„Evropa se otepluje rychleji než kterýkoli jiný kontinent a my za to platíme svými životy,“ varuje ředitel WHO pro Evropu Hans Henri Kluge. Vlny veder už podle něj nejsou nějakou anomálií, ale opakující se krizí. „Jen za poslední čtyři roky zemřelo v Evropě na vlny veder více než 200 000 lidí. To musí skončit,“ dodal Kluge. To je pro představu skoro trojnásobek počtu obětí při dopravních nehodách za čtyři roky v EU. Vlny veder jsou podle něj tichým zabijákem, ale nejsou nevyhnutelné. Organizace poslala úřadům členských zemí pokyny, jak budovat systém připravenosti, který může zachránit mnoho lidských životů. Co má dělat Česko proti vedru Mezi doporučená opatření patří: ozelenění měst pro zajištění více stínu a nižších teplot vytvoření sítě chladicích center přístupných obyvatelům Extrémní vedro Jak ochránit zdraví a připravit se na blackout Kde se ochladit během extrémních teplot Padne absolutní český rekord 40,4 °C? Kdy se krátí směna a co musí dostat zaměstnanci ve vedru Kdy skončí vedra? V pondělí Sedm tipů do horka, které zaručeně pomohou Hygienici radí, co ve vedru rozhodně nedělat Kam v Praze utéct před vedrem? pravidelný kontakt mezi sociálními službami a staršími lidmi ke snížení rizika dehydratace školení učitelů a poskytovatelů péče o děti v rozpoznávání příznaků onemocnění souvisejících s horkem zavedení přestávek nebo flexibilních směn, které zaměstnancům pomohou vyhnout se polednímu slunci zajištění dostatečného počtu zaměstnanců ve zdravotnických zařízeních během vln veder zlepšení místních systémů varování před horkem zlepšení komunikace o hrozbách mezi zranitelnými skupinami Rady a doporučení Světové zdravotnické organizace dorazila v Česku na ministerstvo zdravotnictví, na jejich stránkách však žádné varování před vedrem obyvatelé nenajdou. Proč vedro škodí zdraví Kdo je nejvíc ohrožen? Senioři Malé děti Těhotné ženy Lidé s onemocněním srdce, plic nebo ledvin Lidé, kteří pracují nebo sportují venku Lidské tělo si za normálních okolností udržuje stálou vnitřní teplotu a přebytečné teplo odvádí ven, především pomocí potu. Při vysokých venkovních teplotách, zejména pokud je bezvětří, však už nemusí být tyto mechanismy dostatečně účinné. Organismus nedokáže odvést teplo dost rychle a zároveň ztrácí potem velké množství vody a minerálů. To je obrovská zátěž pro srdce, cévy i ledviny. Výsledkem mohou být únava, bolesti hlavy, závratě, svalové křeče nebo pokles krevního tlaku a kolaps. V krajním případě úpal nebo poškození mozku a dalších orgánů. Jak se chránit před vedrem? Odborníci ze Světové zdravotnické organizace (WHO) doporučují během horkých dnů především omezit pobyt na přímém slunci a vyhýbat se fyzicky náročným aktivitám v nejteplejší části dne: Dodržovat pitný režim: Nečekat na pocit žízně a doplňovat tekutiny průběžně během celého dne. Omezit pobyt na přímém slunci , zejména v nejteplejší části dne. Udržovat interiér co nejchladnější , přes den stínit okna a větrat ráno či večer. Volit lehké, volné a světlé oblečení , které usnadňuje ochlazování organismu. Pravidelně se ochlazovat , například sprchou, koupelí nebo navlhčením pokožky. Vedro v Česku vyvrcholí v neděli Podle předpovědi půjdou teploty v Česku už ve středu odpoledne nad tropických 30 stupňů. Největší vedro bude o víkendu, na sobotu meteorologové předpovídají 33 až 38 a na neděli 35 až 40 °C. Podobně bude i v pondělí, nejvyšší denní teploty se budou pohybovat od 25 stupňů na západě do 39 °C na východě a jihovýchodě území. V úterý už by mělo být v Česku dokonce méně než 30 stupňů, na jihovýchodě ještě až 32, v dalších dnech v celé zemi postupně 21 až 26 stupňů Celsia.