Potrubí v Praze dostává zabrat. Za haváriemi stojí stará síť, ale i dlouhodobá vedra
„Důvodem praskání potrubí je přehřívání půdy. Tím dochází k jejímu pnutí, které vytváří na potrubí tlak,“ vysvětlil pro MF DNES ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací Vilém Žák.
Příčinu potvrdily i PVK, podle kterých došlo za první půlrok k více haváriím než loni ve stejném období.
„Přičítáme to vysokým teplotám a dlouhotrvajícímu suchu v létě,“ sdělil mluvčí PVK Tomáš Mrázek. Naposledy minulý pátek museli pracovníci PVK spolu s hasiči a policií zasahovat v Libni nedaleko Palmovky. Nehoda se ale podle Mrázka obešla bez dopadu na odběratele pitné vody.
Hůře dopadli lidé na začátku srpna kvůli havárii v ulici José Martího v Praze 6. Okolo 21 tisíc lidí bylo bez vody tři dny. V oblasti Veleslavína trvala oprava ještě déle, protože se v místě křížilo vodovodní a plynové potrubí. Lidé tak museli pro vodu chodit do přistavených cisteren.
„Při opravách se pohybujeme v drtivé většině v zastavěných oblastech, kde vedou další inženýrské sítě. Proto jsou opravy velmi náročné a někdy bohužel dojde k omezení komfortu obyvatel postižené oblasti. Proto dbáme na to, aby doba oprav byla co nejkratší,“ popsal Mrázek.
Bez nehod se neobešel ani červenec. První týden prázdnin bylo kvůli dvěma haváriím bez vody 37 tisíc domácností v Praze 4 a v Praze 10.
Zastaralá habsburská síť
Příčinou častých havárií vodovodní ho potrubí je podle PVK až v 95 procentech koroze a pohyby okolní půdy. Problém je i zastaralá vodovodní síť. Na některých místech metropole je stále potrubí z dob Rakouska-Uherska.
„Potrubí je vyrobené z litiny a pochází z konce 19. století. Nachází se převážně v centru města, ale přesně nevíme kde,“ popsal Mrázek. Staré potrubí z předminulého století však není tak poruchové jako to, které se používalo při výstavbě velkých pražských sídlišť v 70. a 80.letech. Sice je také z litiny, ale vydrží mnohem méně.
„Do tehdejšího Československa se potrubí povinně dováželo v rámci takzvané Rady vzájemné hospodářské pomoci,“ doplnil Mrázek.
Městská firma však nemá komplexní přehled o tom, v jakém stavu je potrubí ve vodovodní síti. Proto je náročné předpovídat, kde bude potrubí příště poškozeno. Stav sítě je navzdory její zastaralosti podle expertů ale dobrý.
„Vzhledem k tomu, jakou má síť rozvodů v Praze historii, je její stav poměrně dobrý a několik větších havárií do roka na tom nic nemění,“ vysvětlil mluvčí Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka Tomáš Hrdinka.
Celkem za první půlrok došlo ke 2 991 haváriím vody, což je o 84 více než loni. Tyto opravy řeší PVK okamžitě, ale v rámci údržby se pracuje postupně v různých částech metropole. Například loni PVK za hájily opravy na Žižkově či v Holešovicích. V současnosti se používá při nové výstavbě vodovodní sítě většinou plastové potrubí.
„PVK se snaží haváriím předcházet pravidelnými kontrolami sítě a jejich dopady omezovat rozdělením města do zásobních pásem. Pro Prahu je zásadní pokračovat v obnově vodovodní sítě, do které každoročně investuje miliardy korun,“ uvedl náměstek primátora pro infrastrukturu Michal Hroza (TOP 09).
Miliardové investice
Do roku 2031 chce město do vodohospodářské infrastruktury investovat přibližně 35,2 miliardy korun. Cílem je modernizovat kanalizace či čistírny odpadních vod.
Nejvýznamnějším projektem je rekonstrukce stávající vodní linky Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově za 4,78 miliardy korun bez DPH, která má začít letos v říjnu.
Mezi další investice bude podle Hrozy patřit například obnova káranských řadů, projektová příprava vinohradského přivaděče či zvýšení kapacity vodojemu Kopanina.
Pražská vodovodní síť má délku 3 700 kilometrů, dalších téměř tisíc kilometrů připadá na vodovodní přípojky. PVK zásobují pitnou vodou 1,4 milionu obyvatel hlavního města a 285 tisíc obyvatel Středo českého kraje.