Procházka v přírodě prospěje duši, ale i tělu. Práce vydaná v magazínu British Journal of Sports Medicine se opírá o velkorysý vzorek, k dispozici měla data více než 72 tisíc lidí, poskytla je dlouhodobá studie UK Biobank . Mužům a ženám bylo od čtyřiceti do devětašedesáti let, průměrný věk byl jednašedesát let, osmapadesát procent tvořily ženy. Vědci po sedm dní monitorovali jejich pohyb akcelerometry, zjistili tedy, kolik kroků udělají a jakou porci času prosedí. Nebo proleží, dodejme. Po sedmi letech se k respondentům a respondentkám autorský tým vrátil. Do výzkumu musel zanést přes 1 600 úmrtí a téměř 6 200 kardiovaskulárních příhod jako infarkt nebo mrtvice. Především ho však zajímalo, jaká byla souvislost mezi těmito zjištěními a počtem kroků, které muži a ženy zdolali. Autorský kolektiv totiž podotýká, že o tom, že je vyšší denní skóre kroků spojeno s nižší mírou kardiovaskulárních poruch a úmrtí, se vědělo již dlouho. Potvrdilo to mnoho předchozích studií. Stejně tak mnoho dřívějších výzkumů odsoudilo sedavý životní anebo pracovní styl. Jenže jak poukazuje list The Guardian , žádná vědecká práce se nepokusila kvantifikovat, jaký denní počet kroků dokáže být ochranou právě před kardiovaskulárními problémy nebo předčasnou smrtí. Autoři aktuální studie to pod vedením Martthewa N. Ahmadiho z Univerzity v Sydney udělali. Zjistili, že mediánový počet kroků, který účastníci a účastnice výzkumu denně urazili, byl 6 222. Nejméně zdolali 2 200 kroků, to odpovídalo pěti procentům nejméně fyzicky aktivních. Tyto údaje vzali jako referenční body pro ohodnocení vlivu počtu kroků na zkoumaná zdravotní hlediska, vysvětluje server Medical News Today . A došlo i na mytický milník deseti tisíc kroků.