Babiš uvedl, že je absolutně skandální, že si člen Evropské unie může vést migrační politiku založenou na legalizaci pobytu nelegálních migrantů ve chvíli, kdy přístup unie je opačný. CEUTA: Španělskou enklávu v Africe zaplnily tisíce Maročanů ŽIVĚ: Záběry z Ceuty v přímém přenosu ITÁLIE: Zavřeme schengenský prostor se Španělskem MADRID: Je to narušení územní celistvosti Španělska MACINKA: S masovou migrací jsme měli pravdu Babiš kritizuje rozhodnutí španělské levicové vlády umožnit legální pobyt migrantům, kteří trvale pobývali ve Španělsku před 1. lednem letošního roku a měli čistý trestní rejstřík. Žádost bylo možné podat do konce června. Podalo ji bezmála 1,2 milionu lidí. Zhruba dvě třetiny žadatelů pocházejí ze zemí Střední a Jižní Ameriky. Zhruba 80 procent žadatelů si podalo žádost kvůli pobytu na španělském území, dalších 20 procent žadatelů představují lidé, kteří žádali o mezinárodní ochranu. Žadatelé nejčastěji pocházeli z Kolumbie, Maroka a Venezuely, z těchto tří států je zhruba 50 procent žadatelů. Zhruba 67 procent lidí, kteří žádají o legalizaci, pochází ze Střední a Jižní Ameriky, dalších 23 procent z Afriky. Podle Babiše se opakuje historie z roku 2015, kdy uvolnila pravidla německá vláda. Španělská podle premiéra dělá stejnou věc, a to kvůli blížícím se volbám. Španělský premiér Pedro Sánchez je podle agentury AFP jedním ze zastánců vřelejší migrační politiky v době, kdy ostatní evropské země pod tlakem krajní pravice opatření zpřísňují. Dlouhodobě zastává názor, že migranti jsou nezbytní pro udržení ekonomiky, sociálního státu a důchodového systému. Poukazuje přitom na stárnoucí populaci Španělska a vylidňování venkova. Zvláště zdůraznil přínos migrantů ve stavebnictví, kde chybí pracovní síla. Masové migraci musíme říct ne, míní Macinka Macinka dříve v pátek na tiskové konferenci k budoucnosti Českých center řekl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Ten umožňuje volný pohyb lidí mezi evropskými státy bez provádění stálých hraničních kontrol na vnitřních hranicích. O situaci vede diskusi s evropskými kolegy, zejména z Německa, ale i ze Španělska. Jde podle něj ale o vážný problém. „Evropa by měla říct masové migraci ne a také by měla dát najevo, že ta poptávka, která tady byla, ta falešná poptávka, která byla k migrantům vysílána, skončila,“ uvedl. Aktuální problém by podle něj neměl až tak dopadnout na zemi jako Španělsko, ale na ty, kteří masovou migraci bagatelizují. Od čtvrtka přišlo do Ceuty ze sousedního Maroka v nekontrolovaném proudu lidí na 49 tisíc migrantů. S odkazem na odhad španělského ministerstva vnitra to uvedla agentura Reuters. Při snaze přeplavat námořní hranici se 19 migrantů utopilo. Chaotické snahy o překonání hranice mezi Marokem a španělskou exklávou pokračují i v pátek, ačkoliv Maroko posílilo ostrahu části hranice. Někteří lidé však začali odcházet. Do Ceuty v pátek míří španělský premiér. „Dostáváme za pravdu my, kteří jsme dlouho problém masové migrace kritizovali a kritizovali jsme ty, kteří tento problém podceňovali nebo ho nechtěli vidět. Je to zásadní problém. Masová migrace do Evropy je velký problém, je to velké ohrožení vnitřní bezpečnosti jednotlivých zemí,“ uvedl k tomu Macinka. Migranty by EU podle něj měla vracet zpět. Ceuta Město na nejsevernějším cípu Afriky poblíž Gibraltarského průlivu vzdálené od evropské pevniny 20 kilometrů vzdušnou čarou. Migranti převážně ze subsaharské Afriky se přes něj snaží dostat do Evropy. Ceuta se nachází na severním výběžku Afriky, jen 20 km od břehů Evropy. Stejně jako město Melilla je autonomním městem a spadá pod Španělské království, je tedy součástí Evropské unie. Město má rozlohu necelých 19 kilometrů čtverečních, žije v něm na 84 000 obyvatel a asi 2500 migrantů, z toho tisícovka nezletilých. Ceutu od sousedního Maroka odděluje šestimetrový plot, který se začal budovat v roce 1998 a ve velkém pak od roku 2005. Přístavy Cueta a Mellila na pobřeží Maroka patří Španělsku již 500 let, Maroko si na ně činí nároky od získání své nezávislosti v roce 1956. Španělsko veškeré marocké nároky odmítá s tím, že historicky ani jedno z měst do marockého království nikdy nepatřilo.