Faerové se snaží prorazit v gastronomii. Domácí produkty přitom v obchodech nemají
Obyvatelé Faerských ostrovů nejsou příliš nadšení z toho, že k nim většina produktů putuje přinejmenším z druhého konce Evropy. Přestože toto autonomní území Dánska nemá ideální zemědělské podmínky, začaly se objevovat projekty, které místní farmáře podporují.
Například v hlavním městě Tórshavn se po většinu roku koná jednou měsíčně farmářský trh. V září zde bylo podle agentury
AP
několik stánků nabízejících pytle se zelím a kapustou či ochucenou sůl. Objevují se ovšem i mořské řasy, maso nebo fermentované ryby.
Sáček zeleniny vyjde přibližně na 40 faerských korun, což odpovídá zhruba 130 českým korunám. Miska polévky z místních ředkviček a dovezených fazolí s kouskem chleba stála v přepočtu 244 korun. Vysoké ceny odpovídají odlehlosti ostrovů, protože se nacházejí přesně mezi Islandem, Norskem a Velkou Británií.
Trh je součástí projektu Matkovin a jeho rostoucí zájem přitahuje jak michelinské restaurace, tak podniky zvané „heimablidni“, což jsou místa, kde mohou turisté ochutnat pravá domácí jídla.
„Existuje rozdíl mezi romantickou představou o faerské gastronomické kultuře a každodenní realitou,“ uvádí projekt na svých
stránkách
. „Většina potravin se k nám dováží z dalekých zemí a v obchodech místní produkty téměř nenajdete. Tuzemští producenti jsou prakticky neviditelní.“
Matkovin představuje tucet místních producentů s jejich příběhy, v nichž popisují své každodenní výzvy. „Polovinu roku žijeme ve stínu, protože slunce naposledy zapadne na konci září a objeví se až v polovině března. Během zimních měsíců je tu opravdu temno,“ líčí ve svém medailonku malá farma Uppistova na ostrově Kalsoy.
Pohon faerské ekonomiky
Matkovin ale není jediný projekt oslavující tuzemskou produkci. Společnost Veltan se snaží vypěstovat více druhů zeleniny ve sklenících na jižním ostrově Sandoy. I tak ale zůstává nabídka omezená na odolnější druhy jako hrášek nebo mrkev.
Pozitivní světlo na místní gastronomii vrhá i restaurace Paz oceněná michelinskou hvězdou, která za více než osm tisíc korun nabízí degustační menu obsahující to, co v daném okamžiku země a moře nabízí.
Chody stojí převážně na mořských plodech, jejichž lov pohání faerskou ekonomiku, a speciálním procesu fermentace. Spočívá v tom, že se maso a ryby zavěsí zvenčí dřevěných domků, kde se nechávají sušit mořským vzduchem. Výsledný produkt tak získá velmi specifickou chuť.
I přes snahy čeká souostroví ještě hodně práce. Většina restaurací a obchodů totiž stále upřednostňuje suroviny z dovozu. To ukazuje i situace z jednoho steakhousu, kde na otázku ohledně původu masa obsluha s úsměvem odpověděla „Nový Zéland“.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na
www.shocart.cz