Jak ze studia ekonomie vytěžit maximum a uspět na trhu práce, radí ekonom
Když se řekne „studium ekonomie“, většině lidí zřejmě naskočí VŠE či jiné ekonomicky zaměřené fakulty dalších vysokých škol. Jenže to je hodně „úzký“ pohled, protože obor je mnohem širší. Co vše lze vlastně v rámci ekonomie studovat, na co je možné se zaměřit?
Na VŠE od financí, účetnictví, přes podnikovou ekonomiku, arts management, mezinárodní obchod a mezinárodní vztahy, statistiku, informatiku až po národní hospodářství a regionalistiku. A to se bavíme o bakalářských programech, na něž pak samozřejmě navazují i další stupně studia.
Zároveň se ale ukazuje, že ekonomii dnes nelze vnímat izolovaně. Moderní výuka proto směřuje k propojování disciplín a uvádění poznatků do širšího kontextu. Na naší škole se například hodně zaměřujeme na seminární formu výuky v malých skupinách s důrazem na rozvoj kritického myšlení studentů. Snažíme se také ekonomickou teorii již během studia propojovat co nejvíce s praxí.
Pro jaké studenty může být vhodné vybrat si studium ekonomie?
Vysokoškolské studium ekonomie je dobré pro studenty, kteří se zajímají o společenské vědy, nemají averzi vůči matematice a jiným exaktním disciplínám a mají dobré kombinační schopnosti a komunikační dovednosti.
V současnosti ale nehraje roli jen samotné zaměření, ale také způsob, jakým je výuka vedena. Důraz se stále více klade na rozvoj samostatného myšlení, schopnost pracovat s informacemi, formulovat vlastní názory a aplikovat teoretické poznatky v praxi. Významnou roli proto hrají interaktivní formy výuky, práce na projektech a týmová spolupráce, které studenty lépe připravují na reálné situace v pracovním prostředí.
Studium je jedna věc, ta druhá je využití ekonomických oborů v praxi. Jaké možnosti v tomto směru pracovní trh nabízí?
S návratem kapitalismu a rozvojem tržního hospodářství u nás získala každá činnost svou ekonomickou dimenzi. To znamená porovnání výnosů, efektů z vynaloženého úsilí a práce s náklady na ně vynaloženými. Znalost ekonomických principů se stala nezbytnou nejen pro ekonomické, ale i pro jiné profese. Zároveň se pracovní trh výrazně globalizoval a roste důraz na praktické zkušenosti.
Doc. Ing. Jiří Schwarz, CSc.
Rektor Anglo-American University
Patří k výrazným osobnostem českého akademického, ekonomického i veřejného života
Člen prestižní Mont Pelerin Society a Vědecké rady IREF (Institut de Recherches Économiques et Fiscales) v Paříži
Zakladatel a člen akademické rady Liberálního institutu v Praze a zakladatel Centra ekonomických a tržních analýz (CETA)
Předseda dozorčí rady Národního vzdělávacího fondu a člen dozorčí rady Náboženské matice
K tomu je ale potřeba pohled odborníků z praxe, ne?
Přesně tak. Proto považuji za velkou přidanou hodnotu, pokud výuku vedle akademiků doplňují také odborníci, kteří mají aktuální zkušenost z praxe.
Takové propojení teoretického základu s reálnými zkušenostmi umožňuje studentům lépe porozumět souvislostem a připravit se na situace, se kterými se po promoci v praxi skutečně setkají.
Co jazyková vybavenost uchazečů o práci (nejen) z řad absolventů ekonomických studií?
I tu současný trh práce významně oceňuje. Pro většinu výborně placených pozic je nezbytná znalost minimálně angličtiny. V tom mají určitou výhodu ti, kteří vysokoškolské vzdělání absolvují v angličtině. Na trh práce pak totiž vstupují plně připravení na práci pro zahraniční firmy, pro mezinárodní a nadnárodní společnosti.
A jaká je realita, kde se nejčastěji absolventi „chytnou“?
Absolventi ekonomických oborů nacházejí uplatnění napříč celou ekonomikou – ve velkých nadnárodních korporacích, malých a středních firmách, ve veřejném sektoru i neziskových organizacích. Nejčastěji působí ve výrobních, obchodních či distribučních společnostech, přičemž finanční sektor patří mezi jeden z vůbec nejlépe finančně ohodnocených. Vedle toho ovšem sleduji i rostoucí zájem studentů po vlastním podnikání.
Máte nějaké úspěšné podnikatele i mezi absolventy vaší školy?
Ano. Jeden z našich bývalých studentů založil síť kaváren The Miners, což je dnes úspěšný projekt s pobočkami v Praze i v zahraničí. Nebo Matyáš Kodl, který dnes působí jako business development manažer v Galerii KODL.
V čem to podle vás je? Co může být jejich konkurenční výhodou?
Myslím, že tou je především schopnost samostatného myšlení, podnikavost a odhodlání nést riziko. Svou roli v tom hraje i studijní prostředí. Pokud se studenti během studia setkávají s odborníky z praxe či s pedagogy z různých zemí a pracují v mezinárodním kolektivu, přirozeně si osvojují různé pracovní styly včetně jazykových nuancí, což jim následně usnadňuje uplatnění v globálním prostředí.
Hodně diskutovaným tématem jsou rovněž mzdy. Jaké jsou ty nástupní u absolventů z ekonomických studií?
Průměrné nástupní měsíční platy absolventů ekonomických oborů se pohybují přibližně mezi 40 a 50 tisíci korunami, přičemž se liší podle kvality absolvované školy a odvětví, v němž absolvent získal práci. Výborní absolventi z těch nejlepších mohou po úspěšném nástupu do některých odpovědných pozic ve finančním sektoru nebo v odvětví zpracování informací dosáhnout i na částky blížící se dvojnásobku. Trh práce je dnes stále lépe schopen rozlišit kvalitu absolventů.
Jen samotné studium ale, předpokládám, stačit nebude. Počítám, že je potřeba výraznější aktivita?
Samozřejmě, aktivní přístup studentů hraje zásadní roli. Účast v praktických projektech, v soutěžích nebo kontakt s praxí mohou kariérní růst výrazně urychlit. Studenti z naší Anglo-American University se například každoročně účastní mnoha soutěží a již opakovaně uspěli na evropské úrovni v podnikatelské soutěži Junior Achievement.
Obohacení životopisu o účast v takových projektech často na začátku kariéry rozhoduje o úspěchu uchazeče při získání atraktivního a dobře placeného pracovního místa.
Praxe je tedy velmi důležitá. Nabízí se pak otázka, zda je v dnešním světě stále potřeba teorie. Nenaráží absolventi v tomto směru na velké rozdíly?
Takhle jednoduše se na to nelze dívat. Rozdíl mezi teorií a praxí je přirozený, protože jde o dvě rozdílné záležitosti. Zároveň ale platí, že bez dobré teorie, která umožňuje pochopit složité procesy v souvislostech, se žádná úspěšná praxe neobejde. Klíčové je ale jejich propojení. Proto se dnes stále častěji pracuje s případovými studiemi, projektovou výukou a situacemi inspirovanými reálným prostředím, aby studenti vnímali teorii jako nástroj, nikoli jako samoúčelný cíl.
A daří se to realizovat? Jsou studenti ze škol skutečně připraveni na praxi, nejsou „vyzbrojení“ jen tou teorií?
To závisí na kvalitě konkrétního programu i školy. Jak jsem již zmínil, v profesně orientovaných oborech by se studenti měli setkávat s odborníky z praxe, kteří jim předávají své zkušenosti. Tam, kde se daří výuku systematicky propojovat s byznysem, mají studenti výrazně lepší start. Stejně tak by měly vysoké školy aktivně spolupracovat s firmami a zapojovat hostující experty do výuky tak, aby studenti mohli poznat fungování určitých odvětví. Nám se tento model velmi osvědčil.
Je dnes běžné, že studenti při studiu pracují? A je to důležité?
Je to dnes běžné, často už od prvního ročníku bakalářského studia, i když ideální by bylo, aby k tomu docházelo spíše v pozdějších semestrech, protože kvalitní studium je náročné na přípravu. Pokud je ale studium nastaveno flexibilně a obsah práce souvisí s oborem studia, může být tato kombinace velmi přínosná. Právě proto některé školy umožňují studentům lépe skloubit studium s praxí a aktivně je v tom podporují.
Jak například?
Třeba prostřednictvím kariérních center, která studentům pomáhají zprostředkovat stáže a první pracovní zkušenosti, často i v mezinárodních firmách, právě už v průběhu studia. Naši studenti tak získávají zkušenosti například ve společnostech jako Amazon, Microsoft, SAP, Siemens, Generali, UniCredit Bank nebo třeba LEGO.
Jak se daný obor a potřeby studentů proměnily za poslední tři dekády?
Na oborovou změnu má největší vliv trh práce. Ten vyžaduje, aby studenti měli vedle relevantních teoretických znalostí také pracovní návyky a tzv. měkké dovednosti, které zahrnují komunikaci, emocionální inteligenci, pružnost a schopnost týmové práce. Proto budoucí zaměstnavatelé oceňují pracovní zkušenosti studentů získané v průběhu jejich studia. To samozřejmě zcela neplatí pro studenty, kteří se chtějí věnovat akademické dráze a nastupují do doktorského studia.
Působil jste na VŠE v Praze, dnes jste rektorem Anglo-American University, máte tedy přehled nejen o českém, ale také anglosaském systému výuky. Jaké jsou mezi nimi rozdíly?
V anglosaských zemích se ekonomie poměrně kvalitně vyučuje už na středních školách, kde může dosahovat až naší bakalářské úrovně v obecné ekonomii. Studenti z ní mohou „maturovat“ a často se tak děje.
Následně se ve čtyřletém bakalářském studiu věnují ekonomii v rozsahu a úrovni magisterského studia u nás. Ke svému studiu mají široký výběr učebnic prestižních autorů, nezřídka nositelů Nobelovy ceny za ekonomii. Konkurence v této oblasti je silná a podporuje kvalitu s individualizovaným přístupem ke studiu, jehož význam roste s rozšířením využití umělé inteligence.
A kdybyste měl okomentovat rozdíly ve výuce a přístupu mezi veřejnými a soukromými školami?
Konkurence mezi veřejnými a soukromými školami je do určité míry asymetrická, zejména kvůli bezplatnému studiu na veřejných institucích. Soukromé školy proto mohou konkurovat především pružností a kvalitou. Ta se často projevuje individuálnějším přístupem, menšími studijními skupinami nebo rychlejší reakcí na potřeby trhu práce, změny v technologiích, ve společenské poptávce a na aktuální trendy.
Mnozí by vám v tento okamžik oponovali tím, že diplom ze soukromé vysoké školy bude spíš koupený, protože taková instituce ke své existenci potřebuje peníze studentů. Jak to vidíte vy? Jaká je realita?
Soukromá vysoká škola by měla nabízet kvalitní vzdělání, nikoli „prodávat“ tituly. Udělování titulů bez odpovídající úrovně je samozřejmě nepřijatelné a v minulosti se podobné excesy nevyhnuly ani některým veřejným institucím. O to důležitější je dnes posuzovat konkrétní školu podle kvality jejích programů, vyučujících a uplatnění absolventů.
Kdybyste tedy měl poukázat na nějaké významné plus vaší školy, co by to bylo?
Skutečnost, že Anglo-American University disponuje jak českou institucionální akreditací, tak zároveň institucionální akreditací ze Spojených států (WASC). To znamená, že splňuje jak evropské, tak americké standardy kvality výuky a fungování vysoké školy. S tím souvisí i studium v angličtině, přičemž jsme od tohoto akademického roku zavedli u vybraných studijních programů jako jsou Mezinárodní a evropská právní studia a Psychologie studium v prvních dvou semestrech v českém jazyce, které bude od třetího semestru plynule přecházet do převážně anglického studia.
Co to přináší studentům v praxi?
Výhodou je, že jejich diplom je součástí evropského vzdělávacího prostoru a zároveň kompatibilní s americkým systémem, což výrazně usnadňuje jeho uznávání při dalším studiu nebo profesním uplatnění v zahraničí. Zároveň jde o potvrzení určité akademické náročnosti a mezinárodní kredibility, kterou současný globalizovaný trh práce stále více oceňuje.
Občas je ale slyšet, že v dnešní době už vlastně ani vysokoškolské vzdělání není tolik potřeba. Souhlasíte s tím?
S rozvojem umělé inteligence skutečně nejen mnozí mladí lidé, ale i jejich rodiče začínají zpochybňovat význam vysokoškolského vzdělání. Právě v této souvislosti je ale důležité připomenout, že vysoká škola dnes nespočívá pouze v předávání znalostí, ale stále více v rozvoji širších kompetencí, které jsou pro profesní život klíčové.
Patří mezi ně schopnost kriticky uvažovat, efektivně komunikovat, pracovat s informacemi nebo se rychle orientovat v nových situacích. Zároveň studium vytváří prostředí, ve kterém se studenti učí týmové práci a setkávají se s různými názory a přístupy. To jim pomáhá lépe porozumět komplexitě dnešního světa a připravit se na různorodé pracovní prostředí, kde lidské dovednosti a schopnost týmové práce zůstávají i v době rozvoje umělé inteligence nenahraditelné.