Evropu sužuje tichý zabiják. Za čtyři roky si vzal 200 tisíc životů, burcuje šéf WHO
„Evropa se otepluje rychleji než kterýkoli jiný kontinent a my za to platíme svými životy,“ varuje
ředitel WHO pro Evropu
Hans Henri Kluge. Vlny veder už podle něj nejsou nějakou anomálií, ale opakující se krizí.
„Jen za poslední čtyři roky zemřelo v Evropě na vlny veder více než 200 000 lidí. To musí skončit,“ dodal Kluge. To je pro představu skoro trojnásobek
počtu obětí při dopravních nehodách
za čtyři roky v EU.
Vlny veder jsou podle něj tichým zabijákem, ale nejsou nevyhnutelné. Organizace poslala úřadům členských zemí pokyny, jak budovat systém připravenosti, který může zachránit mnoho lidských životů.
Co má dělat Česko proti vedru
Mezi doporučená opatření patří:
ozelenění měst pro zajištění více stínu a nižších teplot
vytvoření sítě chladicích center přístupných obyvatelům
Extrémní vedro
Jak ochránit zdraví a připravit se na blackout
Kde se ochladit během extrémních teplot
Padne absolutní český rekord 40,4 °C?
Kdy se krátí směna a co musí dostat zaměstnanci ve vedru
Kdy skončí vedra? V pondělí
Sedm tipů do horka, které zaručeně pomohou
Hygienici radí, co ve vedru rozhodně nedělat
Kam v Praze utéct před vedrem?
pravidelný kontakt mezi sociálními službami a staršími lidmi ke snížení rizika dehydratace
školení učitelů a poskytovatelů péče o děti v rozpoznávání příznaků onemocnění souvisejících s horkem
zavedení přestávek nebo flexibilních směn, které zaměstnancům pomohou vyhnout se polednímu slunci
zajištění dostatečného počtu zaměstnanců ve zdravotnických zařízeních během vln veder
zlepšení místních systémů varování před horkem
zlepšení komunikace o hrozbách mezi zranitelnými skupinami
Rady a doporučení Světové zdravotnické organizace dorazila v Česku na ministerstvo zdravotnictví, na jejich stránkách však žádné varování před vedrem obyvatelé nenajdou.
Proč vedro škodí zdraví
Kdo je nejvíc ohrožen?
Senioři
Malé děti
Těhotné ženy
Lidé s onemocněním srdce, plic nebo ledvin
Lidé, kteří pracují nebo sportují venku
Lidské tělo si za normálních okolností udržuje stálou vnitřní teplotu a přebytečné teplo odvádí ven, především pomocí potu. Při vysokých venkovních teplotách, zejména pokud je bezvětří, však už nemusí být tyto mechanismy dostatečně účinné.
Organismus nedokáže odvést teplo dost rychle a zároveň ztrácí potem velké množství vody a minerálů. To je obrovská zátěž pro srdce, cévy i ledviny. Výsledkem mohou být únava, bolesti hlavy, závratě, svalové křeče nebo pokles krevního tlaku a kolaps. V krajním případě úpal nebo poškození mozku a dalších orgánů.
Jak se chránit před vedrem?
Odborníci ze Světové zdravotnické organizace (WHO)
doporučují
během horkých dnů především omezit pobyt na přímém slunci a vyhýbat se fyzicky náročným aktivitám v nejteplejší části dne:
Dodržovat pitný režim:
Nečekat na pocit žízně a doplňovat tekutiny průběžně během celého dne.
Omezit pobyt na přímém slunci
, zejména v nejteplejší části dne.
Udržovat interiér co nejchladnější
, přes den stínit okna a větrat ráno či večer.
Volit lehké, volné a světlé oblečení
, které usnadňuje ochlazování organismu.
Pravidelně se ochlazovat
, například sprchou, koupelí nebo navlhčením pokožky.
Vedro v Česku vyvrcholí v neděli
Podle předpovědi půjdou teploty v Česku už ve středu odpoledne nad tropických 30 stupňů. Největší vedro bude o víkendu, na sobotu meteorologové předpovídají 33 až 38 a na neděli 35 až 40 °C. Podobně bude i v pondělí, nejvyšší denní teploty se budou pohybovat od 25 stupňů na západě do 39 °C na východě a jihovýchodě území.
V úterý už by mělo být v Česku dokonce méně než 30 stupňů, na jihovýchodě ještě až 32, v dalších dnech v celé zemi postupně 21 až 26 stupňů Celsia.