Mám utrácet za veterináře? Raději se zeptám počítače, uvažuje stále víc lidí
Nová data od organizace
RSPCA
(Královská společnost pro prevenci týrání zvířat) ukazují, že místo telefonátu veterináři se každý desátý majitel spoléhá na ujištění od chatbotů. Mezi nejčastější dotazy zadávané umělé inteligenci patří kontrola symptomů u nemocných mazlíčků, rady ohledně chování a řeči těla nebo tipy na správné krmení.
Odbornou radu neumí AI poskytnout
Odborníci na dobré životní podmínky zvířat upozorňují, že ačkoliv mohou být velké jazykové modely užitečným pomocníkem při běžné péči, odbornou radu zkrátka nahradit nedokážou.
Existují vážné obavy, že rostoucí závislost na umělé inteligenci by mohla u majitelů vést ke falešnému pocitu uspokojení, což by mělo za následek neléčená onemocnění zvířat. V krajním případě by lidé mohli dokonce nevědomky porušit zákon, pokud by trpícímu zvířeti nezajistili včasné odborné ošetření.
„Umělá inteligence může být jedním z mnoha užitečných nástrojů, které zodpovědní majitelé používají k lepšímu pochopení svých zvířat nebo k získání tipů na hry a obohacení jejich prostředí. Obáváme se však, že jelikož tolik majitelů nyní využívá tyto modely k ověřování příznaků nemocí nebo k řešení problémů s chováním, mohlo by se jednat o neúmyslnou časovanou bombu pro welfare zvířat,“ říká Gemma Hopeová z RSPCA.
Tato zjištění, zveřejněná v rámci každoročního průzkumu
Animal Kindness Index
, naznačují, že přetrvávající tlak životních nákladů nutí některé lidi hledat rychlá řešení, jak se vyhnout potenciálně vysokým účtům u veterináře.
Zpráva ukazuje, že 10 procent majitelů otevřeně přiznává, že kvůli finanční tísni omezují výdaje na veterinární péči. Každý dvacátý respondent navíc potvrdil, že jeho rozhodnutí využít umělou inteligenci ke zdravotním konzultacím bylo motivováno právě ekonomickou situací.
„Chatboti s umělou inteligencí nedokážou zvíře fyzicky vyšetřit, zkontrolovat mu krev ani porozumět rychlým změnám, ke kterým dochází, když mazlíček trpí bolestmi,“ upozorňuje Hopeová. „Ať už se umělá inteligence zdá jakkoli dobrá nebo chytrá, pokud má někdo pochybnosti o zdraví svého zvířete nebo si všimne náhlých změn, je nezbytné okamžitě kontaktovat veterináře.“
Lidé by měli vyhledat pohotovostní službu vždy, když se objeví závažné problémy, jako jsou dýchací potíže, náhlý kolaps, těžká traumata, podezření na otravu, nepřetržité krvácení, záchvaty, potíže při močení, nafouklé břicho nebo úpal.
Zvířata jsou evolučně naprogramována tak, aby svou bolest skrývala. Umělá inteligence na displeji chytrého telefonu nedokáže prohmatat nafouklé břicho, otestovat selhávající ledviny ani rozpoznat jemné nuance utrpení.
AI může skvěle posloužit jako inspirace pro obecné tipy – například jak zvíře zabavit. Pokud je ale váš mazlíček opravdu nemocný, chatbot není místo, kde hledat pomoc. V případě pochybností umělou inteligenci vypněte a obraťte se na odborníka.
V Česku je to jako přes kopírák
Čeští lékaři v ordinacích řeší podobné případy jako jejich britští kolegové. Lidé kvůli úspoře financí nebo času zadají příznaky do ChatGPT či obdobných aplikací a přicházejí na kliniku pozdě.
Veterináři proto na sociálních sítích a v chovatelských poradnách stále častěji apelují na veřejnost s tím, že obecná AI trpí takzvanými „halucinacemi“ – vymýšlí si fakta, nedokáže zvíře prohmatat a neumí vyhodnotit skrytou bolest, kterou na sobě psi a kočky z evolučních důvodů nedávají znát.
„S klienty, kteří konzultují stav svého zvířecího mazlíčka s umělou inteligencí, se v naší veterinární praxi setkáváme čím dál častěji. První příznaky onemocnění či případnou domácí léčbu zvířete někteří majitelé nejprve konzultují s AI a k nám přijdou až po několika dnech, kdy se stav zvířete nelepší nebo je již výrazně horší. Ztrácejí tak cenné dny a hodiny, kdy nemocné zvíře již mohlo podstupovat účinnou léčbu u veterinárního lékaře“, říká Marek Galbinec z pražské veterinární kliniky Vethope.
Zároveň se ale na českém trhu objevují specializované české aplikace určené přímo pro chovatele (např. Vet AI). Ty se snaží fungovat bezpečněji: neslibují diagnózu, ale na základě příznaků majiteli srozumitelně vysvětlí, o co by mohlo jít, a rovnou doporučí, zda je nutné okamžitě jet na pohotovost, nebo stačí zvíře sledovat.
Je to jako u lidí
V humánní medicíně se pro tento fenomén dokonce už před lety vžil oficiální termín kyberchondrie – tedy úzkost a chorobné vyhledávání zdravotních symptomů na internetu, které vede k tomu, že si člověk sám určí tu nejhorší možnou diagnózu.
S nástupem umělé inteligence se tento trend u lidských pacientů posunul na úplně novou úroveň. Zatímco dříve lidé složitě prohledávali diskusní fóra nebo encyklopedie a skládali si mozaiku symptomů sami, dnes jim chatbot naservíruje hotovou, nesmírně přesvědčivě napsanou lékařskou zprávu během tří sekund.
Doktoři v českých ordinacích tak dnes a denně zažívají situace, kdy jim pacient s naprostou jistotou oznamuje, co mu je, a občas se s lékařem dokonce hádá, protože „umělá inteligence říkala něco jiného“.
„U lidí se s tím setkáváme naprosto stejně. Nejhorší je, když pacient přijde s tím, že by rovnou chtěl magnetickou rezonanci a má seznam položek, které potřebuje odebrat v laboratoři, z nichž některé ani běžně nejsou dostupné,“ potvrzuje praktický lékař z Ordinacepraha.cz Ondřej Sobotka.
Problém je v tom, že AI sice disponuje obrovským množstvím medicínských dat, ale chybí jí to nejdůležitější: klinický kontext, možnost pacienta fyzicky vyšetřit, poslechnout si jeho srdce, vidět barvu jeho kůže nebo zkrátka použít lidskou intuici a zkušenost z tisíců reálných případů.
Psychologové navíc varují, že lidé mají tendenci AI bezmezně věřit, protože její odpovědi působí velmi profesionálně, empaticky a autoritativně. Ve výsledku to dopadá stejně jako u zvířat – buď člověk propadne panice, že umírá na vzácnou tropickou chorobu (přestože má jen běžnou virózu), nebo naopak závažné příznaky bagatelizuje, protože mu chatbot napsal, že o nic nejde, a k lékaři dorazí, až když už je situace kritická.