Zeptejte se svých dcer. Merz trvá na výroku o problému v rázu německých měst
„Nemám, co bych odvolával,“ řekl Merz na tiskové konferenci v odpovědi na dotaz jednoho z novinářů. Na otázku, co přesně svým komentářem myslel, Merz odpověděl, že se má novinář zeptat svých dcer, pokud nějaké má. Dají mu podle něj „pravděpodobně jasnou a zřetelnou odpověď“. Dodal, že všichni, kdo chodí po německých ulicích potvrdí, „že to je problém, a to nejpozději, když se setmí“.
Kontroverzi vyvolal Merzův výrok, jejž kancléř pronesl minulý týden při návštěvě Postupimi. Na dotaz jednoho z novinářů, který se ptal na rostoucí podporu nacionalistické Alternativy pro Německo (AfD), Merz odpověděl, že jeho kabinetu se daří řešit některé problémy, jež předchozí vlády v oblasti migrace zanedbaly. „Ale samozřejmě máme ještě pořád tento problém v rázu měst, a proto ministr vnitra právě pracuje na tom, aby umožnil a realizoval deportace ve velkém rozsahu,“ dodal kancléř.
Kritika se týkala především použití slova Stadtbild, které lze přeložit jako ráz či obraz města. Podle Merzových odpůrců tím kancléř naznačil, že z ulic německých měst musejí zmizet lidé, kteří vypadají jinak než průměrný Němec. Merz k tomu řekl, že trvá na tom, že na rázu německých měst je třeba něco změnit. „A ministr vnitra pracuje na tom, aby se něco změnilo, a my v této politice budeme pokračovat,“ dodal kancléř.
Na německého kancléře se snesla za výrok vlna kritiky, a to i z řad jeho Křesťanskodemokratické unie (CDU). Berlínský primátor Kai Wegner (CDU) řekl, že jeho město je „pestré, mezinárodní a kosmopolitní“. „To se bude vždy odrážet i v obrazu města,“ dodal. Zároveň přiznal, že německá metropole má problém s „násilím, odpadky a kriminalitou“.
„Je můj otec tím problémem v rázu města?“
Někteří spolustraníci se kancléře zastali, například předseda frakce CDU/CSU ve Spolkovém sněmu Jens Spahn. „Spolkový kancléř jen vyslovil něco, co každý vidí, když se projde po Duisburgu, ale i po leckterém středně velkém německém městě. Nelegální migrace něco změnila,“ uvedl. Problém lze podle něj vidět třeba i ve Frankfurtu nad Mohanem či Hamburku, především v okolí hlavních nádraží, kde lze pozorovat „drogové dealery, mladé muže, většinou s kořeny v zahraničí, většinou ve východní Evropě nebo arabsko-muslimském kulturním prostoru“.
Také předseda bavorské CSU Markus Söder Merze podpořil. Debatu označil za slovíčkaření, problémy v mnoha městech s migranty podle něj nelze popřít. „Na hlavních nádražích, na plovárnách, na některých náměstích to pro dost velkou část obyvatel představuje výzvu,“ řekl.
V neděli se u Braniborské brány v centru Berlína na demonstraci svolané v reakci na Merzův výrok sešlo několik stovek lidí. Skandovali heslo „My jsme ráz města“. „Stojím tu jako někdo, jehož otec je Kurd,“ řekl jeden z řečníků. „Je můj otec tím problémem v rázu města, nebo jsem to já?“ položil otázku.
Demonstrace u Braniborské brány v centru Berlína v reakci na výrok německého kancléře Friedricha Merze o rázu německých měst (19. října 2025)
Německá média v posledních dnech dávala do kontrastu s Merzovým výrokem osm let staré vyjádření bývalé kancléřky Angely Merkelové. Ta se v podobné debatě o rázu německých měst proti rozlišování lidí podle vnějších znaků ostře ohradila. Uvedla, že ona sama rozhodně nedokáže rozlišit na ulici, jestli se setkala „s lidmi s kořeny v zahraničí, kteří mají německé občanství, nebo někým, kdo ho nemá“.
Merz: AfD bude naším hlavním soupeřem
Merz také v pondělí uvedl, že AfD bude v příštím roce hlavním protivníkem křesťanských demokratů ve volbách v pěti spolkových zemích. Zdůraznil, že se jeho strana od AfD liší nejen v detailech, ale v základních hodnotových otázkách, a že s ní nehodlá spolupracovat.
Německo v příštím roce čeká pětice zemských voleb. V březnu se bude volit v Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci a v září v Berlíně, Sasku-Anhaltsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku. V posledních dvou zmiňovaných spolkových zemích na východě Německa by nyní podle průzkumů vyhrála AfD, a to se ziskem až 40 procent hlasů. Na celoněmecké úrovni se konzervativní unie CDU/CSU a AfD v posledních měsících v průzkumech pohybují kolem 25 procent. V některých má navrch jedna, v jiných druhá formace.
„Můžeme ve všech těchto volbách zůstat určující politickou silou,“ řekl Merz. Spolupráci s AfD kancléř znovu odmítl. AfD opakovaně CDU/CSU vyzývá, aby s ní spolupracovala, a opakuje, že jí podává ruku. „Ve skutečnosti je to ruka, který nás chce zničit,“ řekl k tomu Merz.
Spolupráci s AfD odmítl také Söder. Stranu označil za pravicově extremistickou, autoritářskou a věrnou Moskvě. Pro CSU je podle něj „systémovým nepřítelem“. „Kdo si myslí, že je možné s AfD v nějaké formě spolupracovat, ten se mýlí,“ dodal bavorský premiér.
AfD v květnu německý Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který plní funkci civilní kontrarozvědky, označil za prokazatelně pravicově extremistickou stranu. Strana se proti tomu brání žalobou.
Vedení CDU se o přístupu k AfD radilo poté, co několik výrazných členů strany vyzvalo, aby CDU/CSU přestala AfD bojkotovat a stigmatizovat. Byli mezi nimi například bývalý ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg, který je mimo jiné současným partnerem ministryně hospodářství Katheriny Reicheové, či bývalý generální tajemník strany Peter Tauber. Přidali se k nim i někteří členové CDU na východě Německa.
CDU dlouhodobě udržuje takzvanou protipožární zeď, tedy princip, že s AfD nespolupracuje. Cílem je zastavit „šíření požáru“, který podle ní extremistická AfD představuje. Podle kritiků – a to i vnitrostranických – ale tato politika vede k tomu, že CDU/CSU musí spolupracovat s levicovými stranami, dělat jim ústupky, a ztrácí tak pravicové voliče ve prospěch AfD.
Konzervativci zároveň odmítají pokusy o zákaz AfD. Podle Merze je třeba s ní bojovat „dobrou vládní prací“. Zákaz prosazují levicové strany – Zelení, Levice a do značné míry i vládní sociální demokracie (SPD). Žádost o zákaz strany může v Německu podat vláda, Spolkový sněm nebo Spolková rada zastupující zájmy jednotlivých spolkových zemí. O žádosti pak rozhoduje Spolkový ústavní soud, který se zabývá tím, zda strana vystupuje „agresivně bojovným“ způsobem proti ústavě.
Deutschland Wählt
@Wahlen_DE
BUNDESTAGSWAHL | Sonntagsfrage INSA/BILD am Sonntag
AfD: 27% (+1)
Union: 25% (+1)
SPD: 14%
GRÜNE: 11% (-1)
LINKE: 11%
BSW: 4%
FDP: 4%
Sonstige: 4% (-1)
Änderungen zur letzten Umfrage vom 11. Oktober 2025
Verlauf:
https://t.co/f9MV7iZG8h
#btw29
https://t.co/xaDjNdl0d8
18. října 2025 v 13:09, příspěvek archivován: 20. října 2025 v 14:27
oblíbit
retweet
odpovědět