„Autoritativní“ šéf Národní galerie Dvanáct let v čele Národní galerie udělalo z Milana Knížáka jednu z nejvýraznějších, ale také nejkontroverznějších osobností české kultury. Přestože stabilizoval hospodaření instituce, rozšířil její výstavní prostory a provedl ji obnovou po ničivých povodních v roce 2002, část odborné veřejnosti kritizovala jeho autoritativní styl řízení. Milan Knížák v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně, která vystavovala velkou retrospektivu jeho prací pod názvem Žít jinak! (2019) Výhrady směřovaly také k tomu, že podle kritiků dával přednost budování stálých expozic před velkými výstavními projekty. Knížák však podobné výtky odmítal. „Národní galerie není Kunsthalle,“ říkával s tím, že hlavním úkolem instituce není pořádat jednu výstavu za druhou, ale především „shromažďovat a zkoumat umění“. Neshody měl Knížák i s některými kurátory. V roce 2000 se dostal přímo ve Veletržním paláci při předávání ceny Jindřicha Chalupeckého do ostrého sporu s výtvarníkem Davidem Černým. Černý v lednu 2011 označil Milana Knížáka v televizním dokumentu Cena Jindřicha Chalupeckého za „nafoukaného, kriploidního ču...a“. Tím podle soudu poškodil jeho důstojnost a čest. Kromě omluvy mu musel vyplaltit 100 tisíc korun.