Podzim je v plném proudu a s ním i období nachlazení a viróz. Nejvíc si je mezi sebou „předávají“ menší děti ve školkách a školách. Jejich rodiče se pak často ocitají ve složité situaci. Chtějí být se svým dítětem doma, ale zároveň cítí tlak na to, aby zvládli svoji práci nebo ji rychle předali kolegům. Ledaskde ještě dnes mohou cítit vůbec nelibost z toho, že by v práci chyběli. Proto je důležité vědět, že ošetřovné je zákonným právem, nikoliv benevolencí zaměstnavatele. „Na ošetřovné za dítě mladší deseti let mají rodiče, kteří pracují v zaměstnaneckém poměru, zákonný nárok. A zaměstnavatel nemá žádné právo posuzovat, zda je nebo není nárok na ošetřovné. Zdravotní stav posuzuje pouze lékař,“ zdůrazňuje advokát Miroslav Hnilica z advokátní kanceláře Spring Walk. Právo na ošetřovné vzniká dokonce i v případě, že je z důvodu havárie, epidemie nebo jiné nepředvídané události uzavřeno školské zařízení, které dítě mladší deseti let navštěvuje. Rodiče se v péči mohou vystřídat Ošetřovné je dávka nemocenského pojištění, kterou vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení při péči o nemocné dítě nebo jiného člena domácnosti. V praxi ale její čerpání provází různé nejasnosti. Například kdo může ošetřovné čerpat, pokud jsou v rodině dva pracující rodiče. „Pečující osoba se může během čerpání ošetřovného vystřídat, ale maximálně jednou. Pokud se tedy o dítě stará nejdříve matka a po několika dnech ji vystřídá otec, je to možné, ale další změna už není povolena. To je dobré vědět hlavně v rodinách, kde se péče střídá podle pracovních směn,“ vysvětluje Hnilica. Nárok mají i dohodáři, má to ale podmínku Dobrou zprávou je, že od letošního roku mají na ošetřovné nárok všichni zaměstnaní rodiče. „Tedy i ti, kteří pracují na dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti, a zároveň platí ze svých příjmů pojištění. Předtím měli nárok pouze ti s pracovní smlouvou a dohodáři ne, byť platili pojistné,“ vysvětluje Lenka Henzlová, mzdová specialistka KODAP. Z pohledu rodin jde o zásadní změnu. V minulosti totiž mnoho rodičů na dohodu nemělo na ošetřovné nárok, což znamenalo, že i krátkodobá nemoc dítěte mohla citelně zasáhnout jejich rozpočet. V době, kdy ceny energií a potravin stále rostou, může i několik dní bez příjmu představovat problém. Nárok na dávku však nevznikne, jestliže na nemocné dítě pobírá jiná pečující osoba peněžitou pomoc v mateřství, či rodičovský příspěvek, s výjimkou situace, kdy sama tato osoba onemocní, porodí nebo jí je nařízena karanténa. Omezená délka i výše „Dávka ve výši 60 procent z redukovaného denního vyměřovacího základu náleží rodičům od prvního dne nemoci. Vyplácí se obvykle devět kalendářních dnů, přičemž je možná jedna výměna pečující osoby. Rodiče samoživitelé pak mají nárok na dávku po dobu až 16 dnů,“ říká Lenka Henzlová. Doplňuje, že s výplatou dávky mohou rodiče standardně počítat nejpozději do jednoho měsíce od doručení všech podkladů. Existuje také dlouhodobé ošetřovné, které lze čerpat po dobu až 90 kalendářních dnů. Nárok na něj mají rodiče například kvůli péči po propuštění z hospitalizace nebo v případě paliativní péče. V těchto situacích se dávka často stává jediným finančním zajištěním pečující osoby a mnoha rodinám umožňuje zvládnout období, kdy je péče o blízkého časově i psychicky velmi náročná. Zaměstnavatel vám nemůže dát výpověď Rodiče malých, především předškolních dětí, mají obvykle obavy, že jejich dítě bude nemocné opakovaně. Zákon je ale v tomto případě chrání. „Četnost absencí, v případě, že jsou oprávněné, není důvodem pro podání výpovědi. Je na zaměstnavateli, aby na situaci reagoval v rámci organizace práce, nemůže však zaměstnance z důvodu nemoci nebo nemoci jeho dětí propustit. Když má nárok na ošetřovné, nemůže