Irena Korbelářová stojí za vznikem takzvané experimentální retro gastronomie, jež rekonstruuje dějiny jídla a stolování. „Tehdejší originály pokrmů se nám už dnes uvařit nepodaří, jiné jsou suroviny i technologie výroby. Snažíme se však se znalostí prostředí, surovin a dobové mentality uvažovat, jak mohlo jídlo vypadat a chutnat,“ popisuje svůj výzkum. Jak vypadá recept starý několik století? Většinou vyjmenovává základní suroviny a zpravidla také způsob zpracování, tedy jestli je to jídlo vařené, dušené nebo pečené. Někdy uvádí i to, jak postupně suroviny přidávat. Stará menu z doby Karla IV. ani neřeknou, z čeho byla omáčka, popisují jen její barvu. Množstevní údaje se objevují až v 19. století. Do té doby se uváděly jen hlavní ingredience, například že se do jídla dává mouka a žejdlík smetany. U koření se objevují třeba formulace ‚dostatečně‘. Želatina se vyráběla rozvařováním drobných rybích kostiček a šupin. V rámci projektu jsme to zkoušeli. Témata: Zprávy z Bruntálu a okolí , Zprávy z Českého Krumlova a okolí , Zprávy z Frýdku-Místku a okolí , gastronomie , Jihočeský kraj , Zprávy z Karviné a okolí , Moravskoslezský kraj , Zprávy z Nového Jičína a okolí