Přestože budova někdejšího Paláce kultury, který byl postaven ve druhé polovině sedmdesátých let, má podlahovou plochu 35 tisíc čtverečních metrů a pojme až deset tisíc lidí, její kapacita je rozmělněná do sedmdesáti sálů a salonků. Výstavba nového traktu nad nynějšími garážemi za zhruba 1,3 miliardy korun by měla tento handicap odstranit. V půlce července navíc zanikla hlavní překážka velkých investic do budovy, když se stát prostřednictvím ministerstva financí vzdal podílu v kongresovém centru výměnou za jiná aktiva, například za Faustův dům a část pozemků pod Nemocnicí na Homolce. Díky tomu se magistrát stal stoprocentním vlastníkem. Koncem minulého týdne vedení kongresového centra vypracovalo dopis pro pražské radní, že pro výstavbu je vše připraveno. Po získání nezbytného souhlasu vlastníka by se mohla rozběhnout už v příštím roce. „Projekt výstavby nové multifunkční haly máme připravený již několik let. Disponujeme kompletní dokumentací a platným stavebním povolením, přičemž jsme schopni zajistit financování z 80 procent z vlastních zdrojů či prostřednictvím komerčního úvěru,“ řekla iDNES.cz generální ředitelka Kongresového centra Lenka Žlebková. Problém ale je, že vedení Prahy musí rozhodnout rychle. Už během října by totiž stávající stavební povolení mělo vypršet a opakování celého procesu by vzhledem ke zkušeností s povolovacími procesy v Česku odsunulo stavbu o několik let. Aktuálně se přitom předpokládá, že v optimálním případě by se stavět mohlo už během následujícího roku. Částku 1,3 miliardy nicméně nespolyká pouze přístavba kongresového centra. Na ni jsou určeny zhruba dvě třetiny z těchto peněz. Zbytek půjde do sanace havarijního stavu podzemních garáží a revitalizaci severní terasy a Pankráckého náměstí. Ideální turisté Odborná pracovní setkání například lékařů, vědců, pedagogů nebo třeba stavařů patří dlouhodobě k jednomu z nejzákladnějších pilířů tuzemského příjezdového cestovního ruchu. Množství akcí a zejména početnost přijíždějících kongresových hostů se ale nedaří vrátit na předcovidovou úroveň, kdy se Praha probojovala i do pětice nejoblíbenějších kongresových destinací celosvětově. Zatímco například v roce 2012 do Česka takto dorazilo na 1,5 milionu účastníků kongresů a ještě v roce 2019 šlo o 1,4 milionu, loni to podle dat Českého statistického úřadu bylo už jen zhruba 1,15 milionu. „Kongresové centrum přesahuje hranice Prahy. Má význam pro celou Českou republiku. Protože kromě toho, že kongresový turista utratí v zemi třikrát tolik co běžný návštěvník, jde především o otázku prestiže,“ uvedl člen představenstva KCP Stanislav Zíma. Často se stává, že účastník kongresu do země následně i vezme rodinu na dovolenou a projde s ní to, co během kongresu nestihl. Kongresoví turisté představují ideální formu cestovního ruchu, protože nejsou spojeni s nejvíce kritizovanými dopady hromadného cestování. Zpravidla nejde o ten druh návštěvníků, kteří by Prahu vyhledávali kvůli lacinému pivu a nočnímu životu. Rovněž nejsou koncentrováni do nejexponovanějších částí turistické sezony a nezatěžují tak tolik místní infrastrukturu. „Nový objekt by přinesl velký jednotný prostor, díky němuž bychom byli schopni hostit i ty největší a nejprestižnější světové kongresy a konference. Získali bychom tak možnost přilákat například asociace z oboru nukleární medicíny, neurologie či intervenční radiologie, o které jsme v minulosti kvůli chybějící hale přišli,“ dodala Žlebková.