CDU/CSU obsadí v Bundestagu 208 křesel, AfD 152, SPD 120, Zelení 85 a Levice 64. Jeden mandát připadne nezávislému kandidátovi. Matematika je v tomto ohledu neúprosná, CDU/CSU a SPD dají dohromady 328 mandátů z 630 a tedy poměrně stabilní většinu, ostatní budou odsunuti do opozice. Merz na pondělní tiskové konferenci řekl, že chce vládu sestavit pouze se sociálními demokraty, kteří byli nejsilnější stranou dosavadní vlády. Dosluhující kancléř Olaf Scholz už v neděli vyloučil, že by se podílel na koaličních jednáních, i to, že by mohl být členem příští vlády. Podle Merzových představ by měla být vláda hotová do Velikonoc, které letos připadají na druhou polovinu dubna. Rozhovory by měly podle něj začít nejpozději příští týden, po nedělních zemských volbách v Hamburku. Merz na tiskové konferenci vyjádřil také naději, že se mu podaří přesvědčit USA, že dobré transatlantické vztahy jsou v zájmu obou stran. Dodal, že o vztahu se Spojenými státy v neděli dlouze debatoval také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Historie velké koalice Takzvaná velká koalice konzervativců a sociálních demokratů Německu vládla už několikrát. Poprvé vznikla ve spolkové republice v roce 1966 pod vedením konzervativního kancléře Kurta Georga Kiesingera. Ve znovusjednoceném Německu poprvé dvě největší strany spolupracovaly po volbách v roce 2005. V čele vlády stála konzervativní kancléřka Angela Merkelová, která od tohoto roku Německo vedla dalších 16 let. Se sociálními demokraty ve velké koalici vládla ve třech ze čtyř svých vlád. Kromě let 2005 až 2009 také v letech 2013 až 2018 a 2018 až 2021. Sociální demokraté byli vždy menším koaličním partnerem. Blokovací menšina pro krajní pravici a levici Krajní pravice a krajní levice mají po nedělních volbách v německém Spolkovém sněmu takzvanou blokovací menšinu, dohromady dají 216 poslanců, blokovací menšina je v současném sněmu s 630 křesly dosažena s 211 poslanci. Opoziční strany mohou díky blokovací menšině zabránit přijetí ústavních zákonů, které vyžadují schválení dvoutřetinovou většinou. Pomocí blokovací menšiny by AfD a Levice mohly zablokovat rozhodnutí parlamentu, která vyžadují dvoutřetinovou většinu všech poslanců. Jsou jimi například změny Základního zákona, německé obdoby ústavy. Týkalo by se to i případné reformy takzvané dluhové brzdy, o které se před volbami hojně debatovalo. Ústavní opatření má bránit přílišnému zadlužování země, v posledních letech se ale ukázalo být i překážkou pro zadlužení kvůli investicím do infrastruktury. Dvoutřetinovou většinou by musel být schválen také případný nový zvláštní fond pro obranné výdaje. Možnost investovat z toho současného, který vláda kancléře Olafa Scholze vytvořila po ruské invazi na Ukrajinu z 24. února 2022, skončí už v roce 2027. Právě v otázce obranných výdajů by Levice, která jinak považuje AfD za úhlavního politického nepřítele, mohla blokovací menšiny využít, uvedla agentura DPA.