Navrhovaný rozpočet zabrzdí stavbu dálnic. Víc peněz by přineslo provizorium
Oficiálně ministr dopravy Martin Kupka spoléhá na další jednání se svým stranickým kolegou a šéfem státní kasy. Do konce září jej chce přesvědčit o tom, že investice do dopravní infrastruktury jsou slibem, který by kabinet dodržet měl.
Za zavřenými dveřmi nicméně vysocí úředníci připouštějí, že do voleb neočekávají žádné rozhodnutí, a tedy že fakticky peníze pro jednotlivé kapitoly přeskládá Sněmovna vzešlá z říjnových voleb. Řešením by bylo i poměrně pravděpodobné rozpočtové provizorium, ve kterém je vždy na následující měsíc vyčleněna jedna dvanáctina peněz vypočítaná z reality předchozího roku. To by paradoxně v nynější situaci pro dopravní stavby znamenalo mnohem více peněz, než kolik je navrženo.
Právě peníze na dopravní stavby, které tečou přes takzvaný Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), jsou největší položkou v rozpočtu ministerstva dopravy. Zbytek zjednodušeně putuje na mzdy úředníkům a dotace dopravcům za provoz na objednaných spojích. Definitivní návrh peněz pro SFDI zatím sestavený není. Kromě peněz ze státního rozpočtu tam směřují ještě evropské peníze a očekávané příjmy z mýta, dálničních známek a dalších motoristických poplatků.
Zatímco u předchozích kabinetů byl veřejnosti známý rozpočet na dopravní stavby mnohem dříve, výjimkou nebylo veřejné projednávání návrhu už od května nebo června, nyní si vláda nechává čas do nejzazšího termínu. „Rozpočet SFDI je součástí až konečného návrhu státního rozpočtu, který vláda projednává a předkládá Poslanecké sněmovně do 30. září,“ řekl iDNES.cz mluvčí ministerstva financí Stefan Fous. Přidělené peníze do dopravního resortu ale dávají poměrně slušný obrázek toho, jak by výsledné financování mohlo vypadat.
„Já to beru jako první návrh rozpočtu SFDI na rok 2026. I v jiné roky se stávalo, že první návrh rozpočtu SFDI neodpovídal našim představám,“ řekl iDNES.cz Radek Mátl, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic. Podobně se vyjádřil i ředitel SFDI Zbyněk Hořelica.
Konečně se staví
Paradoxně se v posledních letech po hubených rocích podařilo výstavbu na silnicích ale i na železnici nastartovat, což je vidět nejen v terénu, ale i na finančních tocích, které si výstavba žádá. V letošním roce by tak na výstavbu a obnovu s údržbou dopravní infrastruktury mělo směřovat 160 miliard.
S převodem peněz z loňska a mimořádnou dotací na obnovu infrastruktury poškozené povodněmi jde o zhruba 170 miliard korun. Celkem 33,2 miliardy z těchto peněz pak přispěje některým ze svých programů Evropská unie. „Projektů máme připraveno hodně. Začíná nás ale dohánět finanční stránka,“ připustil Hořelica.
Problémy s nedostatkem projektů připravených k výstavbě se kumulovaly po roce 2015. Tehdy hrozilo, že Česko nebude mít dostatek připravených staveb a že bude muset peníze pro spolufinancování dopravy do unijního rozpočtu vracet. To se nakonec nestalo mimo jiné i kvůli rozjetí rozsáhlé opravy dálnice D1, kterou kvůli rozšíření vozovky Česko Unii „prodalo“ jako modernizaci.
Nyní ale dotace na obyčejný asfalt vyschly a je potřeba vymýšlet jiné projekty, které kromě silniční výstavby mají potenciál snižovat emise. Modelovým příkladem jsou rychlodobíjecí body pro bateriová auta.
Zatím nejvíc peněz, ať z české kasy nebo z té unijní, se podařilo získat v roce 2024 a letošek by tento stav mohl překonat. Zatím se z uvedených 170 miliard utratilo za výstavbu zhruba 55 procent. To je podle Hořelicy běžný stav, protože nejvíce faktur za uskutečněné práce přichází tradičně v listopadu a v prosinci. I letos tak z připravených peněz dopravní výstavba prostaví kolem 99 procent.
Pro příští rok přitom měli projektanti a státní investoři připraveny stavby v ceně 180 až 190 miliard korun. Pokud by současný rozpočet měl zůstat nezměněný, mnohé z nich by se musely odsunout. Vloni přitom kabinet schválil výhledovou strategii toho, co a kdy se v Česku na silniční síti a na železničních koridorech bude stavět. Nejistota ve financování ale vede k tomu, že stavební firmy netuší, kolik dělníků a techniky budou potřebovat nejen v několikaletém horizontu, ale prakticky napřesrok.
Dálnice budou, ale jen tak tak
Stavebníci i úředníci přitom stále počítají s tím, že slibovaný termín dokončení páteřní dálniční sítě se stihne. „Nebude to jednoduché. Jsou tu stavby, u kterých je evidentní, že budou na hraně. Stavby s nelehkým procesním příběhem. Ať už je to pražský okruh, středočeská D3 , D49, nebo D52. I když tam teď máme úspěch v podobě vydaného souhlasného stanoviska EIA,“ uvedl na nedávné dopravní konferenci v Pardubicích ředitel odboru strategie na ministerstvu Luděk Sosna.