„Toto není Irák.“ Útoky na Írán nepovedou k nekonečné válce, ujišťuje Hegseth
„Toto není Irák. Není to nekonečné,“ prohlásil Hegseth s odkazem na válku v Iráku v letech 2003 až 2011. Americký prezident Donald Trump se v minulosti vymezoval proti svým předchůdcům, kteří se pouštěli do vleklých zahraničních válek, zejména na Blízkém východě.
Republikánský kandidát na tom z části založil i svou prezidentskou kampaň před volbami v roce 2024. Prosazoval vizi America First (Amerika na prvním místě), tedy upřednostňování národních zájmů v zahraniční i domácí politice, s čímž se ztotožňovala řada jeho příznivců v hnutí MAGA (Učiňme Ameriku opět skvělou).
Hegseth v pondělí ovšem odmítl upřesnit, jak dlouho bude nynější konflikt s Íránem trvat. Řekl pouze, že je to zcela na Trumpovi. „Čtyři týdny, dva týdny, šest týdnů. Termín se může posunut dopředu. Může se i opozdit,“ řekl šéf Pentagonu.
Íránská vláda „dostala jako dar smrt od Ameriky a smrt od Izraele“, řekl ministr obrany USA na tiskové konferenci s šéfem sboru náčelníků štábů Danem Cainem.
Válka podle něj nebyla zahájena s cílem změnit režim, ale „režim se vskutku změnil a svět je díky tomu lepší“. Dodal, že Washington doufá, že Íránci se chopí této příležitosti.
Šéf Pentagonu obvinil Teherán, že se Spojenými státy odmítl vyjednat „mírovou a rozumnou“ dohodu. Írán podle něj zdržoval, aby získal čas na doplnění svých zásob raket a obnovení svých jaderných ambicí. Trump však podle Hegsetha podobné hry nehraje.
Washington a Teherán se ještě ve čtvrtek účastnily nepřímých jednání v Ženevě o íránském jaderném programu, přičemž rozhovory měly pokračovat tento týden.
Ománský ministr zahraničí Badr Busaídí, jehož úřad rozhovory mezi USA a Íránem zprostředkoval, den před americko-izraelskými útoky stanici CBS News řekl, že vyjednávači dosáhli výrazného pokroku a dohoda o omezení íránského jaderného programu je na dosah. Írán podle něj souhlasil, že „nikdy, opravdu nikdy nebude mít... jaderný materiál, který by mohl být použit k výrobě (jaderné) bomby.“
Útok na Írán
Hegseth vzdal v pondělí hold čtyřem americkým vojákům, kteří v konfliktu přišli o život. Šéf sboru náčelníků štábů Caine vyjádřil soustrast jejich rodinám a uvedl, že USA očekávají další ztráty. Na útocích se podle Cainea podílí námořnictvo, námořní pěchota, letectvo, vesmírné síly a pobřežní stráž ve spolupráci s izraelskou armádou.
Caine také oznámil, že stejně jako při amerických útocích na íránská jaderná zařízení loni v červnu, americká armáda nyní opět použila bombardéry B-2, které podle něj uskutečnily 37hodinovou cestu tam a zpět. Domovskou základnou těchto pro radary obtížně zjistitelných strojů je základna amerického letectva Whiteman v Missouri.
Šéf sboru náčelníků štábů několikrát zmínil, že armáda při úderech použila kybernetické technologie. Ty podle něj „efektivně narušily komunikace a senzorové sítě“, což Íránu znemožnilo efektivně reagovat.