Psychiatr: Duševní problémy ničí výkonnost. Firmám utíkají miliardy
Péče o duševní zdraví by měla být stejně důležitá jako péče o zdraví fyzické. Ale jak na to, když je v Česku stále nedostatek psychologů a psychiatrů a čekací lhůty na vyšetření jsou tak třeba i půl roku? „To, čemu čelíme v poslední době, především po pandemii, je opravdu velký problém. Psychiatrická odbornost se dnes vyvažuje zlatem, zvláště pak ta pedopsychologická, kde máme odborníků ještě méně,“ vysvětluje psychiatr Martin Anders, který dlouhodobě upozorňuje na systémové problémy ve svém oboru.
A právě nedostatek psychiatrů a psychologů je jedním z důvodů, proč hlavní město Praha zřídilo příspěvkovou organizaci Zahrada pro duši, která si klade za cíl dostat pomoc těm, kteří ji potřebují, co nejdříve je to možné. „Pracují zde nejen sociální a krizoví pracovníci, ale právě také psychologové, dětští psychiatři a v neposlední řadě také psychiatrické sestry, což je opravdu jiný obor než zdravotní sestra. Samozřejmě víme, že se problém netýká jen Prahy. A přístup k odborné péči by měli mít všichni obyvatelé České republiky,“ říká náměstkyně primátora pro sociální oblast a zdravotnictví Alexandra Udženija (ODS) a poukazuje na problém nedostatku odborníků po celé zemi.
Andres doplňuje, že Praha je taková „výkladní skříň“ – je tu největší koncentrace psychiatrů a psychologů. „Ale jsou regiony, kde je opravdu čekací doba půl roku i déle, což je naprosto nemyslitelné. I když stále je to doba, po kterou je člověk schopen fungovat, než mu někdo pomůže,“ doplňuje psychiatr.
Zdůrazňuje, že ve chvílích, kdy člověk cítí akutní problém či by si dokonce chtěl sáhnout na život, pomoc mu musí poskytnout každé zdravotnické zařízení, případně ho zde odkážou na zařízení, kde se mu dostane odborné pomoci.
Nároky na pracovní výkon, struktura společnosti a její vyhraněnost, to vše vede k tomu, že lidí, kteří pociťují problémy s duševním zdravím, přibývá. Anders poukazuje také na to, jak psychické zdraví souvisí s tím fyzickým a naopak. „Víme, že přibývá autoimunitních onemocnění, například alergií. A málokdo ví, že všechna tato onemocnění založená na problémech s imunitou, se mohou propsat do fungování mozku. A taková věc, jako je nedostatek vitamínu D, může mít také vliv na duševní život.“
Psychologii si volí dvě procenta studentů
Proč je odborníků nedostatek? Podle Anderse je příčin několik, ale hlavní problém vidí už na vysoké škole. „Psychologii si na vysoké škole vyberou tak dvě procenta studentů, což je opravdu velmi málo. A myslím si, že je to především tím, jak je tento obor studentům prezentován. Tedy neatraktivně. To se musí změnit v první řadě,“ upozorňuje psychiatr.
Psychiatrie by podle něj měla být součástí medicínských oborů. „Psychiatr by měl být v týmu odborníků, kteří řeší třeba kardiovaskulární onemocnění, demenci či diabetes. Jedině tak je možné psychický život velmi dobře včlenit do léčebných postupů. A co je zásadní, duševní zdraví musí být studentům prezentováno již v nižších ročnících, nejen proto, aby se uměli bránit stresu ze studia, ale také proto, aby si o tomto oboru udělali celistvější obraz,“ vysvětluje Andres.
Antidepresiva jako stigma
Další velké riziko, které se s nedostatkem psychologů a psychiatrů pojí, je nadužívání antidepresiv. „Často se bohužel stává, že sám pacient volí antidepresivum jako jednodušší variantu pomoci,“ říká Andres. „Řada lidí prostě raději nejprve sáhne po prášcích a pak teprve zkouší terapii. To vidíme poměrně často.“
doc. MUDr. Martin Anders, PhD.
Narodil se v Roudnici nad Labem.
Je přednostou Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a místopředsedou Psychiatrické společnosti ČLS JEP.
Za svou téměř třicetiletou profesní kariéru publikoval stovky odborných článků a stal se členem mnoha lékařských společností.
Věnuje se zejména biologické diagnostice a terapii depresivní poruchy.
Více než deset let byl šéfredaktorem časopisu Česká a slovenská psychiatrie.
Úzkostmi a následnou léčbou si prošla i Alexandra Udženija. „Sama jsem trpěla úzkostnými stavy v takovém stádiu, že pakliže by se neléčily, tak by mohly přejít do deprese,“ přiznává.
„I proto se snažíme, aby všichni lidé našli pomoc, když ji zrovna potřebují. A někdy opravdu není nutné jít rovnou k psychologovi či psychiatrovi. Někdy stačí, když vám někdo naslouchá. Není to hned na medikaci. Ve společnosti stále panuje stigmatizace léků. Přitom mnoho z těch, které lidé berou, neotupují. Naopak. Lidé berou prášky třeba proto, že jim chybí serotonin,“ upozorňuje.
V Česku předepisují polovinu psychofarmak praktičtí lékaři. „Kdyby to takhle nebylo a všichni praktičtí doktoři tyto lidi poslali k psychologům a psychiatrům, čekací doby by nebyly půl roku, ale hned několik let. To je potřeba zohlednit. Neříkám, že s tím každý praktický doktor umí zacházet, ale mladší kolegové se neustále vzdělávají,“ osvětluje problematiku Anders.
Když duše bolí
V moderní společnosti tvoří problémy s duševním zdravím nejčastější příčinu pracovních neschopností. „Z hlediska hospodářského výsledku by bylo přínosné, kdyby se do prevence duševního zdraví investovalo více finančních prostředků a času. Taková medicína životního stylu dokáže zabránit rozvoji řady onemocnění a nestojí to tolik jako potom léčba. Zajímají se o to i velké firmy, což je dobře, protože pakliže do práce chodí člověk s duševními problémy, je třeba na 30 procentech svého normálního výkonu. A tady firmám utíkají peníze,“ vysvětluje psychiatr, proč by se o prevenci duševního zdraví měly zajímat i velké firmy i stát.
Jak taková prevence vypadá a jak vám může pomoci aplikace Záchranka? Zajímá se stát o nedostatek odborníků a měla by být veřejná debata o duševním zdraví hlasitější? Více se dozvíte v podcastu Když duše bolí.
Trápí vás problémy s duševním zdravím nebo máte otázky na odborníky? Jeden z příštích dílů se bude týkat například tématu poporodních depresí. Napsat nám můžete sem:
pribehyduse@mafra.cz