Dlouhověkost nás zajímá od nepaměti. A zkoušíme pro ni udělat kdeco: otužování, půsty, doplňky stravy… Co podle vás skutečně funguje? Na toto téma má dnes každý svůj vlastní názor a koncept, který se snaží prezentovat tak, aby ho okolí pochopilo a přijalo. Důležité je začít tím, co si pod termínem dlouhověkost představit. Pro mne je dlouhověkost především snaha žít kvalitní život, ideálně co nejdéle. Detoxikační kúry či půsty mohou na první pohled vypadat jako rychlá cesta ke zdraví, ale realita je podle mne složitější. Často jde jen o marketingový trik s minimálními prokázanými efekty. Půsty zase mohou být užitečné pouze tehdy, pokud po nich nenásleduje přejídání. Podobnou pastí jsou i různé „zázračné“ nebo exotické doplňky stravy na dlouhověkost, které lidé obvykle nakupují jako „odpustek“ za nezdravý životní styl. Jejich reálný přínos je ale minimálně sporný. Nedávno mě velmi zaujala kniha s názvem Super Agers od Erica Topola ( celý název zní Super Agers: An Evidence-Based Approach to Longevity, v překladu Dlouhověcí lidé: Přístup k dlouhověkosti založený na důkazech; Eric Jeffrey Topol je světově uznávaný americký kardiolog, pozn. red. ), podle které není otázka dlouhého života podmíněna extrémními a nejnovějšími trendy. Je o pochopení základních a nejpřirozenějších principů zdraví, které fungují už od počátku věků. Doporučení deseti tisíc kroků neříká nic o intenzitě. A ta je strašně důležitá, protože rozhoduje o zdravotním benefitu výrazně více než jen celkové množství pohybu. Témata: fyziologie , Pohyb , Lékaři Česka , Zdraví , Dlouhověkost , organismus , Trénink , zdraví