Vražda duše: šokující data o sexuálním zneužívání českých dětí
„Naše data ukazují, že asi 40 procent dětí (které Dětské krizové centrum přijalo, pozn. red.) bylo zneužito některou z penetračních forem sexuálního násilí, to znamená, že se jednalo o orální, vaginální nebo anální styk. Takže jde o skutečně znásilněné děti. Asi 48 procent bylo zneužíváno nepenetrační formou, to jsou tedy nějaké dotyky na intimních místech. Asi 12 procent dětí bylo zneužito bezkontaktně, což je většinou v online prostoru,“ vypočítává hrůznou statistiku v novém dílu Příběhů duše ředitelka Dušková.
Právě internet se podle Duškové podílí na tom, že roste množství sexuálně zneužívaných dětí. Nabízí totiž zcela nové formy zneužívání. Umožňuje agresorovi navázat s dítětem kontakt pod falešnou identitou, čímž usnadňuje možnost vylákat dítě na schůzku a tam ho sexuálně atakovat. I přesto ale nadále platí, že drtivou většinu dětských obětí sexuálně zneužívá příbuzná osoba, případně někdo velmi dobře známý, typicky jsou to třeba vedoucí zájmových činností či sousedé. „Pouze 13 procent dětí, se kterými jsme pracovali, bylo zneužito cizí osobou v rámci náhodného kontaktu,“ upozorňuje Dušková.
PhDr. Zora Dušková
Ředitelka Dětského krizového centra při Praze 12. Centrum poskytuje psychologickou a terapeutickou pomoc dětem, které zažily zneužívání, a nabízí také výslechové místnosti pro Policii ČR. Věnuje se osvětě, školení a přímé práci s rodinami.
Představená čísla šokovala i náměstkyni pražského primátora pro oblast zdravotnictví Alexandru Udženija. „Nedávno jsem v Dětském krizovém centru u paní Duškové byla, ale ta čísla mne nepřestávají děsit. Předně klobouk dolů před všemi, kteří v tomto prostředí pracují a dětem pomáhají. Bohužel mě nepřestává udivovat, že jako společnost, ale vidím to bohužel i u politiků, před tímto tématem neustále zavíráme oči,“ říká Udženija. Sdílí zároveň zkušenost ze svých sociálních sítí. „Když dám k tomuto tématu něco na sociální sítě, najednou je ticho, jako by to vůbec nebylo,“ doplňuje náměstkyně primátora Prahy.
Vražda dětské duše
Následky sexuálního obtěžování dětí jsou naprosto fatální a často odborníci hovoří o takzvané vraždě duše. Podle Duškové je pro malé oběti nesmírně náročné svěřit se někomu dospělému, protože vnímají velký stud a vinu spatřují hlavně na své straně. Navíc ve většině rodin chybí prevence a rodiče děti nepoučují o tom, že se jich nikdo nemá nevhodně dotýkat. „Často se setkáváme s tím, že děti nechtějí rodičům přidělávat starosti, proto se nikomu nesvěří,“ vysvětluje psycholožka.
Následky si přitom děti nesou po celý zbytek života. To potvrzuje v podcastu také šéfka organizace proFem Jitka Poláková, která se tématu domácího a sexuálního násilí věnuje více než dvě desetiletí. „Často se na nás obrací dospělí lidé s tím, že čelili sexuálnímu zneužívání v dětství. Máme u nás třeba klientku, která má dceru ve stejném věku, ve kterém ona sama byla zneužívaná, a to téma se tím otevřelo. Má tím pádem přehnaný strach o dceru. Proto začala navštěvovat naši organizaci a snaží se s tím pracovat,“ uvádí konkrétní příklad Poláková.
Jitka Poláková
Ředitelka organizace proFem, která se dlouhodobě věnuje pomoci obětem domácího a sexuálního násilí. proFem nabízí právní, terapeutickou i sociální pomoc a podporuje systémové změny v oblasti ochrany obětí.
Systém přitom podle Polákové často selhává a nefunguje tak, jak by měl. Pokud se například znásilnění dostane až před soud, tak většinou pachatel odejde pouze s podmínkou nebo trestem na spodní hranici. Motivace obětí nahlásit znásilnění proto klesá, což potvrzují i data – pouze šest procent takových případů je hlášených na policii.
„Nechápu, proč tak přísně trestáme krádež čtyř housek, ale za znásilnění, které má na oběť naprosto fatální celoživotní dopady, dáváme podmínku. Člověk se po takové zkušenosti dost často nedokáže uplatnit v práci, není schopen studovat, má to dopad na jeho osobní vztahy i na jeho zdraví. Má zkrátka zničený život,“ upozorňuje Poláková. „Žijeme ve společnosti, kde stát dnes chrání více dospělé než děti. Je to něco naprosto nepochopitelného,“ doplňuje odbornice směrem k aktuální soudní a právní praxi.
Zakomplexovaný muž jako agresor
A jak vypadá typický profil člověka, který se dopouští sexuálního násilí na dětech? „Naprostou většinu dětí zneužívají nedeviantní pachatelé, takže to nejsou takzvaní pedofilové. Za zneužíváním dětí většinou stojí nějaká osobnostní patologie, poruchy osobnosti nebo závislosti. Často jde o zakomplexované muže, kteří jsou v životě neúspěšní. Potom si to saturují na dětech, protože jsou jim plně oddané,“ vysvětluje ředitelka krizového centra.
Současně v rámci podcastu zmiňuje, že je důležité v této oblasti vzdělávat učitele mateřských a základních škol. Podle Duškové stačí jedna všímavá učitelka, která jednoduše rozpozná, že se u jejího žáka něco děje a může mu nabídnout pomocnou ruku. S problémy se ale děti a dospívající mohou kdykoliv obrátit například na Linku důvěry Dětského krizového centra, při ohrožení v on-line prostoru doporučují odborníci využít speciální linku Rizika kyberprostoru. Za poslední rok se celkový počet volajících na Linku důvěry zvýšil podle Duškové o 20 procent.
„Hlavní město Praha se také výrazným způsobem zaměřuje na prevenci. Snažíme se o tématu hovořit na školách, naše organizace Zahrada pro duši, která vznikla letos, má svůj institut, který slouží jako vzdělávací hub právě třeba i pro pedagogy. Je to téma, o kterém nemůžeme mlčet,“ říká náměstkyně primátora Prahy Alexandra Udženija.
Podívejte se na celý díl z naší podcastové série Příběhy duše, která má za cíl bořit mýty ohledně duševního zdraví.