Šumperský úřad je po kyberútoku opět v provozu. Policie zjišťuje, zda unikla data
„Bylo podáno trestní oznámení na neznámého pachatele. Provoz úřadu pro veřejnost jsme plně obnovili. Potýkáme se už jen s drobnými funkčními problémy interního charakteru,“ uvedla tajemnice radnice Helena Miterková k
úternímu napadení
.
Policisté a odborníci nyní podle ní zjišťují, zda při kybernetickém útoku zacíleném na vnitřní počítačové systémy radnice unikla nějaká data.
Policie útok hackerů vyšetřuje pro podezření z trestného činu neoprávněný přístup k počítačovému systému a neoprávněný zásah do počítačového systému nebo nosiče informací.
„Neznámý pachatel překonal zabezpečení počítačového systému a pronikl do vnitřní sítě města Šumperk a tím znemožnil fungování informačního systému určeného pro veřejnou správu. Tímto jednáním způsobil omezení provozu agend Městského úřadu Šumperk a místní městské policie,“ sdělila policejní mluvčí Miluše Zajícová.
Olomouc hackerům miliony nevyplatil
Rozsáhlému kybernetickému útoku čelila z velkých měst v Olomouckém kraji
před lety také olomoucká radnice
, hackeři napadli tamní datovou infrastrukturu v dubnu roku 2021. Útok vyřadil z provozu veškeré agendy, hackeři požadovali po úřadu za dešifrování napadaného systému vyplacení 100 tisíc dolarů (v přepočtu tehdy asi 2,186 milionu korun) ve virtuální měně. Peníze od magistrátu nedostali.
Provoz počítačové sítě magistrátu byl ochromen několik týdnů. Kriminalisté sice zmapovali činnost pachatele a shromážděné indicie je zavedly do zahraničí, avšak zahájit trestní stíhání proti konkrétní osobě se jim nepodařilo.
Loni v červenci hackerský útok vyřadil z provozu městský úřad v Uničově
na Olomoucku. Radnice jedenáctitisícového města byla po ataku na svoji počítačovou síť na několik dní uzavřena pro veřejnost, úředníci nemohli vydávat nové osobní, řidičské či cestovní doklady.
Z policejních statistik vyplývá, že úspěšnost objasňování kybernetických útoků je nízká. Například v roce 2024 činila objasněnost kyberkriminality 15,4 procenta. Řada závažných útoků na počítačové sítě veřejných institucí má navíc mezinárodní přesah, pachatelé využívají zahraniční servery, anonymizační technologie nebo kryptoměny, což jejich dopadení výrazně komplikuje. Vyšetřování proto bývá zdlouhavé a čeští kriminalisté jej často vedou ve spolupráci se zahraničními bezpečnostními složkami.