Výrazně změny k lepšímu v této části centra nastanou zřejmě až s proměnou magistrály na moderní městskou třídu, což ale ještě nějakou dobu potrvá. Toto místo však není podle expertů jedinou problémovou křižovatkou. Průměrně 16 tisíc aut ve všední den a o zhruba dva tisíce méně během víkendů a svátků projede okolo I. P. Pavlova. V hodinovém počtu to znamená přibližně 1 800 vozidel neboli cca 30 aut za minutu. Mapa dopravních nehod od července 2021 za pět let do současnosti v těchto místech registruje 213 kolizí. Jejich příčiny jsou podle policistů stále stejné. Nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem, srážka při přejíždění mezi pruhy, kolize s chodcem nezaviněná řidičem nebo jízda na červenou, končící střetem s tramvají. Základní problém lokality zůstává totiž dlouhodobě podobný. „Právě vysoká frekvence dopravy stojí za zvýšeným počtem nehod. Nejčastěji z důvodu nevěnování se řízení vozidla řidičem, nedání přednosti při odbočování z pruhu do pruhu a jízdy na červené světlo,“ shrnul Marek Sibal, datový analytik společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod. Křižovatka k neprojetí K frekventovanému a problematickému chování řidičů v této lokalitě patří zejména najíždění do křižovatky i v případě, že vozidla nemohou křižovatkou projet. „Přibližně sedm procent vozidel vjíždí do křižovatky a v oblasti tramvajových kolejí, označené vodorovným dopravním značením, setrvávají více než dvě sekundy. Toto chování řidičů často vede k omezení provozu tramvajových spojů, případně k vyšší nehodovosti,“ vysvětlil Sibal. Křižovatky k neprojetí 16 tisíc aut je průměrný počet vozidel, který projede křižovatkou I. P. Pavlova za všední den, 14 tisíc o víkendech. Nejzatíženější oblast představuje Praha 4 a 10, tedy policejní obvod Praha IV. Každoročně se tam odehraje přibližně třetina autonehod v hlavním městě. Specifickou oblastí je policejní ředitelství Praha III, tedy třetí, osmá a devátá městská část. Nedání přednosti tam představuje přibližně dvě třetiny příčin nehod, nesprávný způsob jízdy zhruba pětinu. V ostatních obvodech hlavního města je tomu naopak. Zdroj: Portál nehod Aby bylo možné zjistit, co přesně se v těchto místech děje, nechala radnice Prahy 2 nainstalovat senzor, zmíněné „jestřábí oko“ Traffic Eye. A to přímo na křížení tramvajových kolejí a Legerovy ulice. Na rozdíl od kamer tato technologie nesnímá obrazy a nijak nenarušuje soukromí. Analyzuje pouze trajektorie a směr pohybu vozidel a chodců. Data jsou navíc dostupná okamžitě, což umožňuje s nimi rychle pracovat. „Výsledky této analýzy jsme použili jako podklad pro studii připravované rekonstrukce severojižní magistrály. Nad těmito daty proběhla v rámci dopravní konference široká diskuze odborníků. Přehlednost křižovatky vyhodnotili jako přijatelnou,“ sdělila Andrea Zoulová, mluvčí radnice Prahy 2. Změť rizik a humanizace Na rozetnutí tohoto dopravního „gordického“ uzlu si nejen šoféři musí počkat. „Reálné zlepšení se dá očekávat až po stavebních úpravách v rámci rekonstrukce severojižní magistrály, která má za cíl nejen zklidnit, ale i zpřehlednit dopravu na Sokolské a v Legerově ulici,“ dodala Zoulová. „Humanizaci“ magistrály příslušný projekt slibuje přibližně do pěti let. Praha totiž nedávno představila, jak by se mezi Václavským náměstím a Nuselským mostem měla dálnice proměnit na moderní městskou třídu. „Jednou z největších změn jsou nová stromořadí a další zeleň. Zásadní je i zlepšení spojení obou stran ulice,“ uvedl projektant z ateliéru Promika Petr Macek. Nové uspořádání by podle něj nemělo významně snížit dopravní kapacitu magistrály. Obě ulice zůstanou, až na jeden z úseků Sokolské ulice, tříproudé. Pražské silnice náležejí podle odborníků k nejrizikovějším místům v ČR. „Praha se dlouhodobě potýká s vysokým dopravním zatížením, množstvím přechodů a složitou infrastrukturou. Hustota provozu navíc vytváří specifickou směs rizik,“ upozorňují analytici z Portálu nehod. Metropolí také prochází hustá tranzitní doprava. Vysoké jsou i počty osobních aut. V Praze podle aktuálních dat Institutu plánování a rozvoje na tisíc obyvatel připadne takřka osm set aut. V Barceloně je to o šest stovek méně. V TOP 10 nejnebezpečnějších křižovatek ve druhé městské části analytici vyhodnotili ještě křížení Rašínova nábřeží a Resslovy ulice u Jiráskova mostu a Tančícího domu. Mapa nehod tomuto místu za pět let přičítá 69 kolizí. Jako nejrizikovější místo v rámci celého hlavního města Portál nehod označuje okružní křižovatku Veselská–Tupolevova v Letňanech. Na druhou pozici vyhodnocení umístilo Rozvadovskou spojku na západě Prahy při příjezdu ke křižovatce s Bucharovou ulicí.