V mobilu své ženy je zapsán jménem uhrančivě černočerného pirátského hrdiny dobrodružných novel, kterého jí zamlada připomínal: Sandokan. „Já ji měl uloženou jako Prdelka, ale změnil jsem to na Market revolucionářka, protože mi v životě dělá revoluce,“ říká John. V rozhovoru mluví také o stáří, reportážích, kvůli nimž mu šlo o život, i o „špinavé“ politice. Jaké zkušenosti jste měl sám s drogami, když jste o nich psal? Někteří kluci z naší chuligánské školní party pili už ve čtrnácti letech třeba technický benzin a dělali jiné šílenosti, ale já kromě kouření a alkoholu v jiných drogách nejel. Když jsem pak o narkomanech psal, brali většinou přímo do žíly. Koukali mi na ruce a obdivně vykřikovali: „Tý jo, tam by se to pralo!“ Ale injekčně bych si s nimi nikdy nedal. Navíc jejich brlohy vypadaly příšerně. Nic, kam byste si šla cokoli užívat. Nicméně zkušenost s „budivými“ drogami mě zajímala. Mého bodyguarda někdo rozstřílel v autě na parkovišti před supermarketem. V těle měl asi sedm kulek. Témata: Arnošt Lustig , David Rath , Ivan Langr , Jan Hartl , Josef Formánek , Josef Klíma , Petr Bendl , Petr Lessy