Proti obnovení přístupových rozhovorů se podle dosavadních výsledků vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro jejich pokračování hlasovalo 47,2 procenta. Výsledek byl dlouho velmi těsný. Po uzavření volebních místností o půlnoci SELČ (22:00 místního času) měla při průběžném sčítání nejprve navrch možnost „ano“. Kolem 5:15 SELČ se však poměr obrátil ve prospěch odpůrců obnovení jednání. Podle RÚV byl zpočátku v Reykjavíku sečten vyšší podíl hlasů než v jiných částech země, přičemž islandská metropole se k možnosti „ano“ přikláněla více než ostatní volební obvody. Severská země, kde žije téměř 400 tisíc lidí, je zakládajícím členem NATO a už je součástí jednotného evropského trhu i schengenského prostoru, členem Evropské unie však není. V roce 2010, uprostřed finanční krize, Island přístupová jednání zahájil. V roce 2013 je ale po rychlém zotavení ekonomiky pozastavil mimo jiné kvůli ostrému sporu s EU ohledně rybolovných práv. V poslední době se v souvislosti s růstem životních nákladů, ruskou válkou na Ukrajině či výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o potřebě ovládnout Grónsko zájem o vstup do EU na Islandu zvýšil. Před zmrazením rozhovorů s EU v roce 2013 Island uzavřel 11 z 33 kapitol přístupových jednání. I kdyby se rozhovory v budoucnu obnovily a země všechny kapitoly uzavřela, o samotném vstupu do Evropské unie by následně museli Islanďané rozhodnout v dalším referendu.