Mrtví patří na hřbitov, vzkázala Čína. Zakázala přechovávání ostatků v bytech
Nová legislativa o správě pohřebnictví zakazuje lidem využívat obytné výškové budovy k ukládání zpopelněných ostatků. Zaměřuje se i na výstavbu nelegálních hrobek a ukládání těl zemřelých na místa mimo veřejné hřbitovy.
Prázdné byty doteď sloužily jako rituální síně a jakési svatyně, které pozůstalí zdobí svíčkami, červenými světly nebo květinami a ukládají do nich urny svých předků i po několik generací.
Důvodem, jenž obyvatele Číny k takovému kroku vede, je především nedostatek hřbitovních míst, která se v zemi stávají stále vzácnějšími. Praxe, která má v čínštině i svůj název „guhui fang“, se rozšířila kvůli rychlému stárnutím tamní populace, a také z důvodu rapidní urbanizace, jež sice nabízí mnoho volných a cenově dostupných bytů, ale ubírá prostor tradičním pohřebním místům.
Náklady na pohřby jsou navíc v Číně podle celosvětového průzkumu z roku 2020 druhé nejvyšší na světě, hned po Japonsku. Naopak ceny tamních nemovitostí na rozdíl od většiny zemí klesají. Mezi roky 2021 a 2025 klesly, v důsledku Si Ťin-pchingových snah o omezení spekulace s nemovitostmi, o čtyřicet procent. Hřbitovní místa si zároveň Číňané mohou pronajmout jen na dvacet let, obytné nemovitosti mají právo užívat o padesát let déle.
Zákon platí od úterý a Čína ho tak stihla zavést ještě před nedělním svátkem Qingming (Svátek čistoty a jasu), během kterého obyvatelé tradičně uctívají své mrtvé a přinášejí jim rituální obětiny.
Mnozí Číňané však proti změně vyjadřují skepsi. „I se slevou devadesát procent jsou hřbitovní místa pořád příliš drahá,“ cituje britský
deník The Guardian
vyjádření jednoho z uživatelů čínské sociální sítě Weibo. Otázky panují i ohledně vymahatelnosti takového zákona. „Kdo tam bude chodit a kontrolovat to; plánují snad na každou urnu GPS lokátor?,“ ptá se tamtéž další diskutující.
Čínská vláda se kromě této nové legislativy však snaží problémům čelit i jinými způsoby. Jelikož je její populace jednou z nejrychleji stárnoucích na světě a jen v loňském roce zaznamenala přes jedenáct milionů úmrtí, přistupuje země k alternativním způsobům pohřbívání. Ve velkých městech úřady dotují občany, kteří si zvolí jednu z „ekologičtějších“ variant, jakou je například hlubinné uložení do země či rozptýlení zpopelněných ostatků v moři. Právě druhý způsob posledního rozloučení si jen v Šanghaji zvolili ve více než deseti tisících případech.