Být OSVČ a nikoliv zaměstnanec se vyplatí od jedné konkrétní částky
Spory o to, zda je výhodnější být zaměstnanec nebo pracovat na IČO, se vedou snad pod každým naším článkem o daních nebo odvodech na pojistné. Zaměstnanci si stěžují na to, že jim z hrubé mzdy po povinných platbách zbude málo, OSVČ zase argumentují, že musejí snášet větší míru nejistoty a hradit si výdaje, o kterých se zaměstnancům ani nezdá.
Podívali jsme se na to čistě podle čísel. U jakých příjmů se jsou na tom zaměstnanci i pracovníci na IČO podobně a kde se mezi nimi rozevírají nůžky?
Obsah
Je výhodnější být zaměstnanec, nebo OSVČ?
Proč rozhoduje částka 40 900 Kč?
Proč odvody a daně nestoupají plynule?
Proč odvody nerostou stejně
Proč daně nerostou stejně
Vyplatí se pracovník na IČO nebo zaměstnanec?
Co se tedy víc vyplatí?
Je výhodnější být zaměstnanec, nebo OSVČ?
Záleží na tom, kolik berete nebo fakturujete. U nízkých příjmů je jednoznačně výhodnější být zaměstnanec, u vyšších OSVČ. Hranice, u které se výhody lámou, je 40 900 korun. Podívejte se, jak vysoký čistý příjem bude mít zaměstnanec a OSVČ při stejné hrubé mzdě nebo fakturovaném příjmu.
V následující tabulce jsme počítali čistý příjem pro zaměstnance a pro OSVČ na základě částky, kterou mají jako hrubou mzdu nebo kterou si fakturují. U obou skupin jsme započítali pouze daňovou slevu na poplatníka, žádnou jinou. U OSVČ jsme vycházeli z případu, kdy podává daňové přiznání a výdaje si počítá podle výdajového paušálu 60 %, který je nejčastěji využívaný.
Srovnání čistých příjmů u zaměstnanců a OSVČ
Odměna/ fakturovaný příjem
Čistý příjem zaměstnance
Čistý příjem OSVČ
Rozdíl ve prospěch
11 200 Kč
(půl minimální mzdy, částečný úvazek)
8 388 Kč
2 889 Kč
zaměstnance +5 499 Kč
16 800 Kč (částečný úvazek, 3/4 minimální mzdy)
14 095 Kč
8 489 Kč
zaměstnance +5 606 Kč
22 400 Kč (minimální mzda)
19 011 Kč
14 089 Kč
zaměstnance +4 922 Kč
24 483,50 Kč (polovina průměrné mzdy)
20 541 Kč
16 172,50 Kč
zaměstnance +4 368,50 Kč
30 000 Kč
24 590 Kč
21 689 Kč
zaměstnance +2 901 Kč
40 900 Kč
32 590 Kč
32 590 Kč
stejně
48 967 Kč (prům. mzda)
38 511 Kč
40 288 Kč
OSVČ +1 777 Kč
50 000 Kč
39 270 Kč
41 259 Kč
OSVČ +1 989 Kč
80 000 Kč
61 290 Kč
69 325 Kč
OSVČ +8 035 Kč
120 000 Kč
90 650 Kč
104 355 Kč
OSVČ +13 705 Kč
150 000 Kč
112 422 Kč
129 884 Kč
OSVČ +17 462 Kč
Z tabulky je patrné, že u nízkých příjmů je mnohem výhodnější být zaměstnancem. Platí to zejména u částek pod hranicí minimální mzdy – u zaměstnaneckého poměru jde tedy o částečné úvazky.
Navíc, při výdělku maximálně 11 999 korun, lze za určitých podmínek (max 300 hodin ročně) použít místo pracovní smlouvy dohodu o provedení práce, z níž se pojistné neodvádí vůbec, takže hrubá mzda je rovna čisté.
S růstem příjmů nad minimální mzdu se zaměstnání oproti práci na IČO stále vyplácí, ale stále méně. A u vyšších příjmů nad průměrnou mzdu už rostou výhody pro OSVČ.
Proč rozhoduje částka 40 900 Kč?
Částka, kdy jsou na tom zaměstnanec i OSVČ stejně, je 40 900 korun. Zaměstnanec odvede sociální pojištění ve výši 2 904 korun, zdravotní 1 841 korun a daň ve výši 3 565 korun. Celkem tedy odvede lehce přes pětinu ze svých hrubých příjmů, 20,32 procent.
OSVČ ve stejném případě odvede z fakturovaného příjmu stejné procento na dani a povinných odvodech, ale dílčí částky jsou jiné. Se sociálním i zdravotním pojištěním při tomto fakturovaném příjmu platí pouze zákonná minima, která jsou ale i tak vyšší než odvody zaměstnance. Je to 5 005 korun pro sociálku (počítáme zálohu již po změně zákona v roce 2026) a 3 306 pro zdravotní pojišťovnu. Daň je ale díky 60 procentnímu výdajovému paušálu a slevě na poplatníka nulová.
Celkové odvody zaměstnance i OSVČ se při hrubém příjmu 40 900 korun liší o jednu korunu.
Dodejme, že při takovém srovnání většinou podnikatelé upozorňují na to, že je k nim nefér – musejí totiž platit ještě skutečné náklady, takže čistý příjem je nižší. Náš případ postaven na tom, že zdaňují pomocí výdajového paušálu 60 procent.
Porovnání daní a odvodů při hrubém příjmu 40 900 Kč
Položka
Zaměstnanec (HPP)
OSVČ (60% výdajový paušál)
Hrubý / fakturovaný příjem
40 900 Kč
40 900 Kč
Sociální pojištění
2 904 Kč
5 005 Kč
Zdravotní pojištění
1 841 Kč
3 306 Kč
Daň po slevě na poplatníka
3 565 Kč
0 Kč
Odvody a daň celkem
8 310 Kč
8 311 Kč
Čistý příjem
32 590 Kč
32 589 Kč
Odvody a daň (% příjmu)
20,32 %
20,32 %
Proč odvody a daně nestoupají plynule?
Z našich výpočtů vyplývá, že směrem od minimální mzdy nahoru stoupají daně a odvody pro zaměstnance nahoru plynule. U OSVČ jsou vidět jasné „skoky“. Způsobuje je jednak nastavené minimální odvody na zdravotní a sociální, jednak daň, která se díky výdajovému paušálu do určité výše prakticky neplatí.
Proč odvody nerostou stejně
V případě odvodů je hranicí, kdy se láme výhodnost pro zaměstnance a OSVČ, částka 71 650 korun. Při těchto hrubých příjmech platí stejně zaměstnanec i OSVČ. Živnostníci platí při tomto fakturovaném příjmu 5 005 korun sociálce a 3 306 zdravotní pojišťovně (stále tedy minimum), zaměstnanci 5 087 sociálce a 3 224 korun na zdravotní.
Do 71 650 korun platí vyšší odvody OSVČ, od ní nahoru zaměstnanec. Doplňme, že rozdíl v těchto platbách zaměstnanců a živnostníků se s rostoucím hrubým příjmem dále zvyšuje, i když ne zcela plynule. Roli hrají hranice, při nichž OSVČ přestává platit na zálohách minimum a počítá si je z vyměřovacího základu. Jde zhruba o 78 tisíc měsíčně pro sociální a 122 tisíc měsíčně pro zdravotní pojištění.
Proč daně nerostou stejně
Zatímco zaměstnanec platí 15 procent na dani už od minimální (nebo i nižší, u částečných úvazků) mzdy, OSVČ daně do určité výše díky výdajovému paušálu neplatí.
Až od 42 833 korun fakturovaného příjmu výš začíná platit. Při tomto příjmu již zaměstnanec platí 3 855 Kč měsíčně (po odečtení slevy na poplatníka).
Při vyšších příjmech je zdanění 23 procent, u zaměstnanců u OSVČ. Vzhledem k výdajovému paušálu nastane u živnostníků toto zdanění až u vyššího hrubého příjmu.
Vyplatí se pracovník na IČO nebo zaměstnanec?
Zatím jsme řešili otázku, zda se pracovníkovi vyplatí nechat se zaměstnat na IČO nebo na klasickou pracovní zaměstnaneckou smlouvu.
Na stejnou situaci se ale můžeme podívat i z hlediska zaměstnavatele. Vyplatí se mu víc zaměstnanec na pracovní smlouvu, nebo externí pracovník, který firmě každý měsíc posílá fakturu?
OSVČ vs. zaměstnanec. Náklady z hlediska zaměstnavatele
Hrubá mzda nebo fakturovaná částka
Náklady na zaměstnance
Náklady na OSVČ
11 200 Kč
14 986 Kč
11 200 Kč
16 800 Kč
22 479 Kč
16 800 Kč
22 400 Kč
29 972 Kč
22 400 Kč
24 483,50 Kč
32 759,50 Kč
24 483,50 Kč
30 000 Kč
40 140 Kč
30 000 Kč
40 900 Kč
54 704,20 Kč
40 900 Kč
48 967 Kč (prům. mzda)
65 517,85 Kč
48 967 Kč
50 000 Kč
66 900 Kč
50 000 Kč
80 000 Kč
107 040 Kč
80 000 Kč
120 000 Kč
160 560 Kč
120 000 Kč
150 000 Kč
200 700 Kč
150 000 Kč
Na rozdíl od výhodnosti pro pracovníka zde žádné „magické číslo“ není. Náklady na zaměstnance jsou vždy vyšší než ty na OSVČ. Je to proto, že kromě odměny firma platí u zaměstnanců ještě sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnanci si ho platí jen část. Naopak u pracovníků na IČO je celá povinnost odvodů na nich, firma, které fakturují, za ně neplatí ani důchodové pojištění, ani příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, ani zdravotní pojištění. A ani nemocenské pojištění, které však OSVČ platit nemusí, je dobrovolné.
Jiná situace nastává u lidí zaměstnaných na dohodu „pod limitem“. U dohody o provedení práce (DPP) s výdělkem do 12 000 korun se odvody na sociální ani zdravotní neplatí, to znamená, že tito lidé vyjdou zaměstnavatele stejně výhodně jako pracovníci na IČO. Dohoda má ale svá omezení, např. na ni nelze odpracovat přes 300 hodin ročně. Dohody u téhož zaměstnavatele se sčítají.
Co se tedy víc vyplatí?
Při zvažování, zda se víc vyplatí zaměstnanecký poměr nebo práce na IČO, je dobré kromě „magického čísla“ zvážit i další okolnosti. Je to zejména:
Dopad na výši důchodu (o tom tomto tématu připravujeme další článek)
Jiná situace v případě pracovní neschopnosti
Míra flexibility
Výhodnost při souběhu např. s rodičovskou nebo starobním důchodem, případně studiem (
o možném návratu slevy na studenta jsme psali zde
)
Na závěr je třeba říct, že náš výpočet „magického čísla“ není univerzální radou. Jinak to bude např. tehdy, když OSVČ uplatňuje jiný výdajový paušál, vede účetnictví a odečítá skutečné výdaje, nebo je v paušálním režimu daně. Roli hrají i různé další slevy na dani a odpočty z daňového základu, které sice může uplatnit zaměstnanec i OSVČ, u každého mohou mít ale trochu jiný dopad.