Islanďané odmítli návrat k rozhovorům o vstupu do Evropské unie
Proti obnovení přístupových rozhovorů se podle dosavadních výsledků vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro jejich pokračování hlasovalo 47,2 procenta.
Výsledek byl dlouho velmi těsný. Po uzavření volebních místností o půlnoci SELČ (22:00 místního času) měla při průběžném sčítání nejprve navrch možnost „ano“. Kolem 5:15 SELČ se však poměr obrátil ve prospěch odpůrců obnovení jednání.
Podle RÚV byl zpočátku v Reykjavíku sečten vyšší podíl hlasů než v jiných částech země, přičemž islandská metropole se k možnosti „ano“ přikláněla více než ostatní volební obvody.
Severská země, kde žije téměř 400 tisíc lidí, je zakládajícím členem NATO a už je součástí jednotného evropského trhu i schengenského prostoru, členem Evropské unie však není.
V roce 2010, uprostřed finanční krize, Island přístupová jednání zahájil. V roce 2013 je ale po rychlém zotavení ekonomiky pozastavil mimo jiné kvůli ostrému sporu s EU ohledně rybolovných práv.
V poslední době se v souvislosti s růstem životních nákladů, ruskou válkou na Ukrajině či výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o potřebě ovládnout Grónsko zájem o vstup do EU na Islandu zvýšil.
Před zmrazením rozhovorů s EU v roce 2013 Island uzavřel 11 z 33 kapitol přístupových jednání. I kdyby se rozhovory v budoucnu obnovily a země všechny kapitoly uzavřela, o samotném vstupu do Evropské unie by následně museli Islanďané rozhodnout v dalším referendu.