Za etapu přes půl kila sacharidů, kola za 450 tisíc, aero i ponožky. Tour v éře vědy
Týdny ve vysoké nadmořské výšce, hodiny a hodiny testování ve větrném tunelu, kola klidně s cenovkou 450 tisíc korun a místo klasických dresů aerodynamické kombinézy.
Vítejte ve světě profesionální cyklistiky roku 2025. O dost jiném než byl třeba jen před deseti lety.
V týmech přibyli odborníci na všechno možné, ke všemu se přistupuje s laboratorní přesností, vládne věda a používají se materiály takřka jako při vesmírných projektech.
I to je důvod, proč celý peloton obrovsky zrychlil, proč v etapách padají rekordní rychlostní průměry a časy, za něž dřív zdolávaly kopce legendy jako Marco Pantani, ti nejlepší překonávají o minuty.
Stačí se podívat na úvod letošní Tour. Boj hned od začátku, pořád takřka na plný plyn. A další den zase a další zase. „Přitom, když jsem jezdil na Grand Tour já, tak nás nabádali, ať se šetříme, kde to jen jde, že závod je dlouhý,“ porovnává František Raboň.
Co se za poslední deset patnáct let změnilo? Jak mohou dnešní závodníci takové tempo vydržet? Proč se dnes jezdí tak rychle? Nahlédněte, jak vypadá strava, tréninky i materiál elitních cyklistů.
V T-Mobilu jsme během tréninku dostávali housky se šunkou a sýrem a v prvních částech závodu koláčky. Mezi léty 2008 až 2010 ale nastal zlom. Z cyklistiky se stala věda a ze závodů Grand Tour soutěže v regeneraci.
František Raboň
Témata:
René Andrle
,
Silniční cyklistika
,
Sport
,
Tour de France
,
Trénink
,
sacharidy
,
František Raboň
,
Mathias Vacek