Vrtulníky Venom a Viper opět létají. Do vzduchu se vrátily měsíc po tragickém pádu
Stroje se do provozu vrátily po červencovém pádu armádního vrtulníku Venom na náměšťské základně. Vojáci tehdy pozastavili provoz všech svých helikoptér platformy H-1.
Při nehodě zemřela vojákyně Kateřina Steinocherová, další čtyři vojáci byli zraněni. Armáda minulý týden sdělila, že vrtulníky se vrátí do provozu po dokončení mimořádných technických kontrol, organizačních opatření a proškolení posádek.
Rozhodnutí velitele vzdušných sil Petra Tománka obnovit provoz vychází podle dřívějšího vyjádření armády z doporučení orgánů ministerstva obrany, které nehodu vyšetřují. „Ačkoliv vyšetřovací komise nadále pracuje s několika verzemi příčin a konečné závěry dosud nebyly formulovány, dosavadní zjištění umožňují stanovit podmínky pro bezpečný návrat techniky do letového provozu,“ uvedla minulý týden armáda. Po definitivním uzavření vyšetřování plánuje výsledky v plném rozsahu zveřejnit.
Okolnosti tragédie
K tragické nehodě došlo 23. července krátce po poledni přímo v areálu 22. základny vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou. Na palubě stroje Venom bylo v době zřícení pět vojáků. Stroj se podle vyjádření vrchního velitele vzdušných sil Petra Tománka zřítil asi z výšky 50 metrů nad terénem.
Záchranáři na místě ošetřili celkem sedm lidí. Tři zraněné vojáky přepravili do nemocnic v Brně, dalšího do Jihlavy a tři lidi ošetřili po nadýchání kouřem. Armáda prostor havárie okamžitě uzavřela a na základně vyvěsila černý prapor.
K vyšetření události armáda zřídila speciální komisi, součinnost při zjišťování příčin přislíbil také americký výrobce strojů, společnost Bell Textron, iDNES.cz to
sdělila
sama společnost v den nehody.
Americké víceúčelové vrtulníky UH-1Y Venom a bitevníky AH-1Z Viper tvoří součást modernizace českého letectva, kde postupně nahrazují dosluhující sovětské stroje řady Mi.
Česko si v roce 2019 objednalo celkem dvanáct těchto strojů: osm víceúčelových venomů a čtyři vipery. Poslední z nich armáda převzala předloni v červnu. Část letky byla nasazena také při ochraně vzdušného prostoru na východní hranici Polska, kde fungují i v rámci
protidronové obrany
.
23. července 2026