Nový zákon o registrech ve vzdělávání, který schválila v květnu vláda, má propojit data od žáků až po akademiky. Matriky studentů obsahují množství údajů už nyní, například jejich jméno, informace o absolvování státních zkoušek, získání titulů či o přerušení studia. Nový zákon má však jejich správu sjednotit a umožnit, aby se dala data využít ve větším detailu. U učitelů a vědců tak bude možné sledovat jejich pracovní úvazky a mzdy, u studentů zase jejich vzdělávací dráhu od mateřské školy až po jejich uplatnění na trhu práce. „Stát by měl konečně získat datový přehled o průchodu jednotlivých žáků vzdělávací soustavou od školky či dětské skupiny, přes základní a střední školu až na vysokou a dokonce po účast v celoživotním vzdělávání a trh práce nebo ve výzkumu a vývoji,“ řekl o návrhu ekonom z CERGE-EI Daniel Münich pro portál VědaVýzkum.cz. Münich však zároveň doplnil, že takto propojená data mohou být k ničemu, pokud budou někde ležet a nebude vytvořeno informační prostředí, ve kterém budou moci informace prohlížet studenti, zaměstnavatelé, novináři a veřejnost. Kromě nového zákona a sbírání dat je tedy nutné přinést také rozvoj digitálních systémů. „Potřebujeme kvalitní databázi vzdělávacích výsledků. Musí pokrývat všechny žáky v opakovaných měřeních. Jednotná přijímací zkouška nestačí. Bez dat nejsme schopni ověřovat dopady opatření, jako jsou asistenti pedagoga, obědy zdarma a také nemůžeme plánovat reformy a pravidelně sledovat, jak se daří rozvíjet kompetence a snižovat nerovnosti,“ uvádějí ve své analýze Jiří Münich a Jan Zeman ze společnosti PAQ Research. Některé evropské státy, jako například Dánsko, Slovinsko či země v Pobaltí, přitom zahrnují výsledky žáků a průběh jejich studia jako součást informačních systémů ve vzdělávání. České ministerstvo školství sice má k dispozici k nahlížení portál EduData, ale tato databáze ukazuje pouze triviální data, jako je celkový počet žáků či učitelů na školách. Školy se obávají byrokracie Rada vysokých škol a Česká konference rektorů se v souvislosti s návrhem také obávají nepřiměřeného zatížení vysokých škol a nesouhlasí se sběrem osobních údajů především o akademicích. Ministerstvo oponuje tím, že data pro řízení školství potřebuje a záměrem nového předpisu je naopak snížení administrativy pro univerzity. Údaje do nových registrů mají zapisovat samotné školy, ale také krajské úřady a ministerstvo, a to už od září tohoto roku. Plné spuštění je ovšem naplánované až o dva roky později, tedy od září 2028. Do té doby se musí kromě výjimek do systému školy přihlásit. O chybějících registrech se mluví dlouhodobě. Ministerstvo dříve připravovalo Resortní informační systém, který měl fungovat od roku 2023. Projekt ale v roce 2020 i v důsledku pandemie covidu-19 zastavilo a později zahájilo nový. Schválený návrh připravilo ministerstvo za předchozí vlády, současný ministr školství Robert Plaga (za ANO) již začátkem roku řekl, že si zákon osvojí.