Před 70 lety vyjel v Ostravě přenosový vůz. Upravený autobus šířil Prodanou nevěstu
Signál šířil přenosový vůz přebudovaný z linkového autobusu Škoda 706 RO.
„Režie byla maličká, navíc tam byly vstupní dveře do celého vozu, takže tam pořád někdo z techniků chodil. Před sebou jsem měla tři malé obrazovky a stůl, kde byly čtyři tlačítka a páčka. Na každém tlačítku byla jedna kamera, čtvrté tlačítko pro náhradní kameru, to pro případ poruchy. Páčkou se zatmívalo do černé na konci přenosu,“ popsala ze svých vzpomínek Libuše Švecová, kterou si jako mladou střihačku vybral ke spolupráci režisér Ivo Paukert.
Pravidelné vysílání z Ostravy začalo na Silvestra 1955. Dosud však mohli diváci sledovat jen přenosy z prvního působiště: malé hlasatelny v přízemí hošťálkovického vysílače. Ale nyní už bylo technicky proveditelné vysílání z různých akcí přímo v terénu.
A lidé dychtivě sledovali operu nejen v domácnostech, nadto se u přijímače mnohdy scházeli lidé z celého domu, ale televizory byly i v ostravských ulicích.
„Diváci, kterých tehdy bylo jen několik stovek v celé zemi, velmi rychle pochopili, že do svých obýváků dostávají zcela nové zážitky. A tak přímé přenosy významně zvýšily zájem diváků o koupi televizorů,“ připomněl historik České televize Daniel Růžička.
Hned první přenos přinesl i jedno překvapení. „V hlavní roli Jeníka se nečekaně objevil laureát státní ceny Beno Blachut. Narychlo ho povolali z Prahy kvůli onemocnění zpěváka Jana Hlavsy krátce před přenosem,“ přiblížila Markéta Radová, mluvčí ostravského studia České televize.
Ostravský „přenosák“ se navíc v létě 1957 podílel na prvním tuzemském dálkovém přenosu. Živě odvysílal tříhodinový zábavný program z Karlovy Studánky, odkud signál putoval na vysílač na Pradědu a pak do Prahy.
V současnosti využívá Česká televize pět přenosových vozů, největší z nich disponuje šestnácti kamerami.
„Náš ostravský pochází z roku 2012, má osm kamer a stejně jako ostatní vozy umožňuje vysílání v HD kvalitě,“ zmínil Aleš Novotný, vedoucí techniky České televize Ostrava.