Když srdce pukne žalem. Hrdinu zastavila hrozná smůla, bez hokeje nemohl dál žít
Hokejový mistr, později označovaný za první opravdovou hvězdu NHL, ležel v nemocnici po čtyřnásobné zlomenině nohy, nicméně málokoho napadlo, že ji už neopustí živý. Vždyť mu bylo teprve čtyřiatřicet.
Před sezonou se vrátil z New York Rangers. Vzkřísil spolupráci s křídly Aurelem „Malým obrem“ Joliatem a Johnnym „Černým kocourem“ Gagnonem. Publikum v hale Forum mu znovu nadšeně aplaudovalo. Canadiens se vyhoupli do čela NHL.
Drobný chlapík, měřící sotva 175 centimetrů, s vysokým čelem a tmavými vlasy ulíznutými dozadu oprašoval pověst nebezpečného centra, brilantního bruslaře s prudkou a přesnou střelou.
Ačkoliv už dění na ledě neovládal tak mocně jako dřív, potvrzoval blyštivý odkaz, který ho měl vyprovodit do sportovní penze.
Dobové zvěsti se zmiňují o nervovém zhroucení. Pacienta spoutali do svěrací kazajky. Hosté k němu nesměli, u dveří stál hlídač.
Témata:
Hokejové tragédie
,
Sport
,
Montreal Canadiens
,
Earl Seibert
,
New York Rangers
,
Chicago Blackhawks