Kšefty s pražskými byty. Podezřelé dění v městské firmě vyšetřuje policie
Údajné kšeftování s městskými byty spojené s brněnskou primátorkou Markétou Vaňkovou (ODS) nebo sporný prodej bytu v Opletalově ulici zprostředkovaný bývalým starostou Prahy 1 Oldřichem Lomeckým. Ačkoli v prvním případě se po nepravomocných odsouzeních čeká na odvolací řízení a ve druhém odvolací soud Lomeckému nakonec pravomocně zrušil podmínku, jsou byty ve vlastnictví obcí obrovskou šedou zónou, ze které pravidelně vyvstávají různě závažné kontroverze. V hlavním městě je to spíše pravidlem než výjimkou.
Naposledy investigativní novinář Jaroslav Kmenta upozornil na údajnou
machinaci s byty
ve správě městské firmy Trade Center Praha. Společnost spravuje přibližně tři stovky bytů, z nichž asi 160 pronajímá – až na některé výjimky za tržní ceny.
Předmětem podvodů měl být příslib, že bývalý fotbalista Adam Petrouš, který nemá s městem ani TCP nic společného, za úplatu zprostředkuje pronájem bytu s tím, že si ho nájemci budou po čase moci odkoupit.
TCP ale privatizace už před lety zastavila. „Podle nám dostupných informací nevznikla TCP ani hlavnímu městu žádná újma,“ sdělil radní pro majetek Adam Zábranský (Piráti).
Lukrativní byty mimo seznam
K takovým podvodům mělo docházet dlouhodobě a zdaleka nejen v TCP, přičemž podle Zábranského město nemá způsob, jak tomu zabránit. Vyzývá proto každého, kdo by se s takovým zprostředkovatelem setkal, aby s ním nic nesjednával.
Podezřelých praktik v případě bytů se údajně účastnili také bývalí vysoce postavení zaměstnanci TCP. Ti měli v minulosti podle interního zjištění společnosti instruovat své podřízené, aby neinzerovali konkrétní lukrativní byty. Následně připravili nájemní smlouvu s konkrétním člověkem.
„U bytů, u kterých se zjistilo, že nebyly veřejně inzerovány, se nebude přistupovat k prodloužení nájemní smlouvy,“ uvedl Zábranský. Navíc TCP podalo trestní oznámení a předalo výsledky svých zjištění policii.
Předseda představenstva TCP Josef Bláha potvrdil, že vylepšili metodiku, díky které je možné sledovat kompletní historii daného bytu, především jeho inzerci a s ní spojené nájemní smlouvy.
Běžné realitní portály
Klíčovou otázkou je, jak zabezpečit bytový fond před klientelismem a podobnými jevy. Nyní tento proces v TCP není nezmanipulovatelný, k inzerci používají běžné realitní portály.
„Funguje to standardně. Podáte si inzerát a na zadaný e-mail vám chodí nabídky. K tomu ale ještě zájemci musí vyplnit speciální formulář. Do doby, než se pomyslně otevřou obálky, vidí nabídky pouze dva lidé. Pořád jsou to ale jen lidé, bez ohledu na to, jak důvěryhodní,“ popsal Bláha.
Podle něj TCP částečně používalo pro nabízení bytů také Tender arenu, to je primárně nástroj pro zadávání veřejných zakázek. Od toho už ale společnost ustoupila, jelikož je to pro běžného člověka příliš administrativně náročné.
Samotný magistrát nedávno zavedl pro pronajímání svých bytů elektronické aukce. „Už během mého působení v Praze 2 jsme jako první městská část spustili aukce nájemních bytů – tedy férový, veřejný a dohledatelný systém.
Žádné obálky, žádné neprůhledné pořadníky, ale otevřený a spravedlivý systém pro každého,“ uvedla náměstkyně pro bydlení Alexandra Udženija (ODS).
„To stejné jsem prosadila i s byty, které spravuje hlavní město pod odborem bytového fondu. Považuji to za jedinou správnou cestu, jakou by se mělo jít napříč celou Prahou,“ dodává.
Podle Bláhy na rozdíl od magistrátu a městských částí v TCP nedává smysl, aby společnost platila některé z aukčních síní, protože by to bylo pro město nehospodárné. Proto bude TCP usilovat o vznik vlastního aukčního portálu pod záštitou hlavního města.
„Už jsme s požadavkem oslovili Operátora ICT a nyní se na to shánějí finance. Chci věřit, že vznikne v roce 2026,“ konstatuje Bláha. Sloužit by podle něj mohl portál i magistrátu a městským částem, přičemž řada radnic ještě stále používá neprůhlednou obálkovou metodu.