Arménský protikorupční výbor uvedl, že Kočarjan během deseti let ve funkci (1998 až 2008) zneužil svého postavení k získání „cenného majetku veřejného a ekonomického významu za ceny výrazně nižší, než byly tržní ceny“. Bývalý prezident je obviněn ze zneužití pravomocí, z přijetí úplatků a z praní špinavých peněz. Spolu s ním je obviněn také jeho syn, bývalý premiér, bývalý ministr obrany či bývalý starosta Jerevanu, napsal portál News.am s odvoláním na generální prokuraturu. Kočarjanův právník Aram Orbeljan podle portálu poukázal na „zásadní právní nedostatky“ v obžalobě. Ta se podle něj týká rozhodnutí bývalých vlád, které Kočarjan jako prezident v té době schvaloval. Úřady kromě exprezidenta zadržely i jeho nejstaršího syna Sedraka, zatímco u mladšího syna Levona, opozičního poslance, ráno vykonaly domovní prohlídku. Razie se odehrály i ve společnostech, ve kterých mají Kočarjanovi podíl. Levon Kočarjan se v pondělí v parlamentu pohádal s premiérem Pašinjanem. Během této hádky šéf vlády obvinil rodinu Kočarjanových, že se nezákonně obohatila, a pohrozil zabavením majetku. Kočarjan byl i v minulosti obviňován z korupce. Pro své odpůrce ztělesňuje někdejší elity obviněné z drancování země, které Nikol Pašinjan v roce 2018 v pokojné revoluci odstavil od moci. V tomtéž roce byl Kočarjan také zatčen a několik měsíců strávil ve vazbě po obvinění z volebních podvodů během prezidentských voleb v roce 2008, ale po čase byla tato obvinění stažena. Kočarjan je stoupencem užších vazeb s Moskvou a dlouhodobě těží z postavení hrdiny první války o Náhorní Karabach z počátku 90. let minulého století. O toto území Ázerbájdžán a Arménie od rozpadu Sovětského svazu svedly dvě války. Arménie před pěti lety druhou válku prohrála, což vedlo k obnovení ázerbájdžánské kontroly nad Karabachem. Letos v červnu se v Arménii konaly vůbec první parlamentní volby od traumatické porážky, která vedla mimo jiné k přílivu desetitisíců uprchlíků z Karabachu. Pašinjanova strana je opět vyhrála, což otevírá cestu k uzavření mírové smlouvy s Baku a dalšímu směřování třímilionové postsovětské země na Západ. Pašinjan v pondělí prohlásil, že Jerevan by mohl brzy podat žádost o členství v Evropské unii. Jakmile bude podána, vláda podle něj uspořádá referendum o členství. Evropská komise v úterý dala najevo, že proces získání členství v EU je „náročný a zahrnuje jasně definovaný proces založený na výsledcích“. Brusel však prý arménské snahy o eurointegraci se zájmem sleduje. Moskva v reakci na sbližování Jerevanu s Bruselem omezila dovoz některého arménského zboží. Na černé listině se ocitly desítky položek: květiny, zelenina, ovoce, bobuloviny, obiloviny, ořechy, tabák, káva a mnoho dalších položek. Ruský prezident Vladimir Putin v červnovém prohlášení zároveň varoval Arménii, že „ukrajinský scénář“ začal ambicemi Kyjeva vstoupit do EU. Moskvu nejspíš nepotěší ani úterní razie proti klanu Kočarjanových. Na oficiální vyjádření ruské diplomacie či Kremlu se ještě čeká, první hodnocení prorežimních komentátorů však volají po tvrdé odpovědi. „Pašinjan se chová jako malicherný a hašteřivý diktátor. Vůbec nechápu, proč se s ním tak pářeme,“ napsal publicista Jurij Barančik.