Globální srovnání prezentoval jako první Michal Stachník z Microsoftu. Podle něj má Česká republika v AI dobře nakročeno. „Nejsme na chvostu, jsme jen půl procentního bodu za USA ve využívání umělé inteligence. Otázkou už není, zda se AI rozšíří, ale jak ji budeme využívat,“ doplnil. Průzkum agentury Ipsos pro Vodafone však ukázal, že 54 procent zaměstnanců se v oblasti AI stále cítí jako začátečníci. Petr Roháček z Vodafonu upozornil na psychologický rozměr adopce. „V zaměstnancích to často vzbuzuje pocit méněcennosti. Buď AI odmítají, protože ji jednou zkusili a nefungovala, nebo rezignovaně přijímají osud, že je technologie brzy nahradí,“ vysvětlil Roháček. Zásadním tématem je bezpečnost dat. Přibližně 62 procent lidí se obává rizik při vkládání firemních informací do veřejných nástrojů. Jan Rosenthaler z projektu Legitas zmínil konkrétní hrozby. „Zaměstnanci často vkládají části kódů nebo smlouvy do neplacených verzí ChatGPT, čímž riskují únik citlivých informací na veřejnost,“ varoval s tím, že je nutné mít prověřené nástroje a jasné směrnice. AI na úřad Do programu „AI na úřad“ se již zapojilo 50 organizací veřejné správy. Jitka Křupková z Úřadu vlády potvrdila vysoký zájem úředníků. „Naše čísla mluví sama za sebe. Úředníci se chtějí učit, potřebují jen dostat bezpečný prostor a kvalitní obsah. AI pro nás není exotika, ale nástroj, který pomáhá kolegům věnovat víc času občanům,“ uvedla Křupková. Ekonomický přínos potvrzují i data z trhu práce. Podle Úřadu práce ČR mají lidé po technické rekvalifikaci v průměru o 20 procent vyšší mzdu. Podle hostitele akce však není fenomén umělé inteligence jen téma pro exaktní vědy: „AI není primárně technologický, ale společenský problém,“ myslí si děkan FSV UK Tomáš Karásek. „Naši studenti jsou často v používání AI napřed před pedagogy. Musíme řešit, co to znamená tvořit text v době, kdy jej modely tvoří stejně kvalitně jako my,“ nechal prostor pro zamyšlení Karásek. S regulací úřadům pomáhá i Český telekomunikační úřad. „Pravidla jsou o lidech a technologii, musíme vědět, co se smí a co ne,“ uvedl Marek Vrbík z Rady ČTÚ. Podle něj je zásadní transparentnost, aby občan věděl, kdy komunikuje s umělou inteligencí. AI jako součást základní gramotnosti Podle vládního zmocněnce Lukáše Kačeny je zavádění AI prioritou pro premiéra i vicepremiéra Havlíčka, zejména v oblasti e-governmentu a digitalizace. Pro každého, kdo pracuje s počítačem, se podle něj umělá inteligence stává nezbytnou dovedností. „V nejbližší budoucnosti si bez těchto nástrojů nedovedu fungování veřejné správy představit,“ uvedl Kačena pro iDNES.cz. Příkladem zmínil nástroje, které úředníkům zjednoduší rutinní práci. „Nemusíte ručně přepisovat údaje z jedné tabulky do druhé, ale můžete na to mít pomocníka, který to dělá automaticky,“ vysvětlil Kačena s tím, že typické nástroje, s nimiž mohou pracovat je např. Copilot, gemini nebo Claude. „Samozřejmě ten Copilot se nabízí, protože velká část již pracuje s nástroji od Microsoftu 365,“ dodal. Cílem je podle něj proměnit úřady v efektivní službu pro lidi. „Když technologii využijeme naplno, úředníci budou moci poskytovat lepší služby a na to můžeme být pyšní,“ doplnil zmocněnec. Při srovnání se světem si Česko podle Kačeny nevede špatně. Inspiraci však stále hledá u lídrů v oboru, jako je Nizozemsko nebo skandinávské země. Právě tyto státy jsou v používání moderních digitálních nástrojů nejdále a ukazují cestu k efektivnější administrativě. „Nečekejme na spásu zvenčí. Každá instituce musí pochopit, že AI je její vlastní věc, kterou musí zvládnout pro své lepší fungování,“ uzavřel pak Kačena během svého projevu na konferenci.