ani požadovat, aby zaměstnanec čerpal dovolenou nebo si absenci nějak nahrazoval. Dokonce mu nemůže udělit žádnou sankci nebo ho jinak znevýhodňovat,“ ujišťuje advokát Miroslav Hnilica. Ovlivní či neovlivní nárok na dovolenou? Občasné čerpání ošetřovného neovlivní ani nárok na dovolenou. Doba ošetřování dítěte se pro tyto účely započítává jako odpracovaná doba. Ovšem i to má své limity. „Zaměstnanci musí odpracovat alespoň 12násobek týdenní pracovní doby. Do „odpracované“ doby se ošetřování dítěte započítává maximálně do výše 20násobku týdenní pracovní doby,“ upřesňuje Henzlová. Prakticky to znamená, že krátkodobé absence kvůli nemocným dětem nemají na dovolenou vliv, ale časté a dlouhodobé výpadky už mohou nárok mírně snížit. Mnozí zaměstnavatelé proto raději hledají kompromisní řešení – například práci z domova nebo částečné úvazky, které pomohou rodinám situaci zvládnout bez nutnosti častého ošetřovného. Co ošetřovné a OSVČ V minulosti bylo často diskutovaným tématem ošetřovné pro osoby samostatně výdělečné činné, tedy OSVČ. Přestože si odváděli pojistné, nárok na něj neměli. Dnes je situace jiná. „OSVČ má nárok na ošetřovné tehdy, pokud si alespoň tři měsíce před vznikem potřeby ošetřování platí dobrovolné nemocenské pojištění. V případě vzniku potřeby ošetřování při zahájení samostatné výdělečné činnosti do osmi dnů po skončení zaměstnání, z něhož byla OSVČ pojištěna alespoň tři měsíce, jí nárok vznikne také. Od letošního roku mají i tito rodiče nárok na krátkodobé ošetřovné,“ upozorňuje Lenka Henzlová. V praxi si však nemocenské pojištění platí jen zlomek podnikatelů. Důvodem je nízká návratnost a poměrně složitý systém výpočtu. OSVČ tak mnohdy spoléhají na vlastní finanční rezervu nebo doplňkové pojištění. Chcete se připojistit? Čtěte pojistné podmínky Možnosti, jak si připojistit ošetřování člena rodiny, zde jsou. Pojišťovny ho standardně řeší speciálním připojištěním v rámci životního pojištění. Pojistné plnění ale nelze čerpat. Je totiž třeba počítat s čekací dobu dva až tři měsíce od sjednání smlouvy a karenční dobu devět dní. „Obvykle se denní dávka pohybuje mezi 100 a 600 korun za den. Celkový limit plnění je u krátkých nemocí omezen obvykle do tří měsíců,“ říká Sabina Vytisková, finanční poradkyně Sirius Finance. „Z mého úhlu pohledu, když se podíváme na poměr cena/výkon, tak toto připojištění smysl dává pro rodiny bez větší rezervy nebo OSVČ, pokud nemají takovou podporu od státu.“ Pojištění podobného typu bývá často přehlížené, ale v praxi může představovat rozdíl mezi stabilitou a nutností sahat do úspor. U rodin, kde jeden z rodičů pracuje jako OSVČ, dokáže denní dávka pokrýt alespoň základní výdaje v době, kdy je práce zcela zastavena. Na co se u připojištění zaměřit Při výběru pojištění je vždy zásadní kontrolovat kvalitu pojistných podmínek a rozsah pojistného plnění. Základní parametry, které je třeba zvážit, je správný typ krytí. „V podmínkách výslovně hledejte ‚ošetřování dítěte/člena rodiny‘, nejen ‚pracovní neschopnost‘. Zaměřte se také na čekací a karenční dobu a na výluky a omezení pojištění. Vždy pozorně čtěte, na jaké diagnózy se pojištění vztahuje a kde jsou naopak tzv. výluky z pojištění,“ zdůrazňuje Vytisková. „Také doporučuji škody hlásit přes profesionální pojistné likvidátory, kteří tuto službu nabízí už od 49 korun za měsíc. Budete mít jistotu, že dostanete vše, na co máte od pojišťovny nárok.“ Pojištění může být smysluplným doplňkem především v období, kdy jsou děti často nemocné, tedy právě na podzim a v zimě. Kromě finanční jistoty může pomoci i psychicky, rodič má alespoň částečnou jistotu, že nemoc dítěte nezpůsobí rozkolísání rodinného rozpočtu. Rodiče by však měli připojištění vnímat jako doplněk, nikoli náhradu zákonných dávek.