeměmi je ale u nás nadále podíl vlastního bydlení vyšší. Ve vlastním žije kolem 75 procent Čechů,“ shrnula Monika Truchliková, generální ředitelka Modré pyramidy stavební spořitelny. Více vlastníků je na Slovensku, a to přes 90 procent. Zároveň více lidí žije v nemovitosti rodičů, a to dvacet procent. V Česku je to jen devět procent. „Je vidět, že Češi se častěji osamostatňují,“ poznamenala Truchliková. V nájmu žije 44 procent příslušníků generace Z čili lidí narozených od poloviny 90. let do roku 2012. Na Slovensku je to 28 procent. Největší podíl mladých nájemníků má ze sledovaných zemí Německo, a to 61 procent. Němci ale podle Truchlikové bydlení v nájmu vnímají méně negativně než Češi. „Zájem bydlet ve vlastním je u nás výrazně vyšší než jinde. Pokud by si Češi mohli vybrat, tak nejvíce touží po vlastním domě,“ dodala Truchlikova. V nemovitosti rodičů žije 30 procent mladých Čechů, pět procent je v družstevním bydlení a ve vlastním žije 21 procent mladých Čechů. Češi na chvostu „V současných podmínkách považuje 84 procent Čechů vlastní bydlení za nedostupné. Situace je nejhorší ze sledovaných zemí,“ dodala Truchliková. U mladých je o nedostupnosti přesvědčených dokonce 9 z 10 Čechů. Jako dostupnější vlastní bydlení vnímají například Poláci. Nedostupné jej vnímá 65 procent Poláků. „Podíl mají nejnižší ze sledovaných zemích díky tomu, že ve velkém rozjeli výstavbu,“ shrnula šéfka Modré pyramidy. Podle Deloitte Property Indexu Češi potřebují 13,3 ročních hrubých mezd ke koupi průměrného vlastního bydlení, což je nejhorší výsledek ze všech sledovaných zemí. Nejlepší situace je v Dánsku, kde stačí 4,7 roční mzdy. „Aby se situace zlepšila, potřebujeme, aby nemovitosti zlevnily, nebo se zvýšily mzdy,“ dodala Truchlikova.