Která pracovní místa mizí kvůli AI nejvíce? Hostem Rozstřelu je inovátorka Čermáková
Rozstřel
Sledovat další díly na
iDNES.tv
Podle Čermákové nehrozí, že by nejlépe placené profese zcela zmizely, ale jejich podoba se zásadně promění. „Jde hlavně o profese týkající se strategie, lidského managementu či najímání lidí. „Už nyní začíná proces, který v horizontu 10 až 20 let změní trh práce,“ vysvětluje.
AI podle ní postupně nahradí rutinní duševní činnosti. Lidé ale zůstanou v rolích těch, kdo nesou konečnou odpovědnost za rozhodnutí. AI totiž stále nemá tzv. „agency“ – schopnost samostatně se rozhodovat na základě morálky nebo vyššího principu. „Pořád tam bude potřeba tzv. human-in-the-loop, tedy někdo, kdo vezme zodpovědnost za to, co nám AI předpřipraví,“ dodává.
Duševní práce ztrácí na hodnotě. Co s tím?
„Člověk, který je ambiciózní, chytrý a práce ho baví, by se měl zamyslet nad tím, co ho na té práci vlastně baví. A to, co ho baví, by umělé inteligenci přenechávat neměl,“ radí Čermáková. Naopak, AI bychom měli využívat k tomu, abychom se v oblastech, které nás naplňují, posouvali ještě dál – nechat se AI koučovat, mentorovat nebo učit.
Podle odbornice je pro lidi zásadní mít profesní identitu. Právě na ni AI útočí. „My s tím nejsme v pohodě, neumíme to psychicky zpracovat,“ přiznává. Zároveň ale věří, že si lidstvo poradí a AI v některých oblastech dokonce vědomě odmítne – například v kultuře, literatuře, výtvarném umění nebo v osobní péči o blízké.
Jeden z prvních doložitelných důsledků generativní umělé inteligence na trh práce je podle Čermákové pokles nabídek juniorských pozic. „V Americe jde v oblasti najímání juniorů o zhruba dvacetiprocentní pokles. A to je hodně,“ uvádí. AI totiž velmi dobře zastane činnosti, které dříve dělali začínající pracovníci – analytické, koordinační nebo pomocné úkony. To sice firmám krátkodobě šetří náklady, dlouhodobě ale hrozí, že nebudeme mít kde vychovat budoucí seniory. „Kde se v lidech vezme profesní etika, znalost oboru a správné návyky, když nebudou na začátku pracovního cyklu?“ ptá se.
Pozor na závislost a ztrátu smyslu
Podle Čermákové opakujeme v případě AI stejnou chybu jako u nástupu sociálních sítí. „Nejprve jsme z toho byli nadšení, pak jsme se nestačili divit,“ říká. Už dnes se podle ní objevují negativní jevy – například závislost na umělé inteligenci u dětí nebo seniorů. „Proč by se školák učil Pythagorovu větu, když mu ji AI hezky vyřeší?“ varuje.
Největším rizikem pak je podle expertky postupné přenechávání rozhodovacích procesů umělé inteligenci – od výběru školy až po volbu životního partnera. „Lidé mohou ztratit svou schopnost jednat, ovlivňovat svůj život. Ztratit to, co je dělá lidmi,“ upozorňuje. Navíc hrozí, že i když budeme mít zajištěný příjem (např. formou univerzálního základního příjmu), ztratíme pocit smyslu a naplnění života.
Čermáková radí: Věnujte zkoumání AI alespoň čtyři hodiny času. „Stačí s nějakým chytrým kamarádem nebo kamarádkou a nechte si vysvětlit, jak ta technologie funguje,“ říká. Doporučuje také využít dostupné kurzy – ať už na úřadech práce, v organizaci Czechitas (která se zaměřuje na podporu žen v IT) nebo v rámci firemního vzdělávání.
Poznejte AI, ale nepřestávejte přemýšlet
„Nedávejte AI věci, které děláte nejraději. A mějte stále zapnuté kritické myšlení,“ shrnuje své poselství Čermáková. AI je podle ní mocný nástroj, který může být obrovským pomocníkem, ale také nebezpečím – podobně jako oheň. Záleží jen na nás, jak s ním naložíme.
Do jakých oborů by AI vůbec nepouštěla? Proč se i mezi stvořiteli umělé inteligence liší názory na její nebezpečí? Co dělat, aby školy byly schopné vzdělávat děti v oblasti AI? Co to je vlastní jazykový model a proč země bez něj riskuji? I o tom hovoří Senta Čermáková dále v Rozstřelu.