Otevřeně o menopauze: Není to konec, ale nový začátek, říkají odbornice
„Každá žena přichází na svět s určitým počtem folikul a vajíček, se kterými přichází jako s výbavou do života. Po první menstruaci během puberty začíná jejich počet postupně klesat. Přechod znamená ukončení estrogenní aktivity organismu a další hormonální změny, které k tomu patří,“ řekla gynekoložka Michaela Mikešová-Klímková, která působí ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a v nemocnici U Apolináře.
Stejně jako projevy menopauzy, tak i její začátek se u každé ženy liší. Ale většinou se objevuje mezi 40. a 50. rokem. Velkou roli hraje podle Mikešové také genetika, přičemž nezáleží pouze na věku matky, ale i babičky. Upozorňuje, že podstatný je i životní styl, u kuřaček a narkomanek může přijít menopauza skutečně dříve. „Také u žen, které si prošly umělým oplodněním, lze předpokládat, že nastane menopauza o něco dříve, protože může dojít k vyčerpání vajíček,“ vysvětlila Mikešová.
Michaela Mikešová-Klímková
Gynekoložka a porodnice, působí ve Všeobecné fakultní nemocnici, v KCK Salve a v Nemocnici u Apolináře. Je známá svým individuálním a citlivým přístupem k pacientkám. Má široké odborné zkušenosti v oblasti perinatologie, psychosomatiky a ženského zdraví v různých fázích života.
Právě pokles hormonů způsobuje u žen velké výkyvy nálad nebo dokonce až depresivní stavy. Podle psycholožky a terapeutky Leony Šímové můžeme trpět úzkostí, když nám v těle hormony fluktuují nebo ubývají. „Estrogen a progesteron jsou hormony spjaté s naší náladou. Estrogen přímo souvisí se serotoninem, o kterém spousta z nás ví, že jde o hormon štěstí. Progesteron má zase naopak uklidňující účinek,“ vysvětlila Šímová, která se specializuje na vztahy, intimitu, sexualitu a životní etapy spojené s proměnou identity ženy.
Hormonální terapie jako řešení
Náměstkyně primátora pro sociální oblast a zdravotnictví Alexandra Udženija (ODS), která se podílela na vzniku organizace Zahrada pro duši, se během debaty podělila o vlastní zkušenost s prožíváním menopauzy. Tímto obdobím si totiž podle vlastních slov právě prochází. „Snažím se být nad věcí a moc nad tím nepřemýšlím. Nejvíc mě trápí návaly horka, které jsou velmi nepříjemné a nikdy nevíte, kdy to přijde. Najednou vidím, že se na mě všichni dívají a cítím, jak mi teče pot po zádech nebo dokonce po obličeji. V tu chvíli se na rovinu omluvím, že mám nával, většina přítomných to pochopí,“ svěřila se Udženija.
I tak je ale menopauza podle odbornic stále velkým společenským tabu a je potřeba o ní hovořit nahlas. „Naše protějšky si často neuvědomují, co se děje a spojují si to s úplně jinými věcmi,“ upozornila psycholožka Šímová. Podle gynekoložky Mikešové je ke škodě nás všech ženský přechod vnímaný jako konec. „Přitom například ve východní medicíně je to přesně naopak, je to bráno jako nový začátek. A tak bychom to měli vnímat,“ soudí odbornice.
Sexuální život rozhodně nekončí
Vedle návalů horka a pocení se mnoho žen v přechodu obává také poklesu libida. S menopauzou přitom sexualita rozhodně nekončí, v některých případech to může být dokonce i naopak. „Dochází ke změnám, kdy máme pocit suchosti v pochvě, což není pouze pocit, ale skutečně k tomu dochází. Pohlavní styk je potom bolestivý a je náročné o tom mluvit a řešit to. Rozhodně jsou možnosti řešení, máme tady lubrikační gely a hormonální terapie. A doporučuji moc neotálet, když se objeví nějaké příznaky,“ vysvětlila Mikešová. Dodala, že v tomto období roste testosteron a paradoxně může dojít u některých žen k nárůstu libida.
Leona Šímová
Psycholožka a terapeutka. Působí na Sexuologickém ústavu VFN, v Centru pro sexuální zdraví Národního ústavu duševního zdraví a v soukromé praxi. Specializuje se na vztahy, sexualitu, intimitu i životní etapy spojené s proměnou identity ženy. Absolventka Evropské školy sexuální medicíny.
A jak o menopauze mluvit otevřeně třeba se svými blízkými? Podle Šímové by stačilo začít malými krůčky, třeba dobrou publikací o menopauze, která je populárně naučná a přístupná pro širokou veřejnost. „Já vím jenom o jedné dobré knížce, kterou doporučuji klientkám – Manifest menopauzy. To je jediná publikace v češtině, která je dobře uchopitelná,“ myslí si terapeutka.
Rozhodně ale jako psycholožka vnímá tendence některých žen odsouvat své potřeby někam do pozadí. Říkají si, že to nějak zvládnou, že přece nepotřebují pomoc od lékaře. Vedle toho výzkumy potvrzují, že lékaři často vnímají ženské stížnosti méně vážně než ty mužské. I když je to například identický zdravotní problém. Proto se na tuto skupinu žen chystá do budoucna zaměřit právě i Alexandra Udženija v rámci příspěvkové organizace Zahrada pro duši.
„V rámci naší příspěvkové organizace Zahrada pro duši se snažíme pečovat o duševní zdraví všech věkových skupin. U jedné ženy může menopauza proběhnout naprosto v klidu, ale u jiné to může být velmi náročné období, které doprovází deprese. Často to spojují s depresemi a úzkostmi, přitom třeba neznají příčinu. Myslím, že tady musíme být nejen pro ženy, ale i pro páry. Ráda bych všem vzkázala, že na to nejsme samy,“ uzavřela Udženija.