V Praze se krade, v Bruselu střílí. Metropole je ale podle Indexu kriminality v EU bezpečná
Také to plyne z obšírné aktuální analýzy „Kriminalita, data za rok 2025“, kterou zpracoval Český statistický úřad (ČSÚ). Nabízí data nejen tuzemská, ale i jedinečná evropská.
Podprůměrnou hladinu násilné kriminality má metropole podle Indexu kriminality na 100 tisíc obyvatel. Naopak nejvíce zatížen je Ústecký kraj, a to již sedmým rokem v řadě. V roce 2025 tam index násilné kriminality vyskočil na 196 skutků na 100 tisíc obyvatel.
Tedy téměř dvaapůlkrát více než v Pardubickém kraji s nejnižší hodnotou, 80 činů. Republikový průměr činí 126,3, hlavní město se umístilo pod touto hranicí se 115 skutky na 100 tisíc lidí. Metropole a střední Čechy ale vykázaly nejnižší objasněnost násilné kriminality. V tomto ohledu nejlepší výsledky mají vyšetřovatelé na Olomoucku a Zlínsku.
Násilí pod kontrolou
Mezi 1. čtvrtletím 2025 a 2026 v Praze počet násilných deliktů vzrostl ze 449 na 513 deliktů, ačkoliv celková čísla kriminality klesla. „Její meziroční nárůst je v porovnání s prvním čtvrtletím minulého roku o 64 případů, což činí 0,8 procenta. Proto tento její nepatrný nárůst nemá vliv na celkový trend,“ vysvětlil Jan Daněk, mluvčí pražské policie.
Aktuální data z konce července 2026 vykazují 134 loupeží nebo 305 kauz úmyslného ublížení na zdraví. z Uplynulý rok ve shodném období policie v metropoli registrovala 118 loupeží a 292 případů úmyslného ublížení na zdraví.
Index v počtu vražd, 0,6 na 100 tisíc osob, ČR řadí mezi tři nejbezpečnější státy EU vedle třeba Lucemburska. Nejhorší data vykazuje Lotyšsko a Litva, 2,6, respektive 2,4.
Kriminalita - srovnání
Analýza registrovala v ČR 69 vražd na 100 tisíc obyvatel. V Belgii se zhruba stejnou populací šlo o 166 skutků na 100 tisíc lidí. V bruselském metropolitním regionu, srovnatelném s Prahou, policie evidovala 60 581 deliktů. Během letošních sedmi měsíců policie napříč všemi revíry bruselské oblasti zaznamenala rekordních 57 případů užití střelných zbraní ve střetech drogových band se dvěma mrtvými a 21 zraněnými. Za celý rok 2025 gangy v Bruselu střílely ve 101 kauzách s osmi zabitými a 43 zraněnými.
V Rakousku Index vražd na 100 tisíc obyvatel dosáhl hodnoty 78. „Počet nahlášených násilných trestných činů se v roce 2025 zvýšil o 1,4 procenta. V roce 2025 bylo zaznamenáno 31 430 případů, v roce 2024 jsme jich registrovali 31 006,“ uvedl ke statistice násilné kriminality ve Vídni Andreas Holzer, ředitel Spolkového kriminálního úřadu. Za rok 2025 policie ve Vídni evidovala 22 dokonaných vražd a 1 369 loupeží.
Na evropské špičce se podle „stotisícového“ indexu drží Francie s hodnotou 882. Pařížský metropolitní region evidoval 167 vražd na cca 12milionovou populaci. V Česku šlo o 145 vražd, metropole se na tom podílela 23 případy. Například Polsko zaznamenalo podle indexu
254 vražd na 100 tisíc obyvatel. Velitelství metropolitní policie loni registrovalo ve Varšavě 41 vražd.
Krade se dál
Majetkovou kriminalitou je v ČR dlouhodobě výrazně nejvíce zatížena Praha, podle analýzy šlo o 1 664 skutků na 100 tisíc obyvatel. Loni policisté registrovali v hlavním městě 23 370 majetkových deliktů, v rubrice vyřešeno uvedli 3 834 (16,5 procenta).
„Nízká objasněnost souvisí se strukturou majetkové kriminality, vysoký podíl tvoří kapesní krádeže a jiné formy anonymních trestných činů s obtížnou identifikací pachatele,“ shrnuje studie. V této kategorii zločinnosti Praha v ČR dominovala.
Index krádeží v ČR však náleží k pěti nejnižším v EU. Vede Dánsko, Švédsko a Španělsko. Kupříkladu policisté ve Vídni loni registrovali 70 940 kauz majetkové kriminality.
K jejím oblíbeným sortám patří tradičně krádeže vloupáním. Kriminalisté v Praze roku 2025 zaznamenali kromě jiných i 499 vloupaček do bytů nebo 3 040 vykradených aut. Varšavská policie evidovala ve stejném roce 4 085 případů všech typů krádeží s užitím vloupání.
Praha doplácí na svou výjimečnost. „Pro velkoměsta jsou charakteristické mnohé kriminogenní faktory jako vysoká hustota obyvatelstva a z toho plynoucí anonymita pachatelů trestné činnosti, koncentrace problematických osob, cizinecký ruch, příležitosti, které nabízí rozsáhlá obchodní síť, a podobně,“ vysvětlila Simona Diblíková z Institutu kriminologie a sociální prevence (IKSP).