Na začátku roku 2022 měla Praha v rukou trumf, který by dnes vedení města rádo získalo zpět. Za působení tehdejšího náměstka pro dopravu Adama Scheinherra ( Praha sobě ) uzavřela Technická správa komunikací se společností Metrostav TBR smlouvu na rekonstrukci Libeňského mostu formou Design and Build (navrhni a postav). Princip této metody je jednoduchý: město definuje parametry (co chce, do kdy a za kolik) a veškerá rizika spojená s projektováním, povolováním a samotnou realizací přebírá zhotovitel. Metrostav TBR tehdy zakázku vyhrál s cenou 2,18 miliardy korun. Součástí závazku tak například bylo, že tramvajová výluka nepřesáhne jeden rok a zhotovitel na sebe vzal riziko, že pokud most za dohodnuté peníze opravit nedokáže, jde to k jeho tíži. Ponechme stranou, zdali by nebylo lepší most rovnou nahradit novým. Koneckonců Scheinherr si něm postavil kariéru. Obrat o 180 stupňů pod pirátským vedením Po komunálních volbách na podzim 2022 se však vyměnila pražská koalice a do křesla náměstka pro dopravu usedl Zdeněk Hřib ( Piráti ). Právě za jeho éry došlo k zásadnímu zvratu, který celou stavbu poslal ke dnu. Přestože zhotovitel již pracoval na projektové dokumentaci pro rekonstrukci, v prosinci 2023 pražští radní schválili radikální změnu. Místo původně vysoutěžené rekonstrukce historického mostu rozhodli o stavbě jeho kompletní repliky. Argumentem bylo, že stav mostu je horší, než se čekalo. Cena zakázky tím tak podle odhadů skokově narostla o téměř dvě miliardy korun. Změna z rekonstrukce na novou repliku v rámci běžící zakázky ale narazila na tvrdou realitu zákona o zadávání veřejných zakázek. Podle legislativy jde o podstatnou změnu smluvních podmínek. Konkurenční stavební firmy, které se původního tendru účastnily, podaly podnět k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a věc skončila u soudu. Zbořený oblouk a stopka od ÚOHS Mezitím však události nabraly rychlý spád přímo na stavbě. Vzhledem k havarijnímu stavu a tlaku na pokračování prací došlo v roce 2024 k demolici klíčového inundačního mostu nad Voctářovou ulicí. Tím byla tramvajová trať mezi Palmovkou a Holešovicemi definitivně přerušena. Zhotovitel vzápětí začal připravovat výstavbu nové konstrukce, už podle změněného zadání. Do běžící zakázky ale zasáhl ÚOHS. Ten dospěl k závěru, že přechod od původně vysoutěžené rekonstrukce k rozsáhlé náhradě konstrukcí tvarovými replikami představuje podstatnou změnu smlouvy, kterou nebylo možné provést bez nového zadávacího řízení. ÚOHS proto zakázal další plnění smlouvy v této podobě; jeho rozhodnutí následně potvrdil předseda úřadu a v roce 2026 také Krajský soud v Brně. Praha se ocitla v pasti. Město legálně nesmělo Metrostavu platit faktury za rozestavěnou repliku a Metrostav nesměl pokračovat ve stavbě. Aby se situace odblokovala, muselo město nakonec smlouvu vypovědět. Role se tak zcela obrátily: místo toho, aby město vymáhalo po zhotoviteli penále za nedodržení původního harmonogramu rekonstrukce, dostalo se do pozice strany, která není schopna plnit své závazky. Metrostav TBR se tak legálně vyvázal z pro něj původně nevýhodné fixní smlouvy a od města bude inkasovat kompenzace za provedené práce a odstoupení. Výhled? Rok 2034 a miliardové škody Výsledkem dosavadního řízení projektu je tak v roce 2026 stavba v hluboké dopravní i právní nejistotě. Libeňský most přes Vltavu sice zůstává částečně průjezdný pro individuální automobilovou dopravu, cyklisty a chodce, klíčové tramvajové spojení mezi Palmovkou a Holešovicemi je však přerušeno a část soumostí u Palmovky zůstává mimo provoz. Praha proto musí připravit nový projekt a nové zadávací řízení na další postup. Podle aktuálních odhadů se dokončení mostu odkládá minimálně o pět až osm let – mluví se o letech 2032 až 2034. Původní rekonstrukce přitom podle původních plánů z roku 2022 měla být v těchto letech již dávno hotová. Demolice hroutící se části Libeňského mostu (duben 2024) 4. dubna 2024