Volby v Německu 2025: kdy se konají, kdo vede a jaká bude koalice
Kdy jsou volby v Německu
Předčasné parlamentní volby se v Německu
konají v neděli 23. února. Volební místnosti budou otevřené od 8 do 18 hodin.
Na začátku listopadu se totiž kvůli sporům v hospodářské a finanční politice rozpadla koaliční vláda sociálních demokratů (SPD), Zelených a svobodných demokratů (FDP), která zemi vedla od prosince 2021. Kancléř Olaf Scholz (SPD) následně nedostal ve Spolkovém sněmu důvěru a prezident Frank-Walter Steinmeier
vypsal volby na 23. února
.
Naposledy se parlamentní volby v Německu v zimě konaly v roce 1987, tehdy připadly na 25. ledna. Ovšem kvůli a sněhu a náledí tehdy řada lidí k urnám nepřišla, především senioři, a volební účast byla
nejnižší od roku 1949
. V následujících letech si Spolkový sněm v povoleném rozsahu zkracoval volební období vždy o několik týdnů, a dosáhl tak návratu volebního termínu na podzim. Od roku 1998 se konaly volby vždy v září.
Jak se volí v Německu
Právo volit a být voleni ve spolkových volbách mají zásadně všichni Němci, kteří ve volební den dosáhli věku 18 let.
Od druhých voleb v roce 1953 má každý volič
dva volební hlasy
. První dává konkrétní osobnosti ze svého volebního obvodu, druhý pak celé straně. Hlasy pro osobnosti se sčítají v jednomandátových volebních obvodech. Je jich celkem 299 a v každém žije zhruba 250 000 Němců.
Kandidáty předkládají na takzvaných zemských seznamech jednotlivé strany a jejich pořadí je předem stanoveno na sjezdech stran. Pokud poslanec opustí parlament, posune se na jeho místo další dosud nezohledněný kandidát ze zemského seznamu strany. V případě, že na něm už není žádný volný kandidát, zůstane křeslo poslance neobsazené. Aby mohla být strana zastoupena ve
Spolkovém sněmu
, musí získat na celostátní úrovni alespoň pět procent druhých hlasů.
Letos budou Němci poprvé volit podle
nového volebního zákona
, který má omezit bobtnání parlamentu způsobené komplikovaným systémem takzvaných vyrovnávacích a převislých mandátů. Zatímco v letech 2002 až 2005 měl Spolkový sněm 601 poslanců, po posledních volbách z roku 2021 jich bylo už 736. Reforma přijatá v roce 2023 Scholzovou vládou má trvale omezit počet poslanců na 630. Křesťanskodemokratická unie (CDU/CSU), která zřejmě povede příští vládu, už avizovala, že chce volební reformu zrušit.
Kdo vede v průzkumech
Průzkumy veřejného mínění jasně favorizují
CDU/CSU
, kterou do voleb vede jako kandidát na kancléře Friedrich Merz.
Mohla by získat kolem 30 procent hlasů
. Na druhém místě se dlouhodobě drží
Alternativa pro Německo (AfD)
. Průzkumy jí připisují až 22 procent. Třetí a čtvrtou příčku pak obsazují
sociální demokraté (SPD
, vítěz voleb 2021) a
Zelení,
ti se v sondážích pohybují mezi 15 až 18, respektive 13 až 15 procenty. V druhé půlce února
výrazně stoupla podpora
Levice,
která se po odštěpení levicově populistická formace
Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW)
pohybovala kolem pětiprocentní hranice potřebné ke vstupu do Spolkového sněmu.
FDP
je většinou na čtyřech procentech.
CDU/CSU, sociální demokraté i Zelení rozhodně odmítají spolupráci s krajně pravicovou AfD. Právě o hlasy této strany se však pravděpodobný příští kancléř Merz opřel při prosazování plánu na zpřísnění migrační a azylové politiky. Sociální demokraté a Zelení to odsoudili a zpochybnili možnou koalici s CDU/CSU.
Dva týdny před volbami je podle odhadů až třetina voličů z celkového počtu 60 milionů nerozhodnutá.
Deutschland Wählt
@Wahlen_DE
BUNDESTAGSWAHL | Sonntagsfrage INSA/BILD
Union: 30%
AfD: 21% (-1,0)
SPD: 15%
GRÜNE: 13%
LINKE: 7% (+0,5)
BSW: 5%
FDP: 4% (-0,5)
Sonstige: 5% (+1,0)
Änderungen zur letzten Umfrage vom 17. Februar 2025
Verlauf:
https://t.co/f9MV7iZ8iJ
#btw25
https://t.co/4a8e4sOUmP
20. února 2025 v 6:53, příspěvek archivován: 20. února 2025 v 9:49
oblíbit
retweet
odpovědět
Hlavní politické strany a kandidáti na kancléře
Konzervativní unie CDU / CSU
,
Alternativa pro Německo AfD
,
Sociálnědemokratická strana Německa SPD
,
Zelení Grünen
,
Spojenectví Sahry Wagenknechtové BSW
,
Levice Linke
,
Svobodně demokratická strana FDP
.
Friedrich Merz (CDU/CSU)
Konzervativní unie (CDU/CSU)
volební lídr
Friedrich Merz
Největší strana v Německu, od roku 2005 nejsilnější vládní strana
CDU – Křesťanskodemokratická unie, působí ve všech spolkových zemích kromě Bavorska
CSU – Křesťansko-sociální unie, existuje a kandiduje pouze v Bavorsku
Lídr CDU
Friedrich Merz
je pravicovější než dlouholetá předsedkyně strany a kancléřka Angela Merkelová. Razí
heslo „Znovu dopředu“
, slibuje méně byrokracie, snížení daní a zvláště zpřísnění systému dávek. V bezpečnostní sféře volá po větší spolupráci s Polskem a po zpřísnění migrační a azylové politiky. Při prosazení pětibodového plánu na
zpřísnění migrační a azylové politiky
(zavedení trvalých kontrol na hranicích se všemi sousedy, důslednější deportace či odmítání migrantů bez dokumentů přímo na hranici, i kdyby měli právo na mezinárodní ochranu) se opřel o hlasy AfD – tedy strany, o kterou se kvůli krajně pravicovým aktivitám zajímají tajné služby.
Prolomil tak tabu
– poprvé v historii spolkového sněmu byla přijata nezávazná rezoluce s pomocí hlasů krajní pravice. Následná legislativa však po vzpouře části CDU neprošla.
Alice Weidelová (AfD)
Alternativa pro Německo (AfD)
volební lídryně
Alice Weidelová
Nacionalistická strana hájí zájmy Německa a Němců proti nepřizpůsobivým, staví se proti migraci, požaduje odchod Německa z Evropské unie a návrat k německé národní měně. Ukrajina by se měla podle strany stát neutrálním státem „mimo EU a NATO“. O Putinově agresi vůči Ukrajině se program nezmiňuje, Rusko uvádí jako zdroj levného plynu. Právnička Alice Weidelová, která žije v registrovaném partnerství s ženou, představuje umírněnější část strany, jež bývá označována za krajně pravicovou či pravicově populistickou. Oproti předchozím volbám by mohla posílit až dvojnásobně a překročit hranici 20 procent.
Olaf Scholz (SPD)
Sociálnědemokratická strana Německa (SPD)
kancléř
Olaf Scholz
Vítěz předchozích parlamentních voleb v roce 2021. Nejstarší německá politická strana vznikla v 60. letech 19. století a má původ v dělnickém hnutí. Nemalou měrou k vzestupu sociálních demokratů přispěl v 60. letech 20. století charismatický a oblíbený starosta Západního Berlína Willy Brandt. Dosavadní kancléř Olaf Scholz
slibuje chladnou hlavu
v zahraniční politice, odpovědnost a hospodářské reformy.
Robert Habeck (Zelení)
Zelení (Grünen)
volební lídr předseda
Robert Habeck
Strana vznikla v roce 1993 spojením Zelených se Spojenectvím 90, oficiální název je Svaz 90/Zelení (Bündnis 90/Die Grünen). Požaduje zastavení stavby nových a provozu stávajících jaderných elektráren. Náhradou měly být maximalizovány úspory energií v domácnostech i průmyslu v kombinaci s rozvojem obnovitelných zdrojů energie. Loni předložený
zákon o vytápění budov
stál za propadem jejich preferencí.
Sahra Wagenknechtová (BSW)
Spojenectví
Sahry Wagenknechtové
(BSW)
Nová levicově populistická strana se odštěpila od postkomunistické Levice a kombinuje levicovou hospodářskou a sociální politiku s odporem vůči imigraci. Kritizuje německou politiku vůči Rusku, dodávky zbraní Ukrajině a vyzývá k jednání s Moskvou o míru.
„Rudá Sahra“
byla dlouhá léta mluvčí „komunistické platformy“, která obdivuje Stalina a obhajuje potlačení Pražského jara v roce 1968 jako nevyhnutelné. Ve svých vyjádřeních se dlouhodobě vymezuje vůči USA i Západu obecně, v televizi často opakovala prokremelskou propagandu a pravidelně naznačuje, že ve válce na Ukrajině prý není agresorem Rusko, nýbrž NATO.
Levice (Linke)
volební lídři
Jan Van Aken a Heidi Reichinneková
Jan van Aken (Levice)
Heidi Reichinneková (Levice)
Krajně levicová strana, jež navazuje na postkomunistickou PDS, vznikla v roce 2007, v posledních volbách získala 39 poslanců, nyní se pohybuje kolem hranice zvolitelnosti. Dlouhodobě se jí dařilo zejména v takzvaných nových spolkových zemích, tedy v bývalém Východním Německu. V prosinci 2023 její
poslanecký klub zanikl
poté, co z něj vystoupilo deset poslanců z křídla Sahry Wagenknechtové a klub neměl minimální požadovaný počet členů.
Christian Lindner (FDP)
Svobodně demokratická strana (FDP)
volební lídr předseda
Christian Lindner
Středopravicová strana prosazuje nižší daně a zjednodušení daňového systému, klade důraz na soukromé vlastnictví, individuální svobody a co nejmenší zásahy státu do života občanů. Je významným koaličním partnerem, celkem se podílela na spolkových vládách 42 let.
Volební kalkulačka
Volební kalkulačka
Wahl-O-Mat
, kterou spustila Spolková centrála pro politické vzdělávání, na základě reakcí na 38 otázek program ukáže, se kterou z politických stran se lidé nejvíce shodují. Před parlamentními volbami v roce 2021 Wahl-O-Mat využilo přes 21,3 milionu lidí. Je tak nejoblíbenějším, ale zdaleka ne jediným programem, který je k dispozici. Některé z těch novějších využívají i umělou inteligenci.
Kdy budou výsledky
První předběžné výsledky se obvykle zveřejňují v den voleb večer, krátce po uzavření volebních místností v 18 hodin. Konečné výsledky budou známy během noci na pondělí. V minulých volbách v září 2021 je spolková volební komise oznámila ve tři hodiny ráno.
Jaká koalice vznikne?
V Německu se tradičně vládním koalicím přiřazují názvy podle barev, které mají jednotlivé strany v logu.
Keňská:
velká koalice konzervativní unie CDU/CSU (černá barva), sociálních demokratů SPD (červená) a strany Zelených (zelená) = vlajka Keni
Jamajka:
koalice konzervativní unie CDU/CSU (černá barva), strany Zelených (zelená) a svobodných demokratů FDP (žlutá) = vlajka Jamajky
Semafor:
současná koalice sociálních demokratů SPD (červená), svobodných demokratů FDP (žlutá) a strany Zelených (zelená)
Ostružinová
: křesťanští demokraté CDU (černá), sociální demokraté SPD (červená) a Spojenectví Sahry Wagenknechtové BSW (fialová) – podle barev jednotlivých fází zralosti ostružiny (týkalo se vyjednávání po zemských volbách v Sasku a Durynsku)
Význam voleb v Německu pro Evropu a Česko
Co se stane v Berlíně, nezůstane v Berlíně, ale má tendenci se šířit po celé Evropě a světě, připomíná
list Politico
. Pokud skončí krajně pravicová AfD těsně druhá za konzervativní unií CDU/CSU, dá to podle něj Evropě vzhledem k německé historii významný signál pravicovým silám na celém kontinentu.
Volební lídr CDU/CSU Friedrich Merz chce být evropským sjednotitelem. Hned první den v úřadu kancléře by chtěl jet do Paříže a Varšavy, aby urovnal vztahy Německa s nejdůležitějšími sousedy. Zároveň však voličům slíbil zastavení nelegální migrace tím, že bude lidi na německých hranicích vracet zpět, což by se dotklo stejných sousedů, s nimiž se chce spřátelit, a zároveň zpochybnilo dlouho projednávanou reformu azylového systému EU.
Německo patří k nejsilnějším podporovatelům Ukrajiny, pokud jde o vojenskou pomoc. Na rozdíl od opatrného kancléře Scholze chce Merz pomoci Ukrajině odvážněji a méně váhavě, například jí dodat rakety dlouhého doletu