Pojišťovny a banky nesmějí diskriminovat ty, kteří se vyléčili z rakoviny
Rakovina dnes patří mezi nejrozšířenější závažná onemocnění, stala se takzvanou civilizační chorobou. Vliv na její vznik mají rodinné dispozice, životní styl, ale třeba i životní prostředí a stres. Pokud se ale na nemoc přijde včas, pacienti mají velkou šanci uzdravení.
„Pokud se dá nemoc léčit včas, je obrovská možnost plného uzdravení. Třeba u karcinomu prsu v prvním stadiu vidíme skoro 100procentní uzdravení. Onkologické onemocnění se ze smrtelného stalo chronickým. A můžete s ním léta žít ve velmi dobré kvalitě života,“ říká Michaela Tůmová z pacientské organizace Hlas onkologických pacientů.
Její slova doplňuje i Šárka Slavíková s z pacientské organizace Amelie, která se zaměřuje na pomoc onkologickým pacientům. Podle ní lze říci, že rakovina se stala onemocněním civilizačním.
„Za nemocí stojí souhrn nejrůznějších faktorů. Mezi ty hodně viditelné, které můžeme sami ovlivnit, patří kouření, špatná strava, málo pohybu a stres,“ říká a dodává, že roli hrají i dědičné předpoklady.
Na otázku, zda se na rozvoji rakoviny podílí i kvalita ovzduší, pak říká, že určitou roli hrát samozřejmě může. Nicméně zdůrazňuje, že spíše než kvalita ovzduší hraje roli kvalita našeho osobního života.
Právo být zapomenut
Když už člověk onemocnění rakovinou, ale vyléčí se z ní, mohlo by se zdát, že má vyhráno, že nemoc mu již nebude vstupovat do života. Praxe je ale jiná. Často se ukáže v kontaktu s pojišťovnou při uzavírání životní pojistky nebo s bankou při sjednávání hypotečního úvěru. Situace se ale podle ředitele životní pojišťovny Simplea Martina Švece podstatně zlepšila s aktivitou Evropské komise v prosazování takzvaného práva být zapomenut. To Komise členským státům EU prozatím přímo nenařizuje.
„Mnohé finanční instituce vývoj a pokrok v onkologické léčbě a medicíně obecně sledují a přizpůsobují svou nabídku trendům. A přístup komerčních pojišťoven v Česku k pojištění klientů po onkologické léčbě ve srovnání s některými jinými zeměmi racionální a správný. Například v Polsku zájemce o pojištění, který rakovinu prodělal, žádná pojišťovna nepojistí,“ vysvětluje.
Za příklad dává přístup pojišťovny Simplea, kde klienty, kteří prodělali rakovinu a nebyla u nich následná lékařská léčba chemoterapií či radioterapií, tedy došlo jen k odstranění nádoru, pojistí už po jednoroční kontrole. Přesto potvrzuje, že podmínky pojistné smlouvy určuje konkrétní typ rakoviny. Obecně ale platí, že pokud je onkopacient bez rakoviny pět let po úspěšné léčbě, měly by na něj finanční instituce pohlížet jako na zcela zdravého.
„Dnes časté rakoviny kůže, u žen karcinom prsu a u mužů třeba varlat, už medicína vyléčí, pokud jsou včas odhaleny. To znamená, že pacienty s těmito onemocněními, kteří úspěšně projdou léčbou, pojišťovny pojistí. Nejpozději pak pět let od prodělání nemoci,“ říká poradce
Zhoubné nádory i podle statistik pojišťovny Simplea zasahují stále více lidí. A výjimkou mezi nimi nejsou ani třicátníci a čtyřicátníci. Rakovina připadá na 95 procent všech pojistných událostí u pojištění rizika závažného onemocnění. Následují infarkty a mrtvice.
Situace se mění k lepšímu
To, že se situace pomalu mění k lepšímu, potvrzuje i Šárka Slavíková z organizace Amelie. Podle ní přitom v minulosti ne vždy šlo o to, zda pojišťovny a banky smlouvy s vyléčeným onkopacientem uzavřou, ale kolik za ně klienti zaplatí.¨„Před úpravou práva být zapomenut jsme se setkávali s velmi drahými životními pojistkami, extrémním násobením rizik u pacienta. To mnohdy znamenalo, že si nemohl uzavřít pojistku nebo si vzít hypotéku,“ říká.
Dodává, že onemocnění nikdo nekonzultoval s odborníkem, ale jakmile v anamnéze bylo, pojišťovny a banky hned použily vysoké koeficienty, to i u mladých dospělých s diagnózou.
Podle Michaely Tůmové z Hlasu onkologických pacientů dnes v Česku z hlediska práva být zapomenut funguje samoregulační mechanismus. Přesné informace o přístupu jednotlivých pojišťovnách zveřejňuje Česká asociace pojišťoven na svých stránkách. Informace v této věci nabízí i Evropská komise.
Komise chce právo být zapomenut nastavit jednotně napříč Evropskou unií. Tudíž se vynutí legislativně, aby pravidla byla stejná. To Tůmová vítá a jako příklad dává osm zemí: Francie, Belgie, Nizozemsko, Portugalsko, Rumunsko, Itálie, Španělsko a Kypr, přičemž Francie má sloužit jako vzor.
„Důležité ale je, že ,právo být zapomenut‘ je v obecné rovině zakotveno již v Direktivě o spotřebitelském úvěru ze září 2023. Dalším krokem bude schválení Code of Conduct, to jsou pravidla pro právo být zapomenut. Legislativně by to měla řešit nová Evropská komise. A na zpracovatele Code of Conduct už se vypsalo výběrové řízení,“ uzavírá